Společnost Elektrárna Chvaletice z holdingu Sev.en uspěla v doménovém sporu se spolkem NoLog, který provozoval web kritizující dopady elektrárny na životní prostředí. Kritický web tak přijde o adresu.
Rok 2033 je mezník, kdy by se v Česku podle plánů vlády mohlo přestat spalovat uhlí. Jak ale zjistil web iROZHLAS.cz a Radiožurnál, opozičním i některým koaličním politikům se tento termín nelíbí.
„Nová vláda by si měla si stanovit ambicióznější podmínky, za kterých je ochotná ji uzavřít,“ říká Nikol Krejčová z Greenpeace. „Situace je opravdu vážná,“ upozorňuje kandidát na ministra Tomáš Tesař.
Smlouva zajišťuje například dohled nad tím, jak těžba dopadá na zásoby pitné vody na českém území. Jednání o smlouvě skončila bez dohody minulý týden ve čtvrtek v noci.
Těžit hnědé uhlí ve chvíli, kdy by se už nemohlo v Česku využívat, se podle Nováka nevyplatí. „Je to extrémně nepravděpodobné, není to komodita světově obchodovaná, není to černé uhlí,“ uvádí.
Stroj váží téměř 5 000 tun a vysoký je 36 metrů. Jde o jeden z celkem dvou vyrobených kusů. Patří mezi největší uhelná rypadla v historii českého dobývání uhlí.
Největší elektrárny skupiny ČEZ vypustily do ovzduší dohromady přes 9 milionu tun oxidu uhličitého. Česko patří k největším znečišťovatelům ve spalování uhlí v EU.
„Zavázali jsme se plnit roli spolehlivého zaměstnavatele a zajistit 150 zaměstnancům bezproblémový přechod k naší společnosti,“ řekl generální ředitel společnosti EPPE, která bude elektrárnu vlastnit.
Berlín souhlasil, že v rámci plánu poskytne těm firmám a spolkovým zemím, kterých se změna dotkne, kompenzace v celkovém objemu asi 40 miliard eur (zhruba bilion Kč), uvedl ve čtvrtek mluvčí vlády.
Během posledních 30 let se postupně zavíraly uhelné doly po celé republice. Důvody ukončení těžby byly podle něj především ekonomické. Výraznější útlum zaznamenalo černé uhlí.
Mluvčí iniciativy Občané za konec doby uhelné Marika Volfová uvedla, že protestující budou pravděpodobně na místě i celou sobotu, ale nevyloučila jiný scénář protestu, který blíže neupřesnila.
Zatímco Počerady a Tušimice se držely na podobné hodnotě jako předloni, Chvaletice zvýšily emise CO2 o 43 procent proti roku 2017 na nejvyšší hodnotu za posledních 11 let.
Dva aktivisté z Greenpeace vylezli na balkon ministerstva průmyslu a obchodu. Zde umístili transparent „ministerstvo uhlí a smogu“. Přivolaná policie aktivisty zatkla a transparent odstranila.
Tuhá zima lidi zaskočila a mnozí z nich zjišťují, že podcenili zásoby uhlí. Všímá si toho Regionální deník. V uhelných skladech jsou dlouhé pořadníky, zájem je hlavně o hnědé uhlí „ořech dva“, který se využívá k topení v nových kotlech.
Lidé v německé Lužici mají rádi svůj hrbolatý kraj, který pod povrchem skrývá velké zásoby hnědého uhlí. Jedni ho mají rádi právě kvůli uhlí, protože jim dává práci. Druzí mají rádi Lužicko zase navzdory uhlí, protože se kvůli němu z kraje ztrácejí obce. Během jednoho století jich zmizelo 136. A dalších osm jich je stále v ohrožení. Proti těžebním plánům se řada místních lidí brání už několik let.
Ministři by mohli na výjezdním zasedání v Ústí nad Labem rozhodnout o prolomení limitů pro těžbu hnědého uhlí v dole Bílina v severních Čechách. Nově získané uhlí by mělo být využito hlavně v teplárenství.
Svůj obchod s hnědým uhlím v Německu chce rozšířit Energetický a průmyslový holding (EPH). Švédský energetický koncert Vattenfall totiž uvažuje o prodeji svých dolů, mimo jiné i v oblasti Lužice. EPH Daniela Křetínského a Patrika Tkáče by mohl být jedním z kupců.
O limity těžby hnědého uhlí na severu Čech vedou dlouholetý spor těžaři, ekologové a obyvatelé obcí postižených těžbou. Podle nejnovějšího průzkumu více než dvě třetiny obyvatel Česka nechtějí, aby se kvůli těžbě hnědého uhlí bouraly další obce. Právě tomu měly územní limity z roku 1991 zabránit, těžaři se ale snaží o jejich prolomení, podporuje ho i Ústecký kraj.
