Průměrná globální teplota za posledních 12 měsíců je rovněž nejvyšší v historii měření. Byla o 0,70 stupně Celsia vyšší než průměr mezi lety 1991 až 2020.
Program Copernicus uvádí, že letošní únor byl celosvětově nejteplejším měsícem v historii měření. „Z druhů, které běžně pěstujeme, již kvete ten nejranější, což jsou meruňky,“ říká Martin Ludvík.
V období od února 2023 do ledna letošního roku byla světová teplota na povrchu Země o 1,52 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v předindustriálním období z let 1850 až 1900.
„Poslední půlrok byl opravdu šokující. Vědcům již docházejí přídavná jména, kterými by to popsali,“ uvedla zástupkyně šéfa služby pro klimatickou změnu Samantha Burgessová.
„V říjnu 2023 došlo k výjimečným teplotním anomáliím, které následovaly po čtyřech měsících, kdy byly překonány globální teplotní rekordy,“ konstatovala zástupkyně ředitele služby Copernicus.
Kromě pevniny se oteplují i oceány. „Je to podobné, jako když si měříme teplotu my sami. Vyšší teplota znamená, že je něco v nepořádku,“ upozorňuje Miroslav Trnka.
Letošní 6. červenec byl vůbec nejteplejším dnem na světě s průměrnou globální teplotou 17,08 stupně. Také průměrné denní teploty na hladině světových oceánů v červenci pokořily rekordy.
„Když otevřu snímek celého zemského globu, tak vidíte jasný důkaz toho, že Země je kulatá,“ směje se vedoucí družicového oddělení Českého hydrometeorologického ústavu Jindřich Šťástka.
K rekordu přispělo přehřátí oceánů vlivem klimatických změn a návrat přirozeného meteorologického jevu známého jako El Niňo, který se vyznačuje oteplováním mořské vody, uvedl Copernicus.
Teplotní výkyvy naměřené přes letošní zimu opět trhaly rekordy. Doufat v návrat chladných zim už spíš nemá smysl. Problémy neřeší jen Evropa, na Antarktidě roztálo milion kilometrů čtverečních ledu.
Podle mapy zveřejněné službou Copernicus byly říjnové teploty výrazně nadprůměrné i na většině území České republiky a Slovenska s výjimkou části Moravy a západního Slovenska.
Družice Sentinel pracují ve dvojici a obíhají po různých drahách. Výpadek jedné z nich znamená ztrátu poloviny dat, snímkování celého povrchu tak trvá 12 dní namísto dosavadních šesti.