U příležitosti sedmdesáti let od vypálení Lidic a Ležáků se tento víkend běží a jede na kole už tradiční štafeta. Letos odstartovala v německém Ravensbrucku a skončí dnes v Lidicích a Ležákách.
Z někdejšího koncentračního tábora Ravensbrück dnes ráno odstartuje štafeta běžců a cyklistů. K uctění památky 70. výročí vyhlazení Lidic a Ležáků se vydají na trasu dlouhou 730 kilometrů. První část štafety kopíruje cestu lidických žen, které na konci války podstoupily pochod smrti do městečka Wesenburk a později pěšky dorazily zpátky do Čech.
Vypálení Lidic a vyvraždění jejich obyvatel znamenalo podle premiéra Petra Nečase zlom v boji proti nacismu. Otevřelo tehdy totiž mezinárodnímu společenství oči, a to dlouho před tím, než se dozvědělo o nacistických vyhlazovacích táborech. Předseda vlády a ODS to dnes řekl v Lidicích na vzpomínkovém aktu k 70. výročí zničení této obce nacisty.
Za účasti kardinála Dominika Duky a nejvyšších ústavních a vládních činitelů probíhá v areálu lidického památníku pietní akt k uctění obětí lidické tragédie. 70. výročí vyhlazení obce nacisty připomene i modtlitba a přehlídka dětských sborů.
Lidice nebyly zastrčenou vískou, ale živoucím organismem v rozkvětu, který nacisté ze dne na den uťali. Právě to nejvíce zasáhlo Petra Nikolaeva, režiséra filmu Lidice.
„Lidice jsem dal sprovodit ze světa,“ pronesl K. H. Frank dopoledne 10. června 1942. Splnil tak Hitlerův rozkaz jako reakci na atentát a následnou smrt zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Jméno české vsi Lidice vypálené právě před 70 lety nacisty si možná zapamatují i reprezentanti 27 národů Evropské unie v Bruselu. Výstava kreseb a plastik z dětské výtvarné soutěže Lidice navštívila Evropský parlament.
Projekt Lidice Rozeznění 2012 měl v pátek odpoledne v Lidicích neveřejnou premiéru. Autoři uvedli zvukové drama, které má návštěvník pomocí sluchátek a mobilních telefonů slyšet přímo na pietním území, kvůli protestům pamětníků pouze v úzkém kruhu lidí.
Německý prezident Joachim Gauck dnes vyjádřil lítost nad osudem Lidic a Ležáků. V dopise adresovaném prezidentovi Václavu Klausovi uvedl, že si vědom historické odpovědnosti za vyhlazení obou obcí. Gesto po Václavu Klausovi ocenil i ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl a starostka obce Veronika Kellerová.
Současné Německo si uvědomuje historickou odpovědnost za nacistický teror v Lidicích a Ležákách, ke kterému došlo před sedmdesáti lety. V dopise českému prezidentovi Václavu Klausovi to napsal jeho německý protějšek Joachim Gauck, podle kterého musí veškeré politické jednání současnosti dělat maximum pro to, aby zabránilo opakování brutální války.
Po čtrnácti dnech dnes končí pěší putování po stopách pochodu smrti lidických žen. Již podruhé jej zorganizovala Milena Městecká, která pěšky putovala z německého Ravensbrücku zpět do Česka. Jejím cílem je Nový Bor.
Sochař Jiří Hampl uspěl ve sporu se správci Památníku Lidice. Krajský soud v Praze dnes rozhodl, že Hampl je spoluautorem tamního pomníku lidických dětí. Ten spolu s Hamplem vytvořila jeho dnes už zesnulá manželka Marie Uchytilová.
V Lidicích na Kladensku se stále silněji ozývají hlasy proti projektu Rozeznění. Projekt označovaný jako audiodrama, připravuje už téměř dva roky občanské sdružení Sonosféra. Chce připomenout autentický život v Lidicích před jejich zničením nacisty. Umělecká podoba díla se ale místním příliš nelíbí. Dali to najevo i při dnešní prezentaci.
Jeden z hlavních bodů chystané piety k 70. výročí vypálení Lidic je v ohrožení. Obyvatelé obce odmítají unikátní audiodrama, které mělo návštěvníkům připomenout, co se za druhé světové války odehrálo. Nelíbí se jim, že jde o fiktivní dialogy. Ty podle nich na pietní území nepatří.
