Zatímco v květnu premiér odbyl poslední demonstraci na Václavském náměstí za nezávislost justice jako cosi zanedbatelného, po druhé obrovské na Letenské pláni v sobotu byl obezřelejší.
Požadavky protestujících Babiš (ANO) neplánuje splnit. „Ministryni Marii Benešovou neodvolám a se šéfem spolku Milion chvilek pro demokracii se nesejdu,“ uvedl v pondělním rozhovoru pro Mf Dnes.
„Václav Havel měl představu, že to bude spolupráce, která bude upevňovat evropskou integritu. Kdyby tušil, co se z toho stane, tak by se obrátil v hrobě,“ uzavírá Michael Kocáb.
Československo se v roce 1968 ocitlo v pozici nahého v trní, kterému sice všichni tak nějak vyjadřují sympatie, ale to je tak všechno. Reformisté nedokázali jakýkoli postoj vůči Západu prosadit.
Místopředseda Senátu Jiří Růžička (za TOP 09) uvedl, že ve vedení svazu jsou bývalí spolupracovníci socialistické Veřejné bezpečnosti nebo normalizační členové někdejší KSČ.
V březnu 1981 dorazili do vysočinského venkovského domu disidentů Věry a Pavla Roubalových příslušníci Státní bezpečnosti a začali provádět domovní prohlídku.
Tři desetiletí po pádu komunistického režimu stále působí na státních zastupitelstvích přes dvě stě žalobců, kteří byli členy Komunistické strany Československa.
Komunistická strana vládla v zemi od únorového puče v roce 1948. Vedoucí úlohu ve společnosti si pojistila i v Ústavě. K pádu totalitního režimu vedla neudržitelná hospodářská situace a změny v SSSR.
Toaletního papíru nebyl v Československu nikdy nadbytek, skutečný nedostatek se ale projevil v roce 1988 po požáru Harmaneckých papíren v Banskobystrickém okresu na Slovensku.
Vasil Biľak se za své postoje nikdy neomluvil. Konec života prožil ve vile v rezidenční čtvrti pod bratislavským Slavínem, kde se o něj staral jeho zeť a předseda Komunistické strany Slovenska.
Provolání 2000 slov vyzývalo k pokračování reforem v Československu. Manifest podepsalo přes sto tisíc lidí, i reformní komunisty ale popudil, protože šel dál, než sami zamýšleli.
Zemřel politický vězeň František Suchý, bylo mu 91 let. Angažoval se v odboji. Když ho začátkem padesátých let chytili, odmítl spolupráci s komunisty a ve vězení strávil dvanáct let.
Češi a Slováci žili před 50 lety Pražským jarem. Do dějin vešel tento pojem na začátku roku 1968, kdy se do vedoucích funkcí KSČ začali prosazovat reformní komunisté v čele s Alexandrem Dubčekem.
„Komunistická strana Československa byla organizací zločinnou a zavrženíhodnou,“ píše se v zákonu o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu.
Národní archiv nemá mezi svými dokumenty soudní spis z politického procesu s Rudolfem Slánským. Už roky se ho prý nepodařilo dohledat. O to cennější může být nedávný nález audiovizuálních záznamů.
Nebezpečné chemikálie a filmové pásy se soudním procesem Rudolfa Slánského, to vše se našlo ve zchátralém podniku v Panenských Břežanech. Radiožurnál a iROZHLAS.cz se proto byly na místě podívat.
Filmový archiv představí objevené nahrávky z procesu s Rudolfem Slánským. Dvacet beden s desítkami kilometrů filmů nalezl insolvenční správce ve staré hale zkrachovalé továrny ve Středočeském kraji.
„Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky.“ Legendární věta, která nemůže chybět při žádné připomínce nešťastného rozuzlení vládní krize z února 1948.