Čistý korupční rejstřík, otevřené dveře do muslimských zemí. Kdo je nový šéfvyjednavač Ukrajiny?

Zbavuje se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tváře ukrajinského odporu proti ruské invazi?
Neřekla bych, že je Reznikov tvář odporu. Na Ukrajině to berou trochu jinak, dokonce ani prezident Zelenskyj úplně není tváří odporu. Hrdinů je tam opravdu celá řada a možná největším hrdinou je pro Ukrajince spíš Valerij Zalužnyj. 

Pardon, to je kdo?
Je to vrchní velitel ukrajinské armády ozbrojených sil. Ale co se týče Reznikova, tak je nutno říct, že je považován za jednoho z nejlepších ministrů obrany Ukrajiny. Proto je v ukrajinském mediálním prostoru tak trochu nadhazována otázka, jak je možné, že se zrovna nejlepšího ministra obrany – což potvrzuje i Sluha lidu, tedy strana, která má v parlamentu většinu a která určuje ukrajinskou vládu – zbavují. Samozřejmě, už od února sledujeme korupční skandály, které se vážou na ministerstvo obrany. Ty se ale vážou spíše na ministerstvo obrany jako takové, než na Reznikova, i když za to pochopitelně nese politickou odpovědnost. To, že měl být vyměněn, víme minimálně půl roku. Ukrajinská média se o tom každý den zmiňovala, že je Reznikov na odchodu a probíralo se pouze to, kdo by jej mohl nahradit. Už na podzim se mluvilo o tom, že bude nahrazen šéfem ukrajinské vojenské rozvědky Budanovem, ale nakonec se tato volba ukázala jako nemožná, protože ministrem obrany může být pouze civilní osoba a během válečného stavu nemůže žádný voják odejít z vojenské služby. To znamená, že by Budanova nemohlo ZSU, Ozbrojené síly Ukrajiny, uvolnit. Takže tato volba, i když se prezidentu Zelenskému patrně zdála jako dobrá, byla z právního hlediska nemožná.

Vejce a bundy

Oleksij Reznikov vedl ministerstvo obrany v době válečného stavu 558 dní. V úřadu byl ale delší dobu, už od roku 2021. Chci se víc bavit o korupčních kauzách, které jste nastínila. The Economist píše, že Reznikov doplatil na „vejce a bundy“. Jak tomu mám rozumět?
Právě skandál ohledně nákupu potravin pro armádu byl tím prvním, který rozhýbal ukrajinskou společnost, média a i politickou scénu. Jednalo se o to, že byly podepsány velmi nevýhodné smlouvy na dodávku potravin, ze kterých vycházelo, že jedno vajíčko se nakupuje za 17 hřiven, což je nějakých 10, 12 korun. Což samozřejmě bylo úplně mimo finanční situaci v nákupu vajec jako takovou. Ale tenhle korupční skandál se ukázal být jako taková zástěrka, nebo instrument k tomu vyvolat nelibost a změnu Reznikova, protože tato smlouva nebyla naplněna. Už po jejím podepsání začalo situaci vyšetřovat NABU a byla pozastavená. To znamená, že nebyla nikdy aktivní. 

NABU je kontrolní orgán?
To je kontrolní, vyšetřovací orgán. Takže byla tahle korupční kauza trošku přehnaná. Nedá se říct, že by korupce na Ukrajině nebyla, nebo že by netrápila jak ukrajinskou společnost, tak právě armádu. Co se týče bund, to je skandál z posledních týdnů, kdy žurnalisté opět přišli s tím, že se nakoupily zimní bundy pro armádu, které byly vlastně bundami letními, ale za zimní cenu. Docházelo tedy k nějakým machinacím, ale ani tato kauza ještě nebyla dovysvětlena a dořešena. Proto tedy The Economist mluví o vajíčkách a bundách. Co je ale zajímavé, pokud na Reznikova nemají nic „horšího“, než jsou tyto dvě kauzy, tak je to na odvolání ministra obrany dost málo. Ale jak říkám, prezident Zelenskyj chtěl Reznikova vyměnit skoro rok. Spekuluje se o tom, že to bylo kvůli tomu, že Reznikov nebyl úplně člověkem Zelenského. Ne, že by neměl se Zelenským dobré kontakty, ale že byl v kolektivu trochu volnější pták, a že Zelenskyj a především jeho okolí chtělo mít na této pozici někoho bližšího, někoho mnohem loajálnějšího. Už i kvůli tomu – to se opět spekuluje –, že v dnešní Ukrajině, která je ve válečném stavu, je ministerstvo obrany právě tím, přes které jdou největší finance. 

