Ukrajina od června přišla o desetitisíce vojáků a stovky tanků, tvrdil Putin na konferenci
Ukrajina od zahájení své protiofenzivy na začátku června přišla o více než 90 000 vojáků, přes 550 tanků a skoro 1900 obrněných vozidel, prohlásil ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin na konferenci diskusního klubu Valdaj. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze v podmínkách válečného konfliktu bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
„Jen od začátku takzvané protiofenzivy, jen od 4. června ukrajinská vojska podle posledních údajů ztratila už více než 90 000 lidí. To jsou nevratné ztráty,“ řekl Putin. Podle agentury TASS dodal, že Ukrajinci přišli také o 557 tanků a téměř 1900 obrněných vozidel různého typu.
Arménie schválila přístup k Mezinárodnímu trestnímu soudu. Špatný krok, hodnotní Moskva
Číst článek
Ukrajina a ani Rusko – s několika výjimkami na začátku války – vlastní ztráty neuvádějí, jen odhady ztrát nepřítele.
Přestože válka proti Ukrajině, rozpoutaná na rozkaz z Kremlu, pokračuje ve čtvrtek 589. dnem, Putin zůstává přesvědčen, že Rusko dosáhne svého cíle.
„Máme své pochopení, co a jak se vyvíjí, chápeme, kde a co musíme udělat, kde a co musíme přidat. Klidně kráčíme k dosažení svých cílů a jsem přesvědčen, že dosáhneme realizace úkolů, které jsme si stanovili,“ řekl podle TASS. Agentura zmíněné válečné cíle blíže neupřesnila.
Putin zprvu hovořil o tom, že sousední zemi je nutné „demilitarizovat“ a „denacifikovat“, aby Ukrajina nepředstavovala pro Rusko hrozbu. Kyjev a Západ pokládají invazi ruských vojsk za ničím nevyprovokovanou agresi.
Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války si podle odhadů vyžádal už desetitisíce obětí, včetně tisíců civilistů a stovek dětí a miliony lidí vyhnal z domovů.
Článek pokračuje pod online reportáží.
‚Rusko se snaží válku ukončit‘
Putin také mluvil o tom, že Rusko válku nerozpoutalo, ale naopak se ji snaží ukončit. Ujišťoval, že Rusko je tak veliká země, že nepotřebuje cizí území. Moskva již na jaře 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovala ukrajinský poloostrov Krym. Putin ve svém projevu tvrdil, že vše zavinil Západ a že Rusko jen odpovídá na západní tlak.
Rusko chce tajit ztráty, padlé proto spaluje a pohřbívá na Ukrajině. Polní hřbitov má sto hektarů, tvrdí Kyjev
Číst článek
„Ustavičně sílí vojenský a politický tlak (Západu) a na to musíme reagovat. Nejednou jsem říkal, že my jsme nezačali takzvanou válku na Ukrajině. Naopak, my se ji snažíme zakončit,“ řekl Putin, jehož vystoupení vysílala televize Rossija 24 v přímém přenosu.
Za začátek ukrajinského konfliktu ruský prezident opět označil dění v Kyjevě na přelomu let 2013 a 2014, které označil za „krvavý a protiústavní“ a Západem organizovaný státní převrat.
Západní diplomaté se tehdy snažili krizi urovnat zprostředkováním dohody mezi proruským prezidentem Viktorem Janukovyčem a opozičními demonstranty, kteří ale po střelbě policistů do davu dohodu odmítli a Janukovyče svrhli.
Svržený prezident uprchl do Ruska, které vzápětí anektovalo Krym a rozpoutalo povstání separatistů na východě Ukrajiny proti nové prozápadní vládě v Kyjevě.
V únoru loňského roku zahájila Moskva rozsáhlou vojenskou agresi vůči sousední zemi, kterou Putin původně zdůvodňoval snahou o blíže neupřesněnou „denacifikaci“ země. Ukrajina se od té doby s rozsáhlou západní pomocí brání.
‚Bráníme svoje tradice‘
Dějiny Západu jsou „kronika nekonečné expanze“, tvrdil ve čtvrtek Putin. Ale západní vliv ve světě je podle něj „obrovská vojenská a finanční pyramida“, která ustavičně potřebuje nové palivo, a to i cizí, jen aby se udržela. Ale toto sobectví a arogance vedou do slepé uličky, míní ruský prezident.
Putin chce vytvořit dobrovolnické jednotky na Ukrajině, jednal s bývalým velitelem wagnerovců
Číst článek
„Rusko (ve válce na Ukrajině) brání své tradice, svou kulturu a lidi. Jakou civilizací hájí protivník, není pochopitelné,“ prohlásil Putin v odpovědi na jednu z otázek.
„Ukrajinská krize není konfliktem o území. Rusko je největší a nejrozlehlejší země na světě. Nemáme žádný zájem, pokud jde o dobývání jakýchkoliv území, vždyť ještě stále musíme rozvíjet Sibiř, východní Sibiř a Dálný východ. Není to (válka na Ukrajině) územní konflikt, a dokonce není ani o nastolení regionální geopolitické rovnováhy. Otázka je mnohem širší a zásadnější. Jde o principy, na kterých bude založeno nové uspořádání světa,“ zdůraznil.
Arogance Západu podle Putina spočívá v nastolování hegemonie, a to vojenské, politické, ekonomické, a „dokonce i morální“. Rusko se prý ale nehodlá řídit cizími zájmy, vést si podle „pravidel“, diktovaných Západem, a podřizovat se „varováním od hegemonů“.
Čína nechce, aby v Rusku došlo ke katastrofě, zbrojní dohodu se Severní Koreou uvítá, míní sinolog
Číst článek
Putin také prohlásil, že nikomu nelze vnucovat „svou civilizaci“, to je podle něj „zvrácené a nepřirozené“ a také je to cesta ke všeobecnému chaosu. Za hlavní pokládá „osvobodit mezinárodní vztahy od blokového přístupu, od dědictví koloniální éry a studené války“.
‚Rusko překonalo dopady sankcí‘
Rusko překonalo všechny následky sankcí, které Západ zavedl v reakci na vpád ruských vojsk do sousední země, tvrdil ruský prezident. Odmítl, že za hospodářským růstem je militarizace ruské ekonomiky.
Připustil, že výdaje na obranu a bezpečnost se sice zdvojnásobily ze tří na šest procent hrubého domácího produktu (HDP), ale v třetím čtvrtletí dosáhl státní rozpočet přebytku, argumentoval s dovětkem, že ke konci roku se počítá se schodkem ve výši jednoho procenta HDP. Tato situace podle Putina svědčí o zdraví ruské ekonomiky.
