Rus po útěku do Turecka: Putina ať soudí tribunál, válka je strašný omyl

Muž vystupující v tomto podcastu je Rus, který utekl před mobilizací do Turecka. Říkejme mu Vasil. Český rozhlas zná jeho pravou totožnost.

Proč jste se rozhodl opustit Rusko?
Ten důvod byl nasnadě. Já prostě nepodporuju politiku ruské vlády. Nepodporuju válku. Myslím, že je to strašný omyl. Nemůžu toho být součástí. Proto jsem se rozhodl Rusko opustit.

A vzpomenete si na přesný moment, když jste si řekl: teď je opravdu čas odejít?
Víte, tohle vždycky záleží na každém člověku zvlášť, na jednotlivých okolnostech. Záleží na penězích, které máte, na rodinné situaci a spoustě dalších věcí. Můžu vám říct, že jsem se stal politickým aktivistou, dlouhou dobu jsem se zapojoval do mnoha různých aktivit. A víte, je tu jeden vědec, Albert Hirschman se, myslím, jmenuje, a ten říká, že máte dvě možnosti, jak se účastnit něčeho, co se děje ve vaší zemi nebo v organizaci, pro kterou děláte. Můžete být slyšet, anebo můžete odejít. Já dlouhou dobu chtěl, aby mě bylo slyšet. Účastnil jsem se mnoha kampaní a aktivit. Taky jsem bydlel v Bělorusku, odkud mě deportovali poté, co jsem se dostal do minského vězení Okrestina. Takže opustit Rusko pro mě teď byla jen otázka rozhodnutí. Mít dostatek peněz, mít kam jít, mít tam přátelé a podobně.

Už jste dostal povolávací rozkaz?
Vy myslíte ten papír…

Ano, nebo jak armáda mobilizuje?
Nedostal jsem povolávací rozkaz. Ale mám kategorii A v takovém, nevím, jak se to přesně jmenuje, armádním průkazu, řekněme. Jsem kategorie A, to znamená, že by mě vzali přednostně. Nemám žádné zdravotní potíže. Áčko tedy znamená, že bych mohl být povolán do armády mezi prvními. Proto jsem se rozhodl odejít. Protože to nechci. Pro mě to tak nefunguje. Nechci jít do války. Myslím, že je hloupá a úplně absurdní.

Máte nějaké přátele, kteří narukovali? Nemáte od nich nějaké zprávy, jestli je skutečně pravda, že noví vojáci nedostávají skoro žádné vybavení, že mají staré sovětské zbraně a dostávají třeba menstruační tampóny na ucpání krvavých ran?
Ano, taky jsem o těchto případech četl na internetu. Ale když mluvíme o mých kamarádech - někteří emigrovali, když začala válka a někteří emigrovali, když začala mobilizace do Mongolska nebo Kazachstánu. Pokud se budeme bavit o Sibiři, to je region, ze kterého pocházím, tak odtud ruští muži teď emigrují do Kazachstánu nebo Mongolska.

Opustil jste Rusko sám?
Ano, byl jsem sám.

Bylo to složité? Měl jste nějaké problémy?
Víte, co se týče toho mého rozhodnutí opustit Rusko, letenku jsem koupil týden před tím, než začala mobilizace. Byl jsem rád, že jsem to udělal, protože cena byla ještě docela rozumná. Kdybych emigroval později, kdybych si tu letenku musel koupit později, myslím, že bych si ji nemohl dovolit, protože by byla asi desetkrát dražší. Rusko jsem opustil 22. září, to byl druhý den mobilizace. Na letišti se mě ptali za kým jedu, kdy jsem si koupil letenku, kdy se vrátím a podobně. Ale na to bylo jednoduché jim odpovědět.

Oni vás prostě nechali jít?
Ano, nebyl s tím problém.

Můžete nám říct, kde teď přesně jste?
Jsem v Turecku, v malém turistickém městě.

Znáte někoho v místě, kde teď jste?
Ano, bydlí tu mí přátelé. A taky mám spoustu nových přátel, Rusy, Ukrajince, Bělorusy. Musím říct, že mě to hodně překvapilo, když jsem viděl, jak tu spolu Rusové a Ukrajinci mluví otevřeně, v míru. Všichni si ve všem rozumí. Není mezi nimi žádné napětí, nedorozumění, jen přátelství a bratrství, řekl bych. Jsme bratři, tak jak spolu můžeme bojovat? To je tu obrovská otázka pro všechny: jak můžou dva bratři proti sobě bojovat? To je naprosto absurdní.

