Unijní sankce mají cílit na digitalizaci nebo ruskou jadernou energetiku, myslí si litevská diplomatka
„V několika zemích jsou národní sankční režimy, ale primární je unijní, má větší dopad. Proto je potřeba stále přicházet s podněty,“ popisuje pro iROZHLAS.cz Jovita Neliupšienė. Je náměstkyní litevského ministra zahraničí a spadá pod ni agenda sankcí na národní úrovni, vyjednává ale také s dalšími členskými státy Evropské unie. V rozhovoru říká, že při nominacích jsou aktivní pobaltské státy, Polsko nebo Česko, horší je to v případě Maďarska.
Od ruského vpádu na Ukrajinu před téměř dvěma lety často vedeme debaty o sankcích. Kromě unijního sankčního seznamu mají i některé členské státy vlastní seznamy, svůj má i Litva. Můžete jmenovat specifika vašeho národního sankčního seznamu?
Seznam je neveřejný. Navíc rozlišujeme mezi tím, pokud se jedná o konkrétní osoby nebo o zboží.
Jovita Neliupšienė
- náměstkyně pro evropské záležitosti
- dohlíží na slaďování politik Litvy a EU
- na starosti má také sankce
- od příštího roku se stane velvyslankyní EU ve Spojených státech amerických
Fotografii poskytlo ministerstvo zahraničních věcí Litvy.
Začnu mluvit o zboží, které překračuje hranice. Obecně máme několik opatření, která jsou na našich hranicích, protože jsme jednou z pěti zemí EU na tzv. východní hranici. Za touto hranicí je Bělorusko s Ruskem. Proto zavádíme různé typy opatření, abychom zabránili obcházení unijních sankcí. Bráníme tomu, aby tyto produkty překročily vnější hranici EU.
Podle jakého klíče jste vybírali, že to konkrétní zboží na seznam zapíšete?
Určitě jsme si to nevymýšleli nahodile. Chtěli jsme kontrolovat, jaké zboží přes litevské hranice prochází. Chtěli jsme se vyvarovat toho, aby to, co bylo vyrobeno nebo prošlo přes státy EU, nesloužilo jako zbraň proti Ukrajině.
Neveřejný seznam
Zaměřujete se také na konkrétní lidi, jako jsou ruští nebo běloruští oligarchové?
Ne. Ale máme možnost nevpustit na litevské území lidi, které zde z nějakého důvodu nechceme. Je to vlastně takový seznam, ale není to to samé jako v případě sankcí. Každá země má právo nevpustit na své území někoho, koho tam nechce.
Chápu to tedy správně, že národní sankční režim Litvy je úplně jiný oproti tomu, který je v Česku? Protože na českém sankčním seznamu je aktuálně šest lidí napojených na Kreml, kteří podnikali v Česku, nedávno tam navíc přibyla ruská agentura, která spravovala nemovitosti na českém území.
Je to jiné. Seznam máme, ale jak už jsem říkala, není úplně veřejný.
Každá koruna, která neodejde do Ruska, pomůže. Zmrazení majetku je sebeobrana, říká Lipavský
Číst článek
Ale můžu vám říct, že jsou na něm lidé, kteří nesmí vstupovat a podnikat v Litvě. Důvody pro zařazení na tento seznam jsou různé, někteří se na něm ocitnou kvůli svým aktivitám a svému vztahu ke Kremlu, jiní kvůli dezinformacím nebo šíření válečné nenávisti nebo mohou mít kriminální minulost.
Můžete alespoň říct, o kolika osobách se bavíme? Jsou na tom seznamu desítky, nebo stovky lidí?
Řekněme, že ten seznam je dost dlouhý. Ale tohle není nové nařízení. Je to zákon o právním postavení cizinců, nutně to nesouvisí se sankcemi.
Společný přístup Unie
Pojďme se na téma sankcí podívat na úrovni EU. Nyní se jedná o 12. sankčním balíčku. Co do něj prosazuje Litva nebo co byste v něm ráda viděla?
Ty návrhy, které jsem měla možnost vidět, jak sankce vůči jednotlivcům, tak ekonomické sankce, jsou docela dobré, protože skutečně vychází z některých našich nápadů. Především pokračují v sankcionování všech a všeho, co bylo dosud zavedené, zejména toho, co souvisí s obranným průmyslem a ruským vojenským komplexem obecně.
Za Litevce bych řekla, že musíme pracovat na prevenci sankcí a efektivitě jejich provádění. Takzvaná doložka o zákazu Ruska je nesmírně důležitá. Nutí to všechny společnosti, aby se ujistily, že vědomě nepodporují ruské podnikání. Určitě bychom si přáli, aby neexistovaly žádné výjimky a nepřepravovalo se žádné zboží dvojího užití.
