Kyjev a Moskva se dohodly na ‚obilném‘ příměří. K míru na východě Ukrajiny je ale stále příliš daleko
V den ukrajinských parlamentních voleb – přesně minutu po půlnoci 21. července - má začít platit příměří na východě země, uvedla agentura Interfax. Nejnovější snahu zastavit boje na Donbasu dohodli zástupci Ruska, Ukrajiny a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Není ale vůbec jisté, že se ho podrží dodržet – veškeré předchozí pokusy totiž ztroskotaly.
„Všestranný, udržitelný a časově neomezený klid zbraní od půlnoci 21. července.“ Těmito slovy popsala příměří mluvčí ukrajinského exprezidenta a nyní člena vyjednávacího týmu Leonida Kučmy, uvedla ČTK.
Kromě předčasných voleb přitom média nachází souvislost také s letním obdobím sklizní a nazývají ho „obilným příměřím“. Poslední pokus o příměří – jarní – přitom záhy ztroskotal. Stejně jako to před novoročními svátky.
Jen v úterý monitorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) zaznamenala v oblasti Luhansku i Doněcku 360 explozí a další porušení příměří. Ostřelování si navíc vyžádalo život jednoho muže z vesnice Chermalyk.
Celkově si násilný konflikt na Donbasu vyžádal od jara 2014 nejméně 14 tisíc mrtvých. Na 1,5 milionů lidí navíc muselo opustit své domu a stali se vnitřními vysídlenci.
Protichůdné signály
Jestli má příměří šanci na úspěch, není vůbec jasné. Z Ukrajiny totiž přicházely protichůdné signály. „Z obou stran jakoby tu byly kroky dobré vůle, jejichž vyústění by mohlo být toto příměří,“ řekl ve vysílání Radiožurnálu komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák. Jenže zároveň došlo ke krokům, které konstruktivní atmosféru příliš nepodporují.
Ve středu například moskevský soud o další tři měsíce prodloužil vazbu všem 24 ukrajinským námořníkům, kteří jsou v ruském vězení od loňského listopadu. Ruské pohraniční jednotky u Kerčského průlivu mezi Černým a Azovským mořem tehdy ostřelovaly a zadržely tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva a zajaly jejich posádky.
Šance na výměnu vězňů v troskách. Moskevský soud prodloužil vazbu ukrajinským námořníkům
Číst článek
V úterý se přitom ombudsmanky Ruska i Ukrajiny domluvily, že požádají jak ruského, tak ukrajinského prezidenta o omilostnění řady Ukrajinců vězněných v Rusku a Rusů vězněných na Ukrajině.
Šance na větší výměnu vězňů po středečním rozhodnutí zhasly, napsala agentura AP.
Další problém: pasy
Ve středu také Putin rozšířil nabídku ruského občanství pro všechny obyvatele Donbasu, kteří v dubnu 2014 měli stálé bydliště v Doněcké či Luhanské oblasti. První dekret nabízející občanství ruský prezident podepsal už na konci dubna.
Vydávání ruských pasů se rozběhlo od poloviny června, požádalo o něj 12 tisíc lidí, napsala ukrajinská média. Podmínkou obdržení pasu je slib věrnosti Rusku.
Kyjev toto rozhodnutí ostře kritizoval jako pokračování ruské agrese a označil ho za další porušení norem mezinárodního práva. Volodymyr Zelenskyj tehdy vyzval Západ k zesílení sankcí proti Rusku.
Mafiánský byznys, cla a útrapy obyvatel. Tak vypadá konflikt na východě Ukrajiny, popisuje expert
Číst článek
Ukrajina také oznámila, že bude odebírat důchody a sociální dávky těm obyvatelům Donbasu, kteří získají ruské občanství a ruské pasy zneplatní.
První telefonát
Zelenskyj přitom s Putinem už navázal první přímý kontakt. V telefonátu, který iniciovala ukrajinská strana, se oba lídři věnovali jak vězněným námořníkům, tak konfliktu na východě, do kterého je Rusko přímo zapojené.
Diskutovali také o možnosti obnovit kontakty v rámci takzvaného normandského formátu. Ten tvoří Ukrajina, Rusko, Německo a Francie.
Už předtím bývalý komik Zelenskyj nabídl šéfovi Kremlu setkání v Minsku, kterého by se kromě Německa a Francie účastnili také lídři Spojených států a Velké Británie. Putin odpověděl, že je ochotný jednat, ale není pravděpodobné, že k tomu dojde ještě před volbami na Ukrajině.
