Akvadukt začínal u obce Tuéjar a vedl až do centra města Valencie. Byl nejdelším římským akvaduktem na Pyrenejském poloostrově a šestým nejdelším v celé Římské říši.
Stavba nové linky metra v centru italské metropole odhalila zbytky zřejmě nejstaršího římského akvaduktu. Podle italských archeologů jde o výjimečný objev. Kromě části vodovodního potrubí starého více než 2300 let se při stavbě římského metra našla i hrobka z doby železné.
V Česku byste našli jen několik málo akvaduktů. Jedná se o umělý kanál, který vede vodu nad úrovní okolního terénu. Často při tom překonává různé přírodní či jiné překážky. Vzhledem akvadukty připomínají spíše most než řeku a převádějí vodu do místa její potřeby nebo spotřeby. V Čechách je znám Semínský akvadukt na Opatovickém kanálu a akvadukt v Bezručově údolí u Chomutova na Podkrušnohorském převaděči. Další se po více než čtvrt století vrací i na Domažlicko.
Vypadalo to nejdříve jako chemická havárie. Během několika minut se voda v akvaduktu, který se klene přes Bezručovo údolí v Chomutově zabarvila do svítivě zelena. Přítok ale neotrávily nebezpečné jedy. Naopak, pracovníci Povodí Ohře tento týden rozpustili do vody nezávadné barvivo, aby poprvé otestovali těsnost více než 40 let starého akvaduktu.