Diamanty nebo Rusové z českého seznamu? EU chystá další balík protiruských sankcí
Číst článek
A chybí vám tam něco zásadního?
Už více než rok hlásíme, že v případě Ruska musíme jít po IT službách, protože, řekněme si to upřímně, všechno je dnes digitální. Bez sankcionování této části v podstatě nepoškozujeme průmysl. Ale o tom se jedná. Další věc, která by v tom sankčním balíčku mohla být, je důležitá a souvisí to s laserovým průmyslem. Teď jde v bojích o přesnost, a aby byly zbraně přesné, je k tomu potřeba laser.
Co tam není a přáli bychom si to tam vidět, se váže třeba na jadernou energetiku. Problém je v tom, že na rozdíl od našich demokratických tržních svobodných ekonomik má v Rusku Rosatom více než 100 dceřiných společností, které pracují v různých oborech, někdy poskytují potřebné finance a vedoucí komponenty pro jiné obory. To je složité postihnout. Myslím si, že tady je opravdu na místě se na to zaměřit. Jenže i tady vycházíme vstříc některým členským státům, které ruské jaderné energie využívají. Ale pokud nezrušíme naši závislost na ruské energetice, těžko můžeme mluvit o bezpečnosti jako takové.
Nominace na unijní sankce
Když jste se zmiňovala o výjimkách z používání ruských zdrojů… Napadá mě, jak fungují nominace na sankční seznam EU? Pokud si někdo vyjednává výjimky, podílí se také aktivně na hledání dalších možných subjektů, které by se daly sankcemi postihnout?
To je různé. Když začala válka, měli jsme na úrovni EU jednoho člověka, který se zabýval sankcemi. Teď jich máme jedenáct, to sice stále není moc, ale je to skutečně pokrok.
Celníci smí zabavit auta, kterými cestují Rusové po unijních státech. Kreml to označil za rasismus
Číst článek
Máme opravdu bezprecedentní sankční režim. K tomu potřebujete lidské zdroje a experty, kteří by přicházeli s nápady na úrovni EU. V několika zemích jsou národní sankční režimy, ale primární je ten unijní, protože má větší dopad. Proto je potřeba stále přicházet s podněty.
Je každý členský stát aktivní v nominací ekonomických sankcí nebo sankcionování konkrétních lidí?
Záleží na jednotlivých zemích, s jakými návrhy přicházejí. Ať už se jedná o sankce, nebo o návrhy na různé druhy výrobků nebo komponentů.
Obvykle jsme my jako Litva velmi aktivní. Snažíme se, aby naše návrhy byly koordinovány s pobaltskými a dalšími zeměmi. Někdy se k tomu nápadu připojí Polsko.
A jak aktivní jsou Češi?
Ano, ti jsou také aktivní. Každý odvádí svůj díl práce.
I maďarští diplomaté?
No… Škoda že to není vždy tak konstruktivní, jak bychom si přáli. Ale omlouvám se, jako diplomatka to nemůžu komentovat blíž.
Myslím, že tímto jste to okomentovala dostatečně.
Asi ano.
Had a useful meeting today with @eucopresident Charles Michel in Budapest. pic.twitter.com/WxVgdpEYnd
— Orbán Viktor (@PM_ViktorOrban) November 27, 2023
Zacílení na Bělorusy
A co Bělorusko? Ze strany litevských politiků je čas od času slyšet, že nejste příliš spokojení s opatřeními EU vůči Bělorusku. Přitom s touto zemí máte společnou hranici.
V tom vidíme nyní největší problém. Velká část sankční politiky vůči Rusku a Bělorusku se liší. Jako příklad uvedu luxusní auta. Ta jsou zakázaná vyvážet do Ruska, ale jdou do Běloruska, na to žádné omezení není a za pár týdnů se objeví v Rusku. Ty režimy jsou provázané. A proto musíme mít stejné sankce pro Rusko i pro Bělorusko, bez jakýchkoliv výjimek.
Co dalšího mohou země EU udělat, aby čelily ruským hrozbám a podpořily Ukrajinu? Myslíte si, že cesta je spojená se sankcemi i vůči Bělorusku?
Určitě by pomohlo, kdyby sankce byly co možná nejpodobnější. Ale v souvislosti s odolností vůči Rusku je nesmírně důležité, abychom zachovali jednotu EU.
Musíme pokračovat v podpoře Ukrajiny. Je potřeba schválit Evropský mírový nástroj (European Peace Facility, EPF), abychom mohli Ukrajinu nadále finančně podporovat. Důležité bude také udělat historické rozhodnutí v prosinci – zahájit přístupová jednání EU s Ukrajinou.
