Spojenci z NATO potvrdili, že budou nadále posilovat ukrajinskou obranu. Odsoudili eskalaci ruských útoků

Zástupci zemí Severoatlantické aliance ve středu potvrdili závazek i nadále posilovat ukrajinskou obranu a poskytovat zemi, které se už téměř dva roky brání ozbrojené ruské agresi, významnou vojenskou, ekonomickou a humanitární pomoc. Severoatlantická aliance to uvedla po středečním jednání Rady NATO-Ukrajina na úrovni velvyslanců, které bylo svolané na žádost Kyjeva po nedávných masivních ruských útocích na ukrajinskou civilní infrastrukturu.

Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Italský ministr obrany Guido Crosetto se účastní zasedání ministrů obrany NATO v sídle Aliance v Bruselu

Italský ministr obrany Guido Crosetto se účastní zasedání ministrů obrany NATO v sídle Aliance v Bruselu | Foto: Johanna Geron | Zdroj: Reuters

„Spojenci důrazně odsoudili eskalaci ruských leteckých útoků na Ukrajinu a rovněž použití balistických raket pocházejících ze Severní Koreje a bezpilotních letounů z Íránu,“ stojí v prohlášení aliance.

Ukrajinská obrana potřebuje dodávky zbraní a munice. ‚Potřeba jsou dnes, ne až zítra,‘ říká Kuleba

Číst článek

Státy NATO už na Ukrajinu dodaly řadu systémů protivzdušné obrany, připomíná prohlášení. Nyní členské země prostřednictvím aliance nakupují až 1000 raket pro systémy Patriot, aby doplnili své zásoby a pokračovali také v posilování ukrajinské protivzdušné obrany. Německo nedávno dodalo Ukrajině právě systémy protivzdušné obrany Patriot a Skynex a rovněž střely pro protivzdušný systém Iris-T. Británie pak podle aliance posílá na Ukrajinu asi 200 raket protivzdušné obrany.

Na středeční schůzce v Bruselu mnoho spojenců nastínilo plány „na poskytnutí dalších kapacit v hodnotě miliard eur“ v roce 2024. „(Ruský prezident Vladimir) Putin se již druhým rokem snaží Ukrajinu zničit masivními útoky, to se mu ale nepodaří. Ruská kampaň krutosti jen posiluje odhodlání Ukrajiny,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Zatímco Moskva zesiluje své útoky na ukrajinská města a civilisty, spojenci z NATO posilují ukrajinskou protivzdušnou obranu. Budeme i nadále stát po boku statečných Ukrajinců, kteří se brání ruské útočné válce,“ dodal.

První zasedání Rady NATO-Ukrajina se uskutečnilo na summitu NATO ve Vilniusu 12. července 2023. Spojenci ji tehdy prezentovali jako důkaz sbližování obou stran téměř rok a půl po ruské invazi na Ukrajinu.

Obrana před virtuálními útoky Ruska. S kyberbezpečností Ukrajiny pomůže deset zemí

Číst článek

Podle institutu v německém Kielu bylo loni Německo po Spojených státech druhým největším dárcem pomoci pro Ukrajinu. Celkem měla hodnotu 17,1 miliardy eur (420 miliard korun). Následovala Británie s 6,6 miliardami eur (162 miliard korun) a poté severské a východoevropské země. Pro srovnání Francie přispěla pouze 0,54 miliardy eur (13,3 miliardy korun), Itálie 0,69 miliardy eur (17 miliard korun) a Španělsko 0,34 miliardy eur (8,4 miliardy korun).

Německý kancléř Olaf Scholz tento týden vyzval státy Evropské unie, aby poskytly Ukrajině větší podporu. Dodávky zbraní pro Ukrajinu, které nyní plánuje většina členských států EU, jsou podle něj příliš malé. Konkrétní země Scholz nejmenoval, jeho výzva ale mířila právě směrem k Paříži, Římu a Madridu, napsal server Politico. Nejpozději do mimořádného summitu EU 1. února by přitom měl být hotov přesný přehled o tom, jak letos evropští partneři přispějí na podporu Ukrajiny, připomněla nedávno agentura DPA.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme