Volební superúterý s jasnými vítězi. ‚Osud Haleyové bude největší překvapení,‘ hodnotí amerikanistka

Donald Trump ovládl republikánské primárky během superúterý. Špatně si nevedla ani jeho vyzývatelka Nikki Haleyová, i přes nevýhru dosáhla vysoké podpory voličů. Pokud by se Trump stal prezidentem a ona by byla viceprezidentkou, tvořili by „tandem snů“, myslí si odbornice na USA Kateřina Březinová z Metropolitní univerzity Praha. „Tahle možnost nevypadá úplně pravděpodobně, zároveň není vyloučená,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.

Rozhovor Praha / Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nikki Haleyová a Donald Trump

Nikki Haleyová a Donald Trump | Zdroj: Koláž iROZHLAS.cz / Reuters

Je pro vás překvapivý výsledek volebního superúterý? Demokrat Joe Biden získal podporu ve všech státech, kde kandidoval, protože tam neměl žádného pořádného vyzývatele, a Donald Trump z Republikánské strany ztratil pravděpodobně jenom jeden stát, který připadl Nikki Haleyové.
Opravdu k žádnému překvapení nedošlo v rámci tzv. superúterý, kdy se volilo v 16 státech a teritoriu Samoi. Potvrdilo se to, co se očekávalo. Čili vítězství Donalda Trumpa jako nominanta strany republikánů v těch státech, kde se předvolební klání konalo s výjimkou Vermontu, kde Nikki Haleyová dokázala zvítězit.

Nicméně domnívám se, že ve všech státech, ačkoliv se nejednalo o žádné překvapení, je dobré se podívat třeba na procenta hlasů, které se Haleyové podařilo zajistit. Ona i ve státech typu Massachusetts dosáhla téměř čtyřicetiprocentního výsledku, což není dost na vítězství, ale je to dost na to, abychom se dívali na tenhle segment hlasů a tázali se, kdo jsou ti voliči, co budou dělat poté, až ona odstoupí, kam půjdou její voliči, jestli půjdou, kam ona jim doporučí, aby se přiklonili, a co vlastně ona sama podnikne dál.

Jestli se konalo nějaké překvapení, je to výsledek Haleyové. Vypovídá o tom, že lidi stále ještě s duelem Biden – Trump nejsou úplně spokojení.

Přestože Haleyová ještě neoznámila, že by z republikánského boje o nominaci odstoupila, přece jenom nemá za sebou takovou podporu jako právě Donald Trump. Nicméně jak jste právě zmínila, i přes nevýhru se jí dostalo výrazné podpory. Co to pro ni znamená?
Myslím si, že skutečně Nikki Haleyová končí jako kandidátka na to stát se nominantkou strany republikánů. Vítězství se jí podařila jenom ve Washingtonu DC a ve Vermontu, a pokud jsou mé informace správné, tak její finanční podpora, která je naprosto klíčová, tak tímto superúterým končí. Kochova síť, konglomerát konzervativních think-tanků a donorů, který ji doteď podporoval, i ti ohlásili, že již budou končit.

Koho pošlou republikáni do voleb? Haleyová chce usilovat o kandidaturu na prezidenta, dokud to půjde

Číst článek

Haleyová realisticky zaostává v počtu delegátů za Trumpem. Už máme i výsledek z Aljašky (rozhovor proběhl ve středu po 9. hodině – pozn. red.), takže čekáme pouze na výsledky z Utahu. Připomeňme, že ten, kdo dosáhne 1215 delegátů první, zajišťuje si nominaci. Zjevně je tomu Trump o dost blíž.

A co s ní bude dál?
Že končí, to je už téměř jasné. Ale co s ní bude dál, to bude to největší překvapení.

Ona do jisté míry pro spoustu lidí, komentátorů, reprezentuje svým způsobem stranu republikánů minulosti, takovou tu reaganovskou, bushovskou stranu republikánů (tedy ve stylu bývalých prezidentů Ronalda Reagana nebo George W. Bushe – pozn. red.). Jsme svědky toho, že Donald Trump, alespoň co se týče základny, která je mu velice loajální, zcela stávající stranu republikánů ovládl.

V posledních týdnech jsme viděli, že symbolicky odcházejí velké figury Republikánské strany. Asi nejvýznamnější v tomto směru je ohlášení Mitche McConnella, šéfa senátních republikánů a opravdového veterána strany, který vytvářel do značné míry hlas, který na jednu stranu nechal vzniknout fenoménu Trump, ale na druhou stranu mu vytvářel jistou opozici.

Dochází tam skutečně i k exodu lidí, kteří doteď ještě znamenali třeba nějaký distantní hlas oproti Donaldu Trumpovi. Strana republikánů je teď stranou Donalda Trumpa a je otázkou – a to je to jediné překvapení, které myslím, že by bylo důležité sledovat – co se právě stane s tím segmentem „tradičnější“, starší strany republikánů, kterou možná reprezentuje spíš Nikki Haleyová.

Roztříštění republikáni

Kdybychom si zaspekulovaly… Předpokládáte tedy, že by se mohla nějakým ještě významnějším způsobem zapojit do dění uvnitř Republikánské strany a právě být jakousi vnitřní opozicí vůči Donaldu Trumpovi?
Skutečně je to už třeskuté věštění, takže bych nerada zněla jakkoliv definitivně. Ale myslím si, že je tam několik možností a skutečně to bude docela zajímavé sledovat.

Haleyová porazila Trumpa v primárkách ve Washingtonu. ‚Symbolický úspěch,‘ hodnotí agentury

Číst článek

Nikki Haleyová je třeba podle nejrůznějších komentátorů tou nejideálnější kandidátkou na viceprezidentku. To by byl téměř takový tandem snů. Ona celou dobu kampaně říkala, jediný, kdo dokáže porazit Bidena, jsem já. Tahle možnost nevypadá úplně pravděpodobně, ale zároveň není vyloučená.

Jenže Haleyová se vůči Trumpovi velmi vymezuje a ve spoustě věcech s ním dost hlasitě nesouhlasí…
To určitě. Ale nikdy to nepřekročilo míru. Třeba Chris Christie, jeden z dalších republikánských kandidátů do prezidentského klání, ten byl ještě mnohem otevřeněji kritický. Zatímco Haleyová je kritická, ale nestalo se nic doteď během její kampaně, co by to jednoznačně vyloučilo.

Rozhodně neprobíhaly žádné velké námluvy, ale pokud bychom se chtěli striktně pragmaticky podívat na šance – pokud by se těmto dvěma figurám podařilo propojit, to si myslím, že by byl opravdu zajímavý tah, který by mohl skutečně připoutat spoustu voličů.

Když už kvůli ničemu jinému, tak kvůli tomu, že Trump pokud by skutečně dosáhl vítězství v listopadu 2024, tak už nemůže znovu kandidovat. A pokud ona by byla viceprezidentka, neexistuje kratší cesta do Bílého domu než tato. Ale to je jedna fabulace.

Druhá možnost pro Nikki Haleyovou bude to, co jste naznačila v otázce, to znamená hledat, jak nějakým způsobem zúročit disentní hlas, to, co říkají voliči tím, že se přiklánějí k ní. A viděli jsme třeba ve Virginii v lokalitách Fairfax a ještě jinde, které jsou vysokopříjmové, které jsou domovem pro spoustu lidí, kteří pracují ve federální administrativě, tak tam, i když si nakonec vítězství odnesl Trump, Haleyová zrovna v těchto okrscích slavila vítězství.

Nakolik to vypovídá něco o tom, jak bude ta dynamika podpory voličů vypadat ve skutečných volbách, které proběhnou v listopadu, to je samozřejmě otázka. Protože myslím si, že je důležité připomínat si neustále, že to, co teď sledujeme, jsou pouze primárky, to znamená nominační soutěže každé z těch stran.

Voličská neúčast

A co o tom vypovídá nízká volební účast, která je napříč státy? Může to být i tím, že výsledky byly předem jasné? Hovořilo se o tom, že letošní superúterý není až zase tak super, protože právě Trumpova podpora byla výrazně vyšší než pro Haleyovou. Biden neměl výrazného proti kandidáta…
Domnívám se, že nízká účast svědčí o tom, že se rozhoduje o předem téměř rozhodnutém boji s předem téměř známým výsledkem.

Potvrzuje to skutečnost, že jak Biden, tak Trump jsou v zásadě velmi nepopulární. Jsou to pravděpodobní kandidáti hlavních stran, ale lidé, ať se jich ptáme v průběhu posledního roku opakovaně, tak američtí voliči dávají najevo, že si nepřejí duel Biden vs. Trump.

Nízká volební účast může znamenat i to, že lidé dají najevo svou nevůli tím, že k primárkám vůbec nepřijdou.

Obecně se domnívám, že obavy, které se týkají jednoho či druhého kandidáta a točí se kolem soudních extempore, ale i Bidenova věku a jeho mentální zdatnosti, vypovídají o tom, že spousta voličů je na velkých pochybách.

Kromě toho, že se zdá, že ani Trump, ani Biden se netěší příliš velké oblibě u Američanů, co nám řekly primárky o naladění americké společnosti?
Potvrdily nám to, co jsme již tušili: že z Republikánské strany udělal Donald Trump stranu svou. Oproti předchozím dvěma volebním cyklům 2016 a 2020 posunul vnímání normálu směrem, který by ještě před pár lety byl úplně nemyslitelný.

‚Čas nelze porazit.‘ McConnell skončí jako šéf republikánů v Senátu, vyhlíží novou generaci vůdců

Číst článek

Ještě v minulých a předminulých volbách byl vnímán jako jistá výjimka, jako úkaz, který se dobře cituje v titulcích, ale dnes se potvrzuje, že se stal naprostým mainstreamem v Republikánské straně. To je jeden trend.

Jeho voliči často vidí volební klání v listopadu jako klání téměř apokalyptické, které bude rozhodovat o duchu Ameriky. A jestli nevyhraje Trump, tak kdo ví, co bude.

Podobné tvrzení by se dalo udělat o voličích z opačné strany názorového spektra, protože i ti mají pocit, že nejde „jenom“ o běžné politické volby, ale jak už jsme slyšeli v roce 2020, tak jde o podstatu americké demokracie.

Tyto procesy, velká polarizace, fanoušci na straně jedné a na straně druhé, kteří vidí výsledek procesu jako rozhodování o budoucnosti politického uspořádání v USA, je jeden risk.

Dalším moment, na který spousta amerických voličů čeká, je Zpráva o stavu Unie (State of the Union), kterou přednese prezident Joe Biden ve čtvrtek. To je sledovaná akce, která je veskrze politická. Prezident jednou ročně vystoupí před oběma komorami Kongresu a před zástupci Nejvyššího soudu a pronese svoji řeč, ve které hodnotí stav země.

Velmi se očekává, co a jak bude Biden pronášet. Letos to bude hlavní test mentální zdatnosti prezidenta. To bude možná více překvapivé než to, co jsme teď měli možnost sledovat v rámci primárek. Bude samozřejmě zajímavé, jaká témata přinese prezident, jestli zazní něco, co odvede trošku pozornost od testu mentální zdatnosti, jestli třeba bude nečekaným a průlomovým způsobem o Gaze nebo o přístupu k americké jižní hranici s Mexikem.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme