Ukrajinská armáda se možná stáhne z Avdijivky stejně jako z Bachmutu, uvažuje analytik Smetana
Válka na Ukrajině trvá už 644 dní a intenzitu bojů na jednotlivých úsecích fronty teď výrazně ovlivňuje počasí. Zároveň se do značné míry vyčerpala ukrajinská podzimní ofenziva. „Začínají se tak množit otázky, jak bude konflikt probíhat v příštím roce poté, co ofenziva nedosáhla ani minimálních cílů, které si stanovila,“ přibližuje v pořadu Jak to vidí... analytik Michal Smetana
Ukrajinská protiofenziva nebyl neúspěch nebyl, i když střízlivost je podle Smetany namístě.
„Ukrajině se v Záporožské oblasti podařilo degradovat ruské síly, přestože jako útočící strana měla složitější pozici. Minimálního cíle dobít město Tokmak, dostat se k městu Malitopol a přetnout ruskou armádu ve dví ale dosaženo nebylo. Ukrajincům stále zbývá odhadem dvacet kilometrů, což je s ohledem na rychlost postupu obrovská vzdálenost,“ přibližuje analytik z Katedry bezpečnostních studií Institutu politologických studií Univerzity Karlovy.
„Rozhodně se proto nedá očekávat, že by se do konce roku tohoto cíle podařilo dosáhnout,“ soudí.
Druhý Bachmut?
Ve chvíli, kdy se začala vyčerpávat ukrajinská ofenziva, se Rusko se odhodlalo k vlastní ofenzivní operaci, na kterou nasadilo velký počet vojáků mechanizovaných jednotek a pokusilo se dobýt město Avdijivka v Doněcké oblasti.
Unijní sankce mají cílit na digitalizaci nebo ruskou jadernou energetiku, myslí si litevská diplomatka
Číst článek
„O město se vedou intenzivní boje už od roku 2014. Za tu dobu se tam Ukrajině podařilo vytvořit velmi dobré obranné pozice, proto tam ruská armáda v posledních týdnech utrpěla obrovské bezprecedentní ztráty,“ přibližuje analytik.
„Přesto není vyloučené, že se nakonec bude muset Ukrajina z města stáhnout, podobně jako to udělala například v městě Bachmut,“ uvažuje Smetana a dodává, že o mnoho vojáků přišla v létě při bojích o Záporožskou oblast i 47. brigáda, které se ruskou obranu prolomit nepodařilo.
„Relevantní informace o počtu mrtvých ale samozřejmě nemáme. I když Ukrajina často mluví o ruských ztrátách, má svoji metodologii počítání. Vyjadřují se k tomu i Spojené státy. Ztráty na obou stranách jsou nicméně obrovské. Už teď je jisté, že jde o nejkrvavější konflikt od konce druhé světové války,“ zdůrazňuje analytik.
Dělostřelecké granáty
Za neúspěchy Ukrajiny stojí podle mnohých nedostatečné dodávky vojenského materiálu. Prezident Petr Pavel například poukázal na nedodržení slibu zásobovat Ukrajince dělostřeleckou municí, pomalý výcvik na stíhačkách F-16 i váhání Berlína ohledně dodávek střel s dlouhým doletem Taurus.
„Dělostřelecká munice je v této válce klíčovým faktorem. Jde o opotřebovávací válku, kdy strana, která má dostatek munice, získává obrovskou výhodu a je schopna dosahovat smysluplných zisků,“ vysvětluje Smetana.
Ukrajinský výcvik může pokračovat v Česku i další rok. Pro hlasovali vládní i opoziční poslanci
Číst článek
„Bohužel jsme v situaci, kdy sice za Ukrajinou stojí průmyslová kapacita Západu, nicméně Západ není schopen dodávat Ukrajině dělostřeleckou munici ani v takovém rozsahu, jaký byl původní závazek. Ze slíbeného milionu dělostřeleckých granátů byla Ukrajině dodána ani ne třetina,“ připomíná a srovnává:
„Oproti tomu stojí Rusko, které jednak mobilizovalo svůj průmysl, jednak získalo dělostřelecké granáty od Severní Koreje.“
Západ to podle něj musí vést k zamyšlení, zda skutečně chce Ukrajinu v tomto konfliktu udržet tak, aby byla schopna osvobodit větší část svého území, než by došlo k mírovým jednáním.
„Zatím to pořád strategie Západu je. Všichni poměrně shodně říkají, že budou podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude třeba,“ uznává Smetana.
„Musí to ale mít reálný aspekt. Ukrajina musí dostat takové dodávky, aby byla schopna fungovat, a to jak co se týče množství, tak i technologických aspektů. Střely Taurus samozřejmě samy o sobě nevyhrají Ukrajině válku, je to ale kapacita, která by jí mohla výrazně pomoct,“ uzavírá Michal Smetana.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