Obyvatelé Lidic požadují zastavení projektu, který si klade za cíl zachytit atmosféru v obci těsně před jejím vyhlazením nacisty 10. června 1942. Projekt nazvaný Rozeznění – Lidice 2012 má být zvukovou dramatizací tehdejších tragických událostí pro návštěvníky lidického památníku. Podle občanů ale zkresluje a zlehčuje historické události.
V Lidicích na Kladensku se dnes 14. 4. ve 14 hodin uskutečnilo setkání u památné hrušně - stromu, který jako jediný přežil zničení obce nacisty. Za války byl totiž ještě nenápadným proutkem, který až v roce 2001 pamětníci identifikovali jako původní.
Letos uplyne 70 let od zničení středočeských Lidic. K výročí vzniká unikátní projekt, který má s využitím nejmodernějších technologií připomenout běžný život ve vesnici.
Mladí čeští šachisté poměří síly s nejlepšími šachovými hráči světa. Dvacet z nich si ve středočeských Lidicích zahraje proti ruskému mistru světa Anatoliji Karpovovi. Slavný šachista také poskytl druhému ročníku Lidické simultánky svou záštitu.
Na někdejší popraviště Zámečku v Pardubicích se dnes sjeli pamětníci vypálení Lidic a Ležáků a hlavně odbojové operace Silver A, která 27. května 1942 vyústila v atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Strach z represí a poprav jim nedává spát ani po 70 letech.
Lidická galerie vlastní jedny z nejcennějších evropských děl 2. poloviny 20. století u nás. Hodnota tamní sbírky se pohybuje ve stovkách milionech korun. Přitom před 45 lety vznikla z úplně jiných důvodů než finančních.
Vztahy mezi Bavorskem a Českem bývaly ledové. Teď, jak se zdá, postupně roztávají. Někdejší bavorský premiér Edmund Stoiber nikdy nepřijel na oficiální návštěvu do Čech. Jeho nástupce Horst Seehofer naopak navštívil památníky obětem nacistických zločinů v Lidicích a Terezíně.
Chceme dobré sousedské vztahy, snažil se dnes během své soukromé cesty po tragických místech společných česko-německých dějin zdůraznit bavorský premiér Horst Seehofer. Zastavil se v Lidicích a Terezíně, aby uctil památku obětí nacismu.
Bavorský premiér Horst Seehofer dopoledne přijel do Lidic. Návštěvou chce vylepšit česko-německé vztahy a seznámit se s tragickým osudem místa, které v roce 1942 srovnali se zemí nacisté.
Lidice, Terezín i Ústí nad Labem dnes budou svědky průlomového okamžiku ve vztahu mezi Českem a Německem. Bavorský premiér Horst Seehofer na památných místech položí věnce a uctí tím památku obětem nacismu. Má jít o gesto vstřícnosti ze spolkové země, odkud zaznívají hlasy volající po zrušení takzvaných Benešových dekretů.
Film Petra Nikolaeva Lidice získal zvláštní cenu publika na 8. ročníku Evropského filmového festivalu ve španělské Seville. Českou republiku zastupoval na jihu Evropy také dokument Pod sluncem tma Martina Marečka.
Ve sbírkách lidické Galerie se skrývá nejdražší obraz 20. století v České republice. Před asi čtyřiceti lety jej do Lidic daroval Gerhard Richter, který má přezdívku Picasso současnosti. Jeho díla se na světových aukcích draží průměrně za deset milionů eur. O toto dílo z Lidic s názvem Onkel Rudi projevila zájem galerie Tate Modern v Londýně i pařížské Centrum Pompideu. Ministerstvo kultury jej ale kvůli zákazu vývozu uměleckých děl v souvislosti s nevyjasněnou kauzou firmy Diag Human nepovolila půjčit.
Jihošpanělská Sevilla tento týden hostí 8. ročník Evropského filmového festivalu. Mimořádně vřelého přijetí se na něm u publika dostalo také českému filmu Lidice. Snímek režiséra Petra Nikolaeva uvedli hned první den festivalu.