V Gruzii jsou zmíněným zákonem, který už se ocitl ve druhém čtení, ohroženy především nevládní organizace a nezávislá média, z více než 20 procent financovaná ze zahraničí.
Reportéři bez hranic upozorňují na celou řadu problematických pasáží zákona, nebo na způsob, kterým vznikl. Zákonodárci jeho vznik totiž nekonzultovali s nezávislými odborníky.
Sílící tlak na média si podle místopředsedkyně Evropské komise žádá reakci. Jak vysvětluje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz, chtěla by se vyhnout ovlivňování mediálního prostoru zájmy politiků.
„Chceme, aby státy přijaly opatření pro jmenování a odvolání šéfů veřejnoprávních médií, tak aby to bylo transparentní a objektivní,“ uvedla Jourová v podcastu Bruselské chlebíčky.
Kdo bude českým šéfem jednoho z kabinetů Evropské komise? Co Jourová odpovídá na zvěsti, že měla být s příchodem nové vlády z funkce odvolána? Odpovědi přináší nový díl Bruselských chlebíčků.
Podle novely zákona nesmí mít nadpoloviční podíl v žádné polské rohlasové nebo televizní stanici vlastník mimo Evropský hospodářský prostor. Opozice se pokusila hlasování blokovat, ale neuspěla.
Kontroverzní návrh zákona, který má podle kritiků umlčet polské vládě nepohodlnou televizi TVN, oživil obavy o svobodu tisku v zemi. Jsou odůvodněné? A jak polská vláda nutnost legislativy hájí?
Podle novely tamního zákona, kterou ve středu schválil Sejm, by média v Polsku mohla patřit jen společnostem z Evropského hospodářského prostoru. Polsko podle americké společnosti TVN diskriminuje.
Polsko už několik dnů čelí kritice novinářských organizací i evropských institucí za změny v zákoně o veřejnoprávních médiích. Vedení polského rozhlasu, televize i tiskové agentury PAP nově jmenuje ministr státního pokladu a ne Národní rada pro rozhlas a televizi, jako to bylo dosud. Veřejnoprávní média tedy mají od konce minulého týdne nové vedení. Polská vláda kritiku změn v mediálním právu odmítá.
Na adresu polské vlády se snáší mezinárodní kritika. Důvodem je snaha získat totální kontrolu nad veřejnoprávní televizí a rozhlasem. Polský parlament jedná o zákonu, který má jejich vedení přímo podřídit ministerstvu státního pokladu.
Zpráva komise lorda Levesona ohledně nového systému regulace ostrovních médií rozdělila britskou politickou scénu. Premiér David Cameron odmítá, aby vznikl nový mediální zákon, který by dal kontrolnímu orgánu vzniknout. Jeho koaliční partneři s tím ale nemají problém.
Maďarský parlament zmírnil některé části sporného mediálního zákona, který podle kritiků dával vládě příliš velkou moc nad sdělovacími prostředky. Novináři, vydavatelé ani opozice však se změnami nejsou spokojení.
Nejméně dva tisíce Izraelců protestovaly v Tel Avivu proti novému mediálnímu zákonu. Oficiálně má legislativa zvýšit ochranu známých lidí před očerňováním v médiích. Kritici ale namítají, že hlavním cílem pravicových politiků je omezit kritiku vládní politiky. Na protest proti nové normě už rezignovala i vládní poradkyně pro sdělovací prostředky.
Maďarská veřejnoprávní media začala masové propouštět své zaměstnance. Zdůvodňují to nutností ušetřit šest miliard forintů, což je v přepočtu 600 milionů korun. Odbory s tím nesouhlasí a proti‚arogantnímu propouštění‘ protestují. Média totiž opustí najednou 550 lidí. Mezi nimi jsou i mnozí renomovaní novináři.
Maďarský mediální zákon platí už pár měsíců a stále je ve středu pozornosti i kritiky. Nejnovější diskuse probírají, jestli se vztahuje i na komentáře na internetu a zda je možné trestat za extrémní názory na blogu nebo za nevhodné komentáře pod články na internetových portálech.
Sporný maďarský mediální zákon zkoumá další mezinárodní instituce. Po výhradách z Bruselu se teď ozvala také Organizace spojených národů. Mediální dozor je podle jejich názoru potřebný, musí ale být nezávislý a musí v něm mít zastoupení všechny politické strany a mediální organizace.
V Maďarsku se znovu demonstrovalo proti kontroverznímu mediálnímu zákonu. Občanská sdružení si k protestu vybrala záměrně dnešní den, kdy si Maďaři připomínají protihabsburskou revoluci z roku 1848. Mezi její požadavky totiž tehdy patřila také svoboda tisku.
V Budapešti se dnes chystá další velké shromáždění na protest proti mediálnímu zákonu. Ten už vyvolal vlnu kritiky ve světe - výhrady proti němu vyslovila Evropská unie a nově před několika dny také Evropský parlament. V Maďarsku zákon odmítají nejen novináři, ale i mnoho veřejně činných osobností.
Slovenská vláda změkčila kontroverzní tiskový zákon přijatý ještě minulým kabinetem Roberta Fica. Aktuální úprava tiskového zákona platí od roku 2008 a ve své době vyvolala odpor vydavatelů i občanských aktivistů. Zákon totiž umožňoval politikům široké právo na odpověď v médiích.
Maďarská vláda přistoupila na požadavky Bruselu a změní mediální zákon. Kontroverzní norma vyvolala nevoli veřejnosti a její kritici ji dokonce označovali za pokus obnovit cenzuru. K některým ustanovením měla výhrady i Evropská komise. Šlo o nesoulad zákona se směrnicí o audiovizuálních médiích a Listinou základních práv a svobod Unie.
Kontroverzní mediální zákon, na který si stěžuje Evropská komise, je povinno Maďarsko změnit. Komise ale musí nejdřív upřesnit, s kterými paragrafy má problém a kde nový předpis nesouhlasí s právem Evropské unie.
Maďarsko je připravené změnit svůj mediální zákon, pokud ho o to Evropská komise požádá. Uvádí se to v dopise maďarské vlády, kterým Budapešť odpověděla na výtky Bruselu k novému zákonu o médiích.
|Gregor Martin Papucsek, Michal Šenk, Ludvík Bortl|Zprávy ze světa
Další demonstrace za svobodu médií se konala v Budapešti. Oproti protestům z před několika týdnů šlo o masivnější akci. Protivládní demonstrace byla tehdy největším dosavadním projevem odporu proti vládě Viktora Orbána. Téměř desetitisícové shromáždění se sešlo i dnes.
Maďarské deníky dnes zveřejnily dopis eurokomisářky Neelie Kroesové s kritickými poznámkami k maďarskému mediálnímu zákonu. Vláda minulý týden tvrdila, že jde pouze o technické záležitosti. Teď ale vysvitlo, že připomínky eurokomisařky nebyly tak banální, jak tvrdila Budapešť.
