Objevené zlato podle odborníka pochází z doby kolem roku 500 našeho letopočtu. „V Norsku nebyl podobný poklad objeven od 19. století a je neobvyklý i v kontextu celé Skandinávie,“ říká.
Výzkum odbornic z Německa zahrnoval studium více než 1500 korálků vykopaných na 31 afrických nalezištích rozesetých v pásu dlouhém téměř 2900 kilometrů.
Karlovarské muzeum dnes otevírá speciální výtvarnou dílnu pro děti i dospělé, která souvisí s právě probíhající výstavou zaměřenou na tradici výroby šperků. Ta představuje obsáhlou kolekci broží, klopových jehlic anebo ozdobných špendlíků s vánočními motivy.
Vidět ovce, kozy, býky, prasata i drůbež na jednom místě je možné v Pěnčíně na Jablonecku. A to není vše. Výletní areál je takový mikrosvět, takzvaně vše v jednom. Návštěvníci tu můžou strávit celý den. Kromě farmy je tam i muzeum, sklárna nebo výtvarná dílna. Vláčkem, který z areálu vyjíždí v pravidelných intervalech, se výletníci podívají i do blízkého okolí.
O popularitě, kterou měly nejdrobnější české skleněné korálky mezi severoamerickými indiánskými kmeny, jsme vám už několikrát vyprávěli. Zejména prérijní indiánské kmeny ve Spojených státech je už takových 150 let používají ke zdobení svých oděvů, šperků, různých pouzder, tašek a doplňků. Severoamerický zpravodaj Miroslav Konvalina, který natáčel v noci na dnešek na karnevalu v New Orleansu, ale zjistil, že větší i menší zelené, fialové a zlaté skleněné korálky z Československa byly v minulém století pověstné také mezi neindiánskými etniky. Mirek zjišťoval, proč v současnosti na slavnostech Mardi Gras neboli Tlustého úterý české korálky chybí.
