Republikánští radikálové chtějí omezit pomoc Ukrajině. Jde přitom i o Tchaj-wan, upozorňuje expert
Nového republikánského předsedu americké Sněmovny reprezentantů Kevina McCarthyho se podařilo zvolit až na patnáctý pokus kvůli odporu dvacítky konzervativních zákonodárců. „Nemyslím, že je za tím ideový program, spíš je to velice chaotický protest a pokračování trumpovské politiky bez Donalda Trumpa. Jeho vliv ve straně už není zásadní,“ míní politolog Milan Babík.
Republikáni v loňských volbách sice získali většinu ve Sněmovně, ztratili ovšem Senát a jejich výsledek zůstal daleko za očekáváním. Babík upozorňuje, že celá řada republikánů prohrála právě proto, že se příliš ztotožnila s Trumpovou konspirační teorií o ukradených volbách.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Milan Babík, profesor mezinárodních vztahů na americké Colby College
Radikální frakce republikánů požaduje fiskální odpovědnost a škrty v rozpočtu. Namísto podpory Ukrajiny upřednostňují řešení nelegální migrace a inflace. Většina z 21 poslanců také souhlasí s Trumpovým tvrzením, že mu bylo ukradeno vítězství v minulých prezidentských volbách.
Podle demokratů se nyní republikáni stávají rukojmími této radikální menšiny, která se bude dožadovat ústupků. „Budou vyžadovat decentralizaci a komplikovat přijímání legislativy. Nově také nebude třeba pěti hlasů k vyvolání hlasování o odvolání předsedy, ale bude stačit jeden,“ popisuje.
Babík nevylučuje, že by republikáni mohli začít obcházet radikály a vyjednávat s demokraty, i ti ovšem mají problémy s rozpolceností a výrazně levicovou frakcí. Je tak možné, že americkou politiku čekají dva roky dysfunkce.
„Americká politika je velice fragmentovaná a najít konsensus je prakticky nemožné. Vidíme frakce, které se dále štěpí, nedokážou komunikovat a dochází k násilí. Koneckonců 6. ledna 2021 jsme to viděli ve velkém u Kapitolu,“ konstatuje.
Americká Sněmovna reprezentantů schválila jednací řád, republikáni museli učinit ústupky krajní pravici
Číst článek
Na Ukrajině jde i o Tchaj-wan
Pokud jde o možné omezování pomoci Ukrajině, je to prý motivováno především rozpočtovými důvody, hodnotově totiž není v rozporu s republikánskými principy.
„Byl to Ronald Reagan, kdo v 80. letech skoncoval se zahraniční politikou uvolňování a jal se agresivně hájit zájmy svobodného světa proti Sovětskému svazu, který nazval zlým impériem,“ připomíná profesor mezinárodních vztahů na americké Colby College.
Izolacionismus už podle Babíka není reálnou možností. Spojené státy nadále budou aktivně zapojené do dění ve světě a je i v jejich národním bezpečnostním zájmu, aby pomoc Ukrajině pokračovala, přestože hlavní strategickou hrozbu republikáni i demokraté spatřují v Číně.
„Podpora Ukrajiny je důležitá, protože dodává důvěryhodnost americké ochotě hájit Tchaj-wan. Důvěryhodnost je měnou mezinárodní politiky, je to forma síly. Čína bedlivě sleduje, do jaké míry jsou Spojené státy ochotné podporovat Ukrajinu proti ruské agresi, a ovlivňuje to její politiku vůči Tchaj-wanu,“ zdůrazňuje.
Bude Joe Biden znovu kandidovat na prezidenta? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
