‚Odtud už nebylo kam utíkat.‘ Obyvatelé z okolí Černobylu popisují ruskou okupaci Ukrajiny
Před 36 lety vybuchl reaktor černobylské elektrárny, která leží na Ukrajině. O elektrárnu před dvěma měsíci svedly bitvu ruské a ukrajinské síly. Ruská armáda pak uzavřenou zónu okolo elektrárny okupovala - podobně jako desítky vesnic ve směru na Kyjev. Některé obyvatele v okolí elektrárny válka vyhnala z domovů, jiní se rozhodli v ostřelovaných vesnicích zůstat.
Máša a Mišo sázejí na poli brambory. S motykou v ruce se k nim blíží i paní Galina. Sázet sice letos plánuje stejnou zeleninu jako loni, kvůli válce je ale ve vesnici skoro všechno jinak. Po ulici teď na kole projel asi pětiletý kluk, jinak to vypadá, že zůstali jen starší lidé.
Obyvatelé z okolí Černobylu popisují ruskou okupaci Ukrajiny. Na místě natáčela reportérka Jana Karasová
„Ti, co měli děti, utekli. Ale my už jsme staří, co s námi. Už jsme utekli z Černobylu. Domy nám tu postavili. Kam bychom teď šli. Odtud už nebylo kam utíkat,“ popisuje pro Radiožurnál pan Mišo.
Březen tak proseděl ve sklepě, kde se skrýval před ruským ostřelováním.
Vesnice leží uvnitř oblasti, kterou Rusové až do začátku dubna okupovali. Do Černobylu je to odtud po silnici asi sto kilometrů. Na předměstí Kyjeva do Buči, Hostomilu a Irpině asi dvacet. Ruští okupanti ve vesnici nechali rozlámané zámky na dveřích, pobořené ploty a ohořelé zdi některých domů.
„Některé domy začaly po ostřelování hořet, muž šel pomoct s hašením, aby nezačaly hořet další,“ vypráví paní Galina.
Pokud Rusko mobilizuje, bude jeho převaha výrazná, uvažuje politický geograf Kofroň
Číst článek
Jejímu domu se střely sice vyhnuly, na dvoře ale Rusy měla. „Přišli a kontrolovali doklady, telefony. Mužovi ho rozbili.“
Nebyl jediný, o mobil přišel i pan Mišo. Teď je rád, že už nemusí od rána do večer poslouchat dunění při ostřelování a zvuk motorů tanků a ozbrojených vozidel.
Ruští vojáci tu opravdu nikomu nechybí. Chleba do vesnice vozí ukrajinští dobrovolníci. Čeho se zatím nedostává, je pitná voda, elektřina a plyn.
Dvě paní sedí před domem, mají tady napuštěné barely s vodou, u vchodu je generátor.
A potřebovali by tu i teplejší počasí. Je sice už dávno jaro, ale je stále chladno, říká pan Mišo a hází do vykopané jamky další brambor. Co bude s Ukrajinou dál, neví. Sázet se ale podle něj musí za každé situace.
