Irena se dnes jmenuje Fajmanová, a hned v úvodu je vhodné zdůraznit, že prožitek heydrichiády představuje jen začátek její pozoruhodné osobní a rodinné historie.
Paul Millar (89) vypráví o svém životě a o tom, jak se staral o hroby českých válečných dobrovolníků, kteří trénovali na severozápadě Skotska po boku britských speciálních jednotek.
Od začátku dubna Radiožurnál mapuje dění v protektorátu před útokem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Od hrdinského činu Kubiše a Gabčíka letos uplyne přesně 80 let.
Moravec, někdejší velitel československé rozvědky pracující pro exilovou vládu v Londýně, je považován za autora plánu na atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Před 80 lety se zástupci exilové vlády v Londýně dohodli, že je nezbytné zlikvidovat jednoho z čelných představitelů nacistické moci v Protektorátu Čechy a Morava Reinharda Heydricha.
Lídr hnutí odporu Ahmad Masúd dříve ubezpečoval, že bude v protiofenzivě pokračovat. V neděli ale řekl, že vítá návrh rady muslimských učenců, aby byla zahájena jednání o mírovém urovnání konfliktu.
V pátek uplynulo 76 let od oficiálního návratu stíhačů z 310., 312. a 313. stíhací perutě RAF. Na Klárově jejich památku uctili zástupci politiky, armády, zahraničních ambasád i příbuzní.
Tragický příběh československých letců, kteří padli po zasažení stíhačem Luftwaffe, znovu ožívá. Nizozemská vláda se po 80 letech rozhodla bombardér vyzvednout.
Malbu, představující výjevy z operace Anthropoid, vytvořil student Jakub Marek a představili ji zástupci Prahy 8. Radnice připravila i naučnou hru pro děti a mládež.
Svým odvážným jednáním umožnil útěk dvěma spolupracovníkům. A odvážným zůstal i ve vězení, kde se nenechal zlomit mučením. Nacisté ho popravili během heydrichiády.
Do odboje vstoupil Jan Maria Hronek v pouhých osmi letech. Obraně vlasti značnou část svého života, na počátku normalizace však z armády dobrovolně odešel, protože nesouhlasil s jejím fungováním.
Rodiny pomáhaly výsadkářům, kteří za druhé světové války zaútočili na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Obě za to zaplatily životem.
„Nerozumím tomu, kdo vystrašil soudy, že by se měly měnit jejich adresy,“ zlobí se historik Pavel Paleček, který před pár lety do Česka přivezl ostatky válečného veterána, generálmajora Knorra z USA.
Wonka do vazby nastoupil 5. dubna 1988 kvůli údajnému porušení takzvaného ochranného dohledu. V cele měl strávit pět měsíců. Wonka se proti rozhodnutí odvolal. Výsledku se ale nedočkal.
Romantický klukovský odboj proti nastupující komunistické totalitě Černíka spolu s třinácti vrstevníky přivedl do brněnské věznice StB na Cejlu a před Státní soud.
Boj proti nespravedlnosti a útlaku má zřejmě v genech - dva strýcové odešli do Británie, otec se zapojil do domácího odboje. Jako opravdový sokol a skaut těžce nesl nástup komunistické totality.
V Nizozemsku v září zemřela žena, která se během druhé světové války zapojila do protinacistického odboje. Společně se svou sestrou a přítelkyní sváděly a vraždily Němce a zachraňovaly děti.
Policejní zpráva, kterou má agentura k dispozici, říká, že Rafael Baylosis se pokusil před bezpečnostními agenty uprchnout. Nakonec byl ale zadržen v centru hlavního města Manily.
Etická komise ocení dalších jedenáct účastníků třetího odboje. Z toho čtyři in memoriam. Slavnostní předávání pamětních dekretů a odznaků pro bojovníky a odpůrce komunismu bude ve Strakově akademii.
Dalších 45 účastníků tzv. 3. odboje v úterý převzalo osvědčení za svou činnost v boji proti komunismu. Spolu s dekrety a odznaky jim je v pražských Dejvicích předala náměstkyně ministra obrany Alena Netolická. Ocenění odbojáři se většinou podíleli na vydávání, rozmnožování a šíření samizdatové literatury nebo protirežimních tiskovin.
Generál Alois Eliáš byl jediným předsedou vlády v okupované zemi, kterého nacisté za druhé světové války popravili. Až do svého zatčení spolupracoval s českým domácím odbojem. Narodil se 29. září 1890, tedy přesně před 125 lety.
Našli tam smrt studenti, prvorepublikoví politici i armádní důstojníci. Areál ruzyňských kasáren využívaly za druhé světové války nacistické čety k likvidaci elit českého národa. Nově má na místě vzniknout památník vlastencům. O proměnu starého skladu na pietní místo se snaží lidé z Vojenského historického ústavu. Dosud tam totiž zmařené životy připomínají jen stopy po kulkách.
Organizovali státní převrat, prosazovali protikomunistická hesla, bránili kolektivizaci majetku. Komunistický režim je za to poslal na desetiletí za mříže nebo do pracovních táborů. Řeč je o sedmi mužích, kteří se nově zařadili mezi státem uznané hrdiny třetího odboje. A to i přesto, že ministerstvo obrany jejich zásluhy původně neuznalo. O jejich ocenění rozhodla až etická komise, ke které se odvolali.
Památník štábního kapitána Václava Morávka se přesunul zpět na Prašný most v Praze 6. Na tomto místě legendární postava československého odboje zemřela v roce 1942 při přestřelce s gestapem. Na šest let se musel pomník přestěhovat kvůli stavbě tunelového komplexu Blanka. In memoriam dostal Morávek ještě za prezidenta Václava Klause hodnost brigádního generála.