Schůzku v tomto formátu podporuje i ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin. V rozhovoru pro ukrajinskou televizi Hromadske ale šéf diplomacie varoval, že Kyjev nesmí Rusku dovolit překročení dvou linií: Ukrajina se nesmí dostat pod přímý ruský vliv a nemůže dovolit fragmentaci země skrze ruský vliv na Donbas.
„O zbytku můžeme jednat. A zbytkem je: ekonomická blokáda, oddělení válčících stran, volby na okupovaném území, ruský jazyk – všechno zmíněné v minských dohodách,“ dodal.
Minské dohody
První minskou dohodu podepsali zástupci Ukrajiny, Ruska, tzv. Luhanské lidové republiky (LLR) a tzv. Doněcké lidové republiky DLR) v září 2014. Krátce nato ale mírový plán ztroskotal. Druhou pak podepsala zmíněná čtveřice a k tomu OBSE, Německo a Francie v únoru 2015.
Minsk II zakazuje použití těžkých zbraní, stanovuje podmínky ukončení bojů, výměnu zajatců a počítá i se zvláštním statusem doněcké a luhanské oblasti. I když vedla ke zklidnění situace, v zásadě nebyl plně splněn ani jeden z třinácti bodů.
Krátce před ukrajinskými volbami jasně vede strana Zelenského, druzí jsou proruští oligarchové
Číst článek
Příkladem může být konání voleb na Donbase. K tomu ale ani tentokrát nedojde.
Ruština jako symbol (ne)důvěry
Symbolem nedůvěry se stal také ruský jazyk. V dubnu ukrajinský parlament schválil jazykový zákon a ukrajinština se tak stala jediným státním jazykem. A to i přesto, že velká část obyvatel používá ruský jazyk.
Jako gesto usmíření proto mnozí vnímali veřejnou inauguraci, během které Zelenskyj nejprve mluvil ukrajinsky, poté ale přepnul do ruštiny. Od roku 2014 se přitom ukrajinští lídři používání ruštiny na veřejnosti vyhýbali, popisuje agentura Reuters.
„Máme s Ruskem hranici. Všichni máme příbuzné v Rusku. Všichni jsme si na tento jazyk zvykli a mluvíme s ním tady. Když jedu na Ukrajinu, mluvím rusky i ukrajinsky,“ řekl agentuře Dmitrij Barabanov, který vlastní čajovnu v Doněcku.
„Zná ruštinu lépe než ukrajinštinu, jakkoli se ho snaží ji naučit,“ dodala šestapadesátiletá Ljudmila Korněva z Doněcku.
Obnovení mostu i důvěry
Vyjednat trvalejší příměří, mírovou smlouvu a vrátit na východní Ukrajinu mír nebude vůbec jednoduché. Možnosti, jak nastolit větší důvěru mezi Ruskem podporovanými separatisty a Kyjevem, ale přesto existují.
„Obě strany usilují o obnovení mostu u Stanycja Luhanska a v souvislosti se současným příměřím se mluví o tom, že by obě strany – Ukrajina a tzv. Luhanská lidová republika (LLR) – na svých březích Severního Donce odstranily veškerá opevnění a přistoupili k opravení mostu, který leží v řece,“ řekl ve vysílání Radiožurnálu komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák.
Ani takové opatření, z kterého by měli užitek hlavně místní obyvatelé, ale není jednoduché. LLR v tiskovém prohlášení odmítla jakékoli jednostranné ukrajinské počínání a Kyjev obvinila, že jde o snahu ukrást peníze. „Proto, pokud to bude nezbytné, obnovíme most sami, na naší i vaší straně,“ řekl hlavní představitel separatistické luhanské republiky Leonid Pasechnik.
Je tedy otázkou, zda může současný návrh klidu zbraní uspět. A pokud ano, neznamená to automaticky ukončení konfliktu na Donbasu. Ruskem podporovaní separatisté nevěří Kyjevu, Moskva nehodlá přistoupit na požadavky Ukrajiny a část voličů nedokážou zapomenout na cokoli, co vnímají jako narušení státní integrity, píše agentura Reuters.
„Hodně lidí upřednostňuje mír za jakoukoli cenu. Pro mě to je nepřijatelné. Žil jsem v Doněcku, měl úžasnou práci, vše bylo skvělé. A potom se objevil tenhle ‚Ruský svět‘ a já se s tím zkrátka nemůžu vyrovnat. Jak můžeme mluvit o kompromisu s lidmi, kteří vám zničili život?“ ptá se Alexej Pičakhči, který našel nové útočiště ve Slovjansku.