Náš stálý zpravodaj na Ukrajině Martin Dorazín zmiňoval ještě jeden faktor, který mohl hrát roli v tom, proč nakonec Reznikov skončí jako šéf ministerstva obrany, totiž že už mohl být prostě unavený. Naopak trochu obhajoval Reznikova, že na ministerstvu musel některé nákupy v době sílící invaze vcelku rychle a logicky řešit, a úplně se neohlížet na nějakou složitější byrokracii.

Mnohem vážnější, a tady bych neřekla, že se jedná o korupci. Jak jste právě zmiňoval, když začala invaze, ta takzvaná velká válka, tak je třeba říct, že žádný stát, ani Ukrajina, není na takovou situaci dostatečně připraven. Máme tedy sice zákony o vyhlášení válečného stavu, ale těch procesů, které se musí spustit, je spousta a na všech úrovních. Je v podstatě zázrak, že to Ukrajina jako stát ustála a přežila.

Mnohem závažnější – ale jak říkám, zatím nevíme, zda to je korupce nebo ne – jsou ty záležitosti, kdy se hned po invazi převedly obrovské finanční částky za nákup zbraní, které pak nebyly dodány. O desítkách miliard se mluví v souvislosti s jistou polskou firmou, která si vzala předplatbu, ale zbraně nedodala. Myslím, že se tam objevovaly i nějaké české firmy. Nemusí to nutně být korupční záležitost, může to být i neschopnost firem ty zbraně, nebo jiné záležitosti potřebné pro armádu dodat, protože nemají dodávky, subdodávky a podobně. Ukrajina na tom ztratila mnohem větší peníze, ale je třeba si říct, že se to vyšetřuje, a že se vedou i nějaké spory se zahraničními firmami.

Neřekla bych, že Zelenskyj nebo Sluha lidu chtějí Reznikova potrestat. Zato už se mluví o tom, kam vlastně půjde, aby zůstal v týmu. Spekuluje se o tom, že by Oleksij Reznikov mohl nastoupit jako velvyslanec Ukrajiny ve Velké Británii. 

Nemohlo v tom hrát roli i dění okolo desítek mobilizačních důstojníků, kteří měli snad brát úplatky, aby se mobilizovaní vojáci vyhnuli armádě? To asi taky nakonec jde na vrub ministerstva obrany?
To nejde na vrub ministerstva obrany, tohle je zrovna otázka pozemních sil Ukrajiny, za které nese odpovědnost zase oblíbenec Volodymyra Zelenského, generál Syrskyj. Zelenskyj ale za to nechce generála Sirského nijak potrestat. S Reznikovem to nemá nic společného. Je ale pravdou, že si může obyčejný člověk tyto dvě kauzy spojovat, že se to všechno týká obrany a armády. 

Právě, na první dobrou mi to přišlo, že je to jedno a to samé…
Pochopitelně, že obyčejní lidé mohou Reznikovovi vyčítat všechno, že vojáci nebyli dostatečně připraveni na boj, že neměli dobré oblečení, obuv, jídlo a tak dále. Všechny tyto záležitosti se můžou přičítat Reznikovovi, ale jenom ve chvíli, kdy se na to nepodíváme hlouběji.

Reznikov a Západ

Velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský připomněl vazby Oleksije Reznikova na západní politiky. Dodal ale, že zpřetrhány nebudou. 

Zanechává za sebou Reznikov kus dobře odvedené práce právě i s ohledem na to, jakou partnerskou síť si vytvořil a jaké všechny zbraně dokázal dostat na Ukrajinu? Zanechá za sebou kromě těch „chyb“, které ani nebyly jeho chybami, tedy ty skandály, které se teď objevují, i nějakou fatální chybu? Něco špatného?
Neřekla bych. Myslím si, že za Oleksijem Reznikovem stojí hodně velký kus práce, i opozice ho oceňuje jako výborného vyjednavače. Je to právník. A možná to, že nebyl odvolán už v únoru, bylo taky jedním z důvodů, proč nebyl odvolán. Bylo právě potřeba dotáhnout otázku F16C, a to se mu také povedlo. Když ho parlament odvolával, tak mu Sluha lidu ve stoje aplaudovali, což ale zase byla otázka, proč odvolávají ministra, kterého si tak nesmírně váží a provází ho potleskem. 

Ke změně na poměrně klíčovém postu ve vládě dochází v době ukrajinské protiofenzívy. Může na to podle vás mít nějaký vliv, že se střídá šéf ministerstva obrany?
Myslím, že ne. Ministerstvo obrany je jenom logistickým centrem pro armádu. Nákupy technikálií řídí spíše náměstci, než samotný ministr. Co se týče vyjednávání, tak se zdá, že Umerov, který nahradil Reznikova, není horším vyjednávačem, než byl Reznikov. A co se týče protiofenzívy, tam má hlavní slovo generální štáb a Ozbrojené síly Ukrajiny.

Kdo je Rustem Umerov?

Nemluvili jsme o tom, kdo Oleksije Reznikova ve funkci ministra obrany nahradí – Rustem Umerov. Kdo to je?
Z jedné strany je nutno říct, že všichni antikorupční aktivisté o něm pějí chvály. To znamená, že mu v této oblasti důvěřují. Není tak znám mezi obyčejnými lidmi, nebo i mezi žurnalisty. Je to spíše vyjednavač z kuloáru. Je to krymský Tatar a muslim, což je na něm zajímavé, protože Ukrajina potřebuje mít jako spojence Turecko. Právě Umerov má dobré vztahy, zná osobně prezidenta Turecka, zná jeho pravou ruku, účastnil se jednání v Turecku. 

Umí turecky?
Samozřejmě. Krymská tatarština je velmi podobná turečtině, takže všichni krymští Tataři se domluví. Druhá věc je, že je v Turecku obrovská diaspora krymských Tatarů, takže právě s Tureckem mají krymští Tataři dlouhodobé a velmi dobré vztahy. Umerov byl i jedním z těch, kdo vyjednával výměnu zajatců, nejen krymských Tatarů, kteří byli zatčeni nebo zajati na Krymu, ale také právě vojáků Azovu. Pamatujeme si, že Ruská federace je vydala Turecku a teprve v Turecku je vydali Ukrajině. Umerov má také celkem dobré vztahy se Saudskou Arábií, takže to může být takový klíč k muslimským zemím. O něm se, jak jsem říkala, jinak moc nemluvilo a nevědělo, ale neví se o něm nic špatného. Zatím o něm ještě nikdo neřekl křivé slovo.

Žádné „vejce a bundy“. Jak Zelenského jeho jméno napadlo? Dosud byl šéfem Fondu státního majetku, tak proč by měl být ministrem obrany?
To především některým vojákům nedává úplně smysl, proč by tento člověk měl být ministrem obrany, ale pravdou je, že ministrem obrany má být prostě manažer. Nemusí mít žádné vojenské zkušenosti.

V ukrajinských médiích se spekuluje o tom, že než Zelenskyj mu spíše důvěřuje Zelenského pravá ruka Andrij Jermak, což je takový šedý kardinál na Ukrajině. Tím pádem mu důvěřuje i prezident Zelenskyj. V ukrajinských médiích se objevila informace z kuloáru, že toto rozhodnutí je staré asi deset dní. Že je to velmi čerstvé. 

Odcituji zase The Economist. Podle něj by neměl být Rustem Umarov tím prvním, který napadl Volodymyra Zelenského, že to je kompromisní volba.
Mluví se o něm jako o kompromisní volbě. Jak jsem říkala, ještě skoro před rokem byl prvním Budanov, šéf ukrajinské rozvědky, pak se vyskytovaly ještě dvě jména. Myslím, že to byl ministr infrastruktury a ještě šlo o jedno jméno. Teď už jsem zapomněla, o kom se mluvilo, se kterými už prezident Zelenskyj dokonce jednal, ale nakonec ta jednání nedopadla. 

U Budanova tomu rozumím, to jste sama vysvětlila, proč to na druhou stranu nakonec nemůže být on. Kompromisní volba – to slovní spojení ve mně vyvolává otázky. To nakonec není jen volba Volodymyra Zelenského, ale zda se uvnitř vlády mezi jeho poradci vedou nějaké spory…
Spíš bych řekla, že Volodymyr Zelenskyj musí také brát ohled na to, aby to nebyla volba, která by příliš neseděla opozici, protože po roce a půl už vidíme, že se v ukrajinské společnosti začíná trochu objevovat ten opoziční život. Možná to je tedy spíš kompromisní volba taková, aby neurazila nikoho. 

Myslíte, že zahájí nějaké širší vyšetřování stran právě těch korupčních skandálů, které se děly za vlády Reznikova?
Vyšetřování probíhají. Těch kauz je opravdu spousta a netýkají se jenom ministerstva obrany. Když začne válka a je takovýto stav, je skoro nemožné, aby se na něm nechtěla přiživit spousta lidí. Když jste vzpomínal právě odvodová centra, tak to není korupce jenom těch důstojníků, kteří sedí v odvodových centrech. Je to korupce lékařů, nebo i různých businessmanů, kteří si falšují různé doklady a tak dále. To znamená, že těchto kauz je celá řada a ty se vyšetřují. Neustále se objevují informace o tom, že to vyšetřuje policie, NABU a tak dále. Některé jsou už u soudu. 

Odvodová centra

Odvodová centra jsou fenomén, který se objevuje teprve až v poslední době? Že Ukrajinci už třeba nechtějí tolik rukovat do armády?
Spíš bych to řekla jinak. Když začala invaze, tak lidí, kteří se sami přihlásili, byla celá řada. Sama jsem mluvila s několika lidmi, kteří stáli frontu třeba celý den, aby je odvedli, a v jistou chvíli už ani nebyly kapacity. Nebylo potřeba. Ale ta válka trvá rok a půl. Neznáme číslo obětí, ale víme, že je obrovské, a to ho ještě musíme vynásobit minimálně třemi. To nám dá číslo zraněných, kteří se už na frontu nevrátí. Pak ne každý je velmi odvážný. Takže to se netýká toho, že by dneska po roce a půl bylo méně těch, kteří chtějí jít. Ale ti, kteří se nechtěli zapojit do války, tak se snažili buď z Ukrajiny vyjet, anebo zařídit si to tak, aby ty dokumenty dostali, aby nebyli odvedeni. Těch je taky celá řada, jsou to samozřejmě tisíce osob.

Třeba včera nebo předevčírem se objevila informace od ministra školství, že v roce 2022 bylo 25 tisíc studentů, myslím, že se týkalo mužů. Během roku se počet studentů vysokých škol vlastně zdvojnásobil, nebo je jich dnes 55 tisíc. To znamená, že spousta lidí začala studovat, aby nemusela být odvedena, neboť studentů se mobilizace netýkala. Takže teď se připravuje zákon a jiné podmínky v tom smyslu, že ti, kteří už mají po třicítce a dělají si druhou nebo třetí vysokou školu, budou z tohoto pravidla nemobilizovat studenty vyňati. Spousta lidí se tedy samozřejmě snaží vyhnout odvodu a válce.

Blížíme se šestistému dnu od ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru. S jakými plány vstupuje nový logistický mozek ukrajinské armády Rustem Umerov na ministerstvo obrany?
Zatím nevíme, co se stane, ale samozřejmě lidé kritičtí k Zelenskému a k ukrajinské vládě poukazují na to, že bude velmi důležité ne, kdo přišel na ministerské křeslo – Umerov může být člověk s výbornou pověstí –, ale jaký tým si přivede s sebou a zda si vůbec nějaký přivede.

Anebo bude ten tým dosazen z kanceláře prezidenta…?
To je právě ten dosazený tým. 

Často obměněný v poslední době.
Pár bylo obměněných, protože byl už jeden z náměstků zatčen za svou činnost spojenou s korupcí. I o Reznikovovi se říkalo, že jeho náměstci a celý tým byl dosazen, že to nebyli lidé, které si přivedl on sám. Proto je otázka, zda jako ministr obrany za ně nese politickou odpovědnost. Pakliže je pravdou to, že mu ten tým byl dosazen a nebyl to jeho výběr, je to už trochu jiná záležitost. Takže uvidíme, zda si Umerov přivede svůj tým a jak ten tým bude pracovat. 

Mezinárodní jednání, které ho čeká, to je ramsteinský formát 19. září, totiž obranná kontaktní skupina na pomoc Ukrajině?
Myslím, že ano. 

Je důležitá pro Ukrajinu?
Je obrovsky důležitá. Přes Ramstein se vlastně dohadují třeba dodávky, takže samozřejmě. 

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity zvuky České televize, youtubového kanálu The Times a uživatelského účtu KyivPost na sociální síti X.