Hromadění ruských vojsk u hranic s Ukrajinou budí u západních spojenců obavy. O situaci budou v pondělí jednat ministři zahraničí členských zemí EU, na dálku se připojí i šéf diplomacie USA Blinken.
Tuzemský výrobce Škoda sice několikrát deklaroval, že by takové vozidlo vyrobit uměl, jenže nemá poptávku od objednatelů dopravy – tedy ani od krajů, ani od ministerstva dopravy.
Lodě se srazily mezi dánským ostrovem Bornsholm a jihošvédským městem Ystad. Jedno plavidlo má být britské a druhé dánské. Švédská pobřežní stráž v tuto chvíli pátrá po dvou lidech.
„I když se nadále stavíme proti plynovodu Nord Stream 2, pokračujeme ve spolupráci s Německem na snížení rizik, které plynovod představuje pro Ukrajinu a země Evropské unie a NATO,“ uvedl Blinken.
Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že ke snížení napětí i cen plynu by prý přispělo spuštění plynovodu Nord Stream 2. Ten má dodávat ruský plyn přes Baltské moře do Německa.
Čelil politickému odporu ze strany Spojených států, ale také Ukrajiny a Polska. Komerční dodávky plynovodem Nord Stream 2 začnou poté, co je odsouhlasí německý regulátor.
Tunel na západě země spojí ostrovy Uznam a Wolin, který už je propojený s pevninou. Tunel má stát v přepočtu téměř šest miliard korun. Termín dokončení je na podzim 2022.
Nord Stream 2 je podle Gazpromu, který je hlavním investorem projektu, z 94 procent hotový. Práce na kontroverzním plynovodu o délce 1200 kilometrů v loňském roce stály kvůli sankcím Spojených států.
„Nikdo nebyl zraněn,“ ujistilo rejdařství v krátkém prohlášení. Situaci s lodí, na jejíž palubě jsou přibližně dvě stovky cestujících a 80 členů posádky, označilo za „stabilní“.
Litevský premiér Saulius Skvernelis označil nově vzniklý prostor volného pohybu za „pobaltskou cestovní bublinu“, ta podle něj umožní oživení ekonomik všech tří zemí postižených pandemií covidu-19.
Německá kancléřka Angela Merkelová se tento týden vyslovila proti americkým sankcím. Spojené státy tvrdí, že jim jde o ochranu evropských zájmů před přílišným ruským vlivem.
Polský ministr pro námořní hospodářství z vládní strany Právo a spravedlnost MareaGróbarczyk uvedl, že je důvodem pro schválení stavby stamilionového projektu „hrozba z východu“.
Je velmi nepravděpodobné, že by zařízení o hmotnosti 800 kilogramů někdo ukradl nebo že by ho odnesly mořské proudy či mořský živočich. Observatoř se odmlčela 21. srpna.
Ani rozsáhlá síť opatření ale nezabránila několika tisícům východních Němců v tom, aby se nepokusily dostat přes moře na Západ. Činily tak na lodích, v ponorkách, ale i za použití jen vlastních sil.
V Polsku se objevil návrh střílet tuleně jako škodnou. Snížit jejich počty chce jedna z poslankyň vládní strany Právo a spravedlnost. Tuleni v Baltském moři totiž podle ní mohou za klesající úlovky.
Polák Sebastian Karaś jako první člověk na světě přeplaval Baltské moře. Bez přerušení překonal stokilometrovou trasu z polského Kolobřehu na dánský ostrov Bornholm nedaleko břehů Švédska.
Stíhačka Severoatlantické aliance F-16 se pokusila nad Baltským mořem přiblížit k letounu, na jehož palubě byl ruský ministr obrany Šojgu. Ruská stíhačka Su-27 ale alianční stroj přiměla odletět.
Švédská vláda se po letech vrací ke všeobecné branné povinnosti. Příští rok na vojnu nastoupí 4000 mužů i žen, a to těch narozených po roce 1999. Švédsko není členem NATO a kvůli nejisté bezpečnostní situaci v prostoru Baltského moře zvyšuje počty jednotek. Dobrovolníků je ale podle ministra obrany Petera Hultqvista málo.
Moskva odmítla výhrady Washingtonu k leteckému incidentu nad Baltským mořem. Ruská stíhačka Su-27 tam udělala výkrut asi ve vzdálenosti 30 metrů od amerického průzkumného letounu RC-135U. Podle Spojených států se stroje v jednu chvíli přiblížily dokonce jen na 8 metrů. USA to označily za agresivní, nebezpečný a neprofesionální manévr.
V Baltském moři nedaleko rozhraní polských a ruských pobřežních vod se prý srazily polská a ruská ponorka. Oznámila to dnes ruská celostátní soukromá televize REN-TV. K incidentu údajně došlo před několika dny. Poškozené polské plavidlo prý bylo odtaženo, ruská ponorka odplula vlastní silou. Polské námořnictvo ovšem informaci popírá. Jeho ponorka se prý s ničím nesrazila a je nepoškozená.
Kdo má rád slunce a teplé moře, vyrazí na dovolenou pravděpodobně na jih. Ovšem v tomto extrémně horkém létě jsou vyhledávanou destinací také pláže Baltského moře. A to přesto, nebo možná právě proto, že je tam voda chladnější a hodně tam fouká. Na Rujánu se ale v srpnu bez včasné rezervace nelze dostat. Ostrov je zaplněný turisty téměř do posledního místa.