Pocházely z kurzů Profesionální coach, Investigativní strategie a osobní finanční plánování a také Barvení vlasů úroveň jedna, dva a tři. Ukázky těchto dokumentů OEAEP poskytla ministerstvu.
„Předložené dokumenty vykazují znaky nehospodárného využití dotace,“ řekla Aneta Lednová, mluvčí ministerstva školství, které nákupy dotovalo. Národní sportovní agentura případ prověří.
„Dosud jsme měli v Česku jenom legislativu, která ale nestačila. Existuje totiž spousta situací, ve kterých se musíme zabývat etikou a řešit, co bude pro žáka nejpřínosnější,“ říká Marková.
Cílem není ušetřit, nově by se počet asistentů ve škole vypočítával podle několika parametrů, například podle počtu tříd a jejich naplněnosti, popsal pro Radiožurnál Černý.
Problematika kapacit škol podle ministra Vladimíra Balaše (STAN) nespadá pod resort školství, ale do kompetence zřizovatelů, tedy obcí a měst. Ti ji podle něj často neřeší.
Školy s vysokým podílem znevýhodněných žáků to mají těžší. Dostanou proto dvě miliardy navíc. Dostávat více peněz než ostatní školy by ty znevýhodněné měly časem pravidelně, ze zákona.
Z dat, která zpracovala Rada vysokých škol, vyplývá, že zvyšování mezd vysokoškolských pedagogů v uplynulých letech nedrželo tempo s tím, jak se přidávalo pracovníkům v základních a středních školách.
Proč na střední školy míří jen čtvrtina ukrajinských uprchlíků ve věku 15 až 18 let? Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) Radiožurnálu řekl, že podle jeho analýzy je důvodem špatná znalost češtiny.
Zápis mladistvých Ukrajinců do českých škol je jednou z klíčových částí integrace uprchlíků do společnosti. Na podzimní adaptační skupiny uvolnilo ministerstvo školství 200 milionů.
Přestože letošní zahájení školního roku není svázáno proticovidovými pravidly, školy čeká velká výzva se zapojením ukrajinských dětí do výuky. Podle Jana Mareše je však české školství připraveno.
Začlenění desetitisíců ukrajinských dětí a možná podzimní vlna covidu. To jsou dvě zásadní témata, která budou ovlivňovat začátek nového školního roku, shodují se na tom pedagogové i odborníci.
Jejich přesný počet je zatím nejasný. Minulý týden Balaš uvedl, že jich očekává asi polovinu z původně odhadovaných 130 000. Přesnější data by mělo ministerstvo od škol dostat zřejmě na začátku září.
Zatímco mezi bohatšími rodinami na konci měsíce nic neušetří zhruba každý desátý, přibližně 13 procent, mezi chudšími rodinami to je každý druhý, kolem 54 procent.
Školy mají problém sehnat kvalifikované učitele. Někde nejsou platy dost vysoké v porovnání s jinými profesemi, jinde není pedagogická fakulta. Mladí učitelé odchází i proto, že jim chybí podpora.
V Montessori školách pracují vždy tři ročníky dohromady. „Má to velkou výhodu v tom, že si děti přirozeně pomáhají a přirozeně spolu spolupracují. Smývají se rozdíly,“ dodává.
Ministerstvo školství vypsalo novou dotační výzvu pro pořadatele intergačních aktivit a vložilo do ní celkem 200 milionů korun. Od února adaptačními skupinami prošlo již 30 tisíc ukrajinských dětí.
Analýza dat think-tanku IDEA při CERGE-EI Národohospodářského institutu Akademie věd tvrdí, že hodnotící škála od jedné do pěti je pro spravedlivé a přesné ohodnocení žáků nedostatečná.
Nový ministr školství nebude mít vůbec jednoduchou práci. Čekají na něj mnohé reformy v různém stavu rozpracování. Jejich dokončení by bylo těžké i s dokonalou znalostí resortu, kterou ale Balaš nemá.
Podle předsedkyně organizace Spolu Ivy Janské výsledky výzkumu PAQ research potvrdily, že v Česku je stále trend zařazovat děti do speciálních tříd a škol ve větší míře, než je to nutné.
Nejméně je fyzikářů, učitelů matematiky a informatiky. Školy postrádají také kantory pro první stupeň, angličtináře a češtináře. Učitelské sbory navíc stárnou.
Z pěti kandidátů do vedení nesouhlasil kabinet s nominantem České konference rektorů Dušanem Lužným, řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Předpokládá, že konference navrhne nového kandidáta.
Kde bude v září největší problém s nedostatkem míst pro ukrajinské děti? A co by s tím měla dělat vláda? Podle ekonoma Daniel Münicha je nejdůležitější informované rozhodování státu.
Růst počtu prváků ve stavebních oborech v uplynulých letech podle institutu převýšil i tempo, jakým začalo přibývat středoškoláků v důsledku demografického vývoje.