Během schůzky si prezidenti vzájemně udělili nejvyšší státní vyznamenání. Van der Bellen obdržel Řád bílého lva, Zeman dostal Velkou hvězdu čestné dekorace, uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
„Rakouská prezidentská volba je stále ještě volbou v duchu pandemie. Rakouská společnost se v podstatě nachází v jakési postkrizové náladě,“ komentuje socioložka důvody protestních nálad v Rakousku.
Do boje o Hofburg se zapojí sedm kandidátů. Překonají tím rekordní počty uchazečů z let 1951 a 2016. Ani letos ale Rakousko nezvolí ženu. Na volebním lístku totiž žádná nebude.
Prezident má v české společnosti a v českém politickém systému unikátní pozici. Jak by měli k prezidentovi přistupovat občané a jaké vlastnosti by měl prezident vůbec mít?
„Ukončeme toto zastrašování a strach. Nenávist a netolerance nemají v našem Rakousku místo. Najděme vždy způsob, jak spolu žít v míru,“ reagoval prezident Alexander Van der Bellen.
Van der Bellen provedl Rakousko v minulých letech nejenom úskalími covidu, ale zvládl překonat také několik politických krizí. Během šesti let v čele státu jmenoval pět různých vlád.
Každý šestý dospělý obyvatel Rakouska očkovaný není. Odborníci se obávají, že kontroverzní zákon ještě prohloubí příkopy v už tak rozdělené společnosti. Chybu vidí na obou stranách.
Podle rakouského prezidenta Alexandra Van der Bellena je to právní, morální i politická zodpovědnost. Ochranu chce poskytnout především ženám a bývalým spolupracovníkům unijních států.
Prezident Zeman v pátek na novinářský dotaz řekl, že je stoupencem Evropské unie a současně kritikem evropské byrokracie. Evropa podle něj potřebuje evropskou vládu.
Prezident Miloš Zeman má v plánu setkání se spolkovým prezidentem Alexanderem van der Bellenem. Návštěva měla proběhnout už v dubnu, kvůli koronavirovým restrikcím se ale přesunula.
„Milí cestující, mluví k vám Alexander van der Bellen. Chtěl jsem vám dnes prostě poděkovat. Není to teď vůbec jednoduché a cestování veřejnou dopravou může být někdy pořádná výzva,” znělo v metru.
Čaputová zároveň zrušila svůj pracovní program. Například na středu měla naplánované schůzky s předsedou českého Senátu Milošem Vystrčilem a s rakouským kolegou Alexanderem Van der Bellenem.
„Šel jsem poprvé od vyhlášení protinákazových opatření se najíst s dvěma přáteli a manželkou. Zapovídali jsme se a bohužel jsme ztratili přehled o čase. Je mi to opravdu líto. Byla to chyba,“ dodal.
Česko-rakouské vztahy podle analytičky však může nadále ovlivňovat rakouské odmítání jádra. Do roku 2030 chce země mít sto procent energie z obnovitelných zdrojů.
Kurz dostal pověření k sestavení vlády po asi hodinovém rozhovoru s hlavou státu. Prezident po jednání konstatoval, že při rozhovorech s šéfy stran má dojem, že lidovci budou schopni vládu vytvořit.
Van der Bellen při pondělním slavnostním aktu vyjádřil potěšení nad tím, že Rakousko má poprvé kancléřku a že 12 vládních postů je rozloženo rovnoměrně mezi muže a ženy.
Rakouský prezident Alexander Van der Bellen řekl, že se s Brigitte Bierleinovou shoduje v tom, že ministři přechodné vlády by měli být převážně státní úředníci.
Van der Bellen zdůraznil, že k sestavování přechodné vlády nelze přistupovat lehkovážně. Odcházející ministři tedy budou pověřeni správou svých resortů, čímž se získá několik dní času.
„Občas ze své cesty sejdou. Překročí hranice. Zraňují jiné. Ničí důvěru. A v tomto smyslu se omlouvám za obrázek, jaký v nás politika právě zanechala,“ prohlásil prezident.
Prezident Van der Bellen rovněž potvrdil, že Kurz ho informoval o žádosti dalších ministrů za svobodné o zproštění vládních funkcí. Netýká se to pouze ministryně zahraničí Karin Kneisslové.
Kancléř Sebastian Kurz uvedl, že volby jsou „nutností, nikoliv přáním“. Jeho dosavadní koaliční partner - Svobodná strana Rakouska - nyní pod sebou má ministerstvo vnitra i obrany.