Chápu dobře, že plnohodnotně podporujete Ukrajince v boji proti Rusku?
Myslím, že násilí musí skončit. A za další, když nějaká osoba, země, národ čelí násilí, má plné právo se bránit. Proto ano, stojím za Ukrajinci, protože doufám, že zachrání co možná nejvíc životů a že ruská vláda bude v této válce poražená.

Podporujete Ukrajince i ve snaze znovu připojit Krym ke zbytku Ukrajiny?
Myslím, že boj o území je o vládní kontrole nad něčím, je to o ambicích vlády. Ale jediná věc, kterou chci, je, aby lidé žili v míru, a doufám, že pokud se to stane, budeme schopní jakýkoli problém vyřešit bez násilí. O tom to je. A Krym, víte, mně je to vlastně jedno. Jsem anarchista, nepodporuju žádný stát. Vidím lidi, kteří trpí. Vidím, že Rusové a Ukrajinci teď trpí. Mnoho Rusů nepodporuje válku, jsou proti ní. Hodně mých kamarádů pozatýkali, byli ve vězení nebo museli emigrovat, protože se to snažili zastavit. Takže co se týče Krymu, je to prostě dohadování o tom, že historicky nebyl součástí Ukrajiny a pak nějaký sovětský hlavoun dal Krym Ukrajině. Já to takhle nechci řešit. Chci, aby lidé žili v míru teď, a jestli nám to pomůže ukončit válku, a nastolit mír v zemi, tak ať.

Dobře, musím k tomu doplnit, že Krym byl napaden a anektován Ruskem v roce 2014.
Ano.

Ještě se vás chci ale zeptat, co říkáte na nedávná zfalšovaná referenda ve čtyřech ukrajinských oblastech?
Referenda? Je to blbost. Nevím, co k tomu dodat, je to jen agresivní politika. Nezajímají je lidi, kteří tam žijí. Mluví o nich jako o rusky mluvících obyvatelích Ukrajiny. Putin a jeho vláda říkají, že je chtějí chránit, ty rusky mluvící obyvatele. Tomu nevěřím. Myslím, že všechno, co chtějí, je jen udržet si svou moc a získat větší vliv. Nechtějí pomáhat lidem, jsou jen chamtiví po moci.

Myslíte si také, že i Vladimir Putin je chamtivý?
Myslím, že je to jen šílený starý muž.

Souhlasíte se mnou, že je to válečný zločinec?
Naprosto, samozřejmě. Doufám, že jednou s ním bude veden proces, že se dostane před tribunál.

Jste v kontaktu se svou rodinou? Víte, jestli je v pořádku?
Ano, jsem s nimi v kontaktu. Oni mě podpořili v rozhodnutí opustit Rusko, protože kdybych tam zůstal, byl bych v nebezpečí, a kdyby hrozilo nebezpečí mně, hrozilo by tím pádem i mé rodině. Proto souhlasili, abych odjel, a nesnažili se mě přesvědčit, abych zůstal nebo snad dokonce šel bojovat proti Ukrajincům. To ne.

A není teď vaše rodina v nebezpečí, když jste uprchl do Turecka?
Doufám, že ne.

Chtěl bych se vás zeptat na ruskou propagandu a zprávy, které sledujete. Myslíte si, že vás oficiální vládní kanály v minulosti nějak ovlivnily?
Nevím. Myslím, že ideologie a propaganda je určitě zajímavý námět pro diskusi sociologů a filozofů, nebo snad psychologů. Ale ne. Od 17 let jsem součástí levicových aktivistických skupin. Všichni máme svojí informační bublinu. Každý různě vnímáme informace, které dostáváme. Je to vždycky zkreslené preferencemi a nastavením, jaké máme.

Ale bylo možné sledovat objektivní zprávy ze zahraničí v Rusku, pokud jste chtěl?
Pokud se doopravdy chcete dostat k řadě odlišných názorů, musíte sledovat různé kanály na Telegramu. Ale čtu a sleduju i vládní kanály, což mi pomáhá to vyvážit. Chci vědět, co vláda říká, a vidět ten rozdíl. Snažím se rozšířit své vnímání, proto sleduji různé zdroje. Rád bych v tom našel nějakou zlatou střední cestu. Rozumím tomu, že válečná situace nutí všechny strany konfliktu používat vlastní propagandu. Rusko má svoji a Ukrajina také, to chápu. Ale to hlavní pro mě je, aby životy Ukrajinců byly v bezpečí. Velmi rád je tu vidím a mluvím s nimi. Chceme uspořádat setkání Rusů, Ukrajinců a Bělorusů, aby spolu tito lidé byli v kontaktu, vyměňovali si své pohledy na věc a stávali se přáteli, protože musíme vybudovat základy pro situaci po válce, která snad brzy skončí. Chceme žít v míru, spolupracovat a sdílet poznání a pocity. Tak to je.

Když mluvíme o válečné propagandě a vy zmiňujete Rusko, ale i Ukrajinu, možná další státy, tak já to sice chápu, ale rozdíl je v tom, že Rusové žijí v absolutní bublině, hustí je propagandou a tím se ta situace liší. Nemyslíte?
Ano, v tom s vámi souhlasím. Mnoho Rusů má pouze jeden nebo dva zdroje informací, a ty jsou vládní. Nic víc.

Když už mluvíte o situaci po válce, máte pocit, že se Rusko může změnit, že se může stát jiným státem, s jinou vládou, s jinými principy?
Myslím, že tam momentálně je touha po změnách a ty budou podle mě dramatické a hluboké. Já doufám, že se stanou, sázky jsou teď hodně vysoko. My jsme teď ve světě hlavním agresorem a s tou myšlenkou se těžko žije. Oháníme se atomovými zbraněmi. Myslím, že Rusko se musí změnit a doufám, že se tak stane. Ale nejdřív to musí Rusové pochopit a změnit se uvnitř sebe sama, protože Putin začal válku, ale mnoho Rusů to podpořilo. To je smutné, ale je to pravda.

Většina lidí podle průzkumů.
Je to zvláštní situace, protože Putin zůstal možná tím posledním, komu Rusové věří a já nevím proč. Nevím, co na něm vidí, možná vůdce národa. Třeba je to naše národní povaha, že potřebujeme vůdce s velkým V.

Někteří říkají, že to je mentalitou. Souhlasil byste?
Asi ano. To je taková největší touha naší národní psychologie nebo něčeho takového. Spousta lidí je zklamaná z toho, že Sovětský svaz byla mocná země s jasnou myšlenkou, která možná nebyla správná, ale to bylo jedno. Hlavně že byl Sovětský svaz jednou ze světových mocností. Ale teď má Rusko ekonomické problémy a úroveň naší velikosti už není zdaleka taková. Jenže lidé ji chtějí, nebo chtějí pomstu. Ale musím říct, že hodně lidí v Rusku prochází velkou přeměnou a já doufám, že najdou vnitřní sílu se nad tím zamyslet a změnit zemi zevnitř.

Možná je to prostě tím, jak byli lidé dlouho ovlivňováni sovětskými lídry. Možná to ze sebe teď setřesou, jak říkáte.
Není to jenom o Sovětském svazu, ale o myšlence impéria a výjimečné pozici Ruska. Tady existuje schéma: Rusko proti kolektivnímu Západu. Ale já si nemyslím, že Rusko je součástí východní civilizace. Ne, Rusko patří na Západ, naše ústava je založena na ústavě Spojených států, naše mechanismy jsou demokratické, akorát nefungují.

Tak si říkám, co se zvrtlo?
Nevím. Hodně lidí bylo zabito během represí ve 30. letech, hodně lidí je stále vystrašeno. Problém je taky v tom, že ruská populace je velmi atomizovaná. Mají rodiny, možná sousedy. Já vidím, jak lidé komunikují tady v Turecku. Jsou opravdu aktivní, snadno se s ostatními lidmi seznámí na ulicích. Ale Rusové jsou smutní, a když jste smutní, můžete začít dělat bláznivé věci.

Vrátíte se někdy do svobodného Ruska?
Těžko říct. Doufám, že se do Ruska dostanu příští rok, aspoň to byl můj plán. Chci vidět svojí rodinu, obejmout mámu, sestru a otce. Chybí mi. Ale nevím ani, co bude za týden. Snad to bude možné, ale opravdu nevím. Teď se soustředím jen na to, co se děje okolo. Všichni potřebujeme přemýšlet o budoucnosti, ale při těchto historických turbulencích je to opravdu těžší než kdy jindy. Ale ano, doufám, že Rusko bude svobodné a válka skončí. To je vše, co o tom můžu teď říct.

V podcastu byly využity zvuky z YouTube CNN a CBC News.