Začátkem týdne jsme viděli, jak bude vypadat nová realita státního rozpočtu. Od ministryně financí Aleny Schillerové jsme se dozvěděli, že schodek rozpočtu na rok 2022 přesáhne 300 miliard korun.
Nově letos počítá s růstem ekonomiky o 2,2 % a příští rok s růstem o 3,8 %. V listopadové prognóze Česká národní banka počítala letos s růstem o 1,7 % a v roce 2022 počítala s růstem o 4,2 %.
Podle analytika Tomáše Vlka se do povědomí investorů postupně dostává předpoklad, že koruna se letos může stát jednou z mála měn, u níž poroste úročení.
V médiích se ve středu dočtete, že Jiří Šlégr by mohl skončit v Radě České televize. Podle některých členů sněmovního volebního výboru zpochybnil účastí na party v Teplicích důstojnost televize.
Centrální banka ponechala poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti na 90 procentech. A banky podle Rusnoka zůstávají odolné vůči případným nepříznivým dopadům koronavirové krize.
Scénář ohledně horšího vývoje pandemie předpokládá delší platnost restriktivních opatření s negativnějšími ekonomickými dopady a postupné uvolňování opatření až od začátku příštího roku.
Dřív centrální banka počítala s výraznějším poklesem. Naopak zotavení z koronavirové krize v příštím roce nebude tak rychlé, jak ČNB předpokládala v minulosti.
Guvernér České národní banky upozornil na to, že protikoronavirová opatření ovlivní přítok peněž do státního rozpočtu. Schodek na příští rok by měl být vyšší, než se navrhovalo
Oproti předchozí květnové prognóze zhoršila Česká národní banka letošní očekávaný pokles ekonomiky z osmi na 8,2 procenta. Růst ekonomiky v příštím roce má dosáhnout 3,5 procenta.
Naposledy bankovní rada změnila úrokovou sazbu v květnu, kdy ji snížila o 0,75 procentního bodu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku.
Česká národní banka změnila pravidla pro schvalování hypoték. Již neplatí 50procentní limit pro poměr mezi čistým měsíčním příjmem a měsíční splátkou úvěrů.
„I když patříme k zemím s poněkud vyšší inflací, chci zdůraznit, že to není nijak extrémní. Jsme jen jeden procentní bod nad naším cílem,“ řekl Rusnok ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
Ministryně financí Alena Schillerová v úterý použila vulgarismus směrem k ministru vnitra Janu Hamáčkovi. Jaké další sprosťárny sněmovna v poslední době zažila?
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem zase levnější půjčky na bydlení.
Kdo přesně byl testován a s jakým výsledkem, už Hrad nesdělil. Pouze dodal, že výsledky měli testovaní ještě ten den, tedy v pátek. Sám prezident Zeman se otestovat nenechal
ČNB však bude smět nově povolené obchody uskutečňovat jen proto, aby plnila své úkoly, které má ze zákona. Jde hlavně o určování a provádění měnové politiky.
Moratorium by mělo být podle Rusnoka nastaveno rozumně, tedy tak, že „parametry za kterých dojde k odsunutí, pozastavení splátek, budou takové, aby to banky dokázaly absorbovat,“ dodává.
Co může udělat současná krize s bankami a kurzem české koruny? A jaká má Česká národní banka další opatření? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl guvernér banky Jiří Rusnok.
Banka také zaznamenala nárůst počtu zaměstnanců. Impulsem bylo schválení zákona o spotřebitelském úvěru, který pověřil centrální banku dohledem nad spotřebitelskými úvěry.
Na finančních trzích významně investují také banky, a pokud nastane pád akcií, mohou se i banky dostat do platební neschopnosti. Podniky si pak nemají kde půjčit na svůj provoz a ekonomika zamrzne.
Sám Miloš Zeman najmenoval jednu vládu, která se svobodnými volbami neměla vůbec nic společného. Do jejího čela instaloval Jiřího Rusnoka a na jeho žádost najmenoval ministry.
Důvodem pro zvýšení sazeb je podle analytiků hlavně vývoj české ekonomiky. V prvním čtvrtletí rostla inflace nad odhady ČNB a kurz koruny je slabší, než předpokládala ČNB v únorové prognóze.