Až překvapivě velká část Čechů zastává podle průzkumu Paměti národa názor, že za socialismu „bylo líp“. Co ovlivňuje historickou paměť národa? A není zapomínání vlastně nevyhnutelné?
Jaká byla role Karla Gotta před revolucí? Normalizaci propůjčil tvář, podle dokumentů uložených v Archivu bezpečnostních složek, do kterých iROZHLAS.cz nahlédl, se ale vymezil vůči roku 1968.
Před padesáti lety, 22. srpna 1969, přijalo československé Federální shromáždění takzvaný obuškový zákon. Režimní propaganda tvrdila, že demonstrace 21. srpna 1969 byly novým pokusem o kontrarevoluci.
Upozorňuje, že konzervatismus stojí na tradici, řádu a nerovnosti, tedy na konstatování, podle kterého lidé nejsou stejní, nejsou si rovni a ani být nemají.
‚Smysl života je mít děti‘. Povědomí, které u nás zakořenilo během normalizace, se rozpouští jen pomalu. Bezdětných žen je dnes přibližně třikrát víc než za Husáka.
Před sedmdesáti lety přijali poslanci tehdejšího Národního shromáždění zákon o jednotných zemědělských družstvech, takzvaných JZD. Právě 23. února 1949 začala několikaletá kolektivizace zemědělství.
Mezi ideové pilíře nové společenské smlouvy patří stoprocentní přechod na obnovitelné zdroje energie, zrušení jakýchkoli spalovacích motorů či letecké dopravy.
„Miloval například svůj bobří kožich a pyšně předváděl digitální hodinky, které se tehdy teprve dostávaly do módy,“ vzpomíná v pamětech sovětský politik Karen Brutenc.
Vojáci neumírali v boji, ale při běžném výcviku, dopravních nehodách, cvičných střelbách a dalších událostech, spojených s pobytem na vojně. Mnoho příslušníků armády spáchalo během služby sebevraždu.
„Je velice znepokojující, že Bílý dům šíří něco, co může být nejlépe popsáno jako fake news,“ řekl dánský opoziční politik Nick Hækkerup. „Zastrašovací kampaň,“ reaguje vládní politik Michael Jensen.
Provolání 2000 slov vyzývalo k pokračování reforem v Československu. Manifest podepsalo přes sto tisíc lidí, i reformní komunisty ale popudil, protože šel dál, než sami zamýšleli.
Nedostatek určitého zboží byl za doby totality častý, nikdy však nevyvolal takovou odezvu jako při krizi zásobování toaletním papírem. Vyostřila se v roce 1988 po požáru Harmaneckých papíren.
Panelová sídliště jsou dnes ikonou socialistického bydlení. Byla ale jen doménou totalitní éry v Československu? Vypráví Mariana Kubištová, kurátorka výstavy Bydliště: Panelové sídliště.
Folklorní záležitost moravského venkova, která časem nejspíš zanikne. Právě takový obraz Velikonoc nabízel Československý rozhlas posluchačům v letech socialismu.
Zkrachovalá továrna ve středních Čechách vydala nečekané tajemství – 20 beden s kilometry filmu z procesu s Rudolfem Slánským. O tom, jak s ním naloží, mluvil ředitel filmového archivu pro ČRo Plus.
Kritici novému předsedovi GIBS Zdeňku Ondráčkovi opět vyčítali, že před listopadem 1989 zasahoval proti protirežimním demonstracím. Bývalý policista zdůraznil, že vždy sloužil vlasti.
Chudoba, nedostatek potravin, inflace a špatná bezpečnost v důsledku vlády prezidenta Nicoláse Madura v roce 2017 dále rostly a sílily. A překonaly veškerá očekávání.
Hrál na saxofon, dělal ochotnické divadlo, cvičil v Sokole, fotografoval, a hlavně létal na větroních. Téměř o všechny tyto koníčky ale Břetislav Loubal během jediného okamžiku přišel.
„Každým rokem se tahle doba opakuje – a pokaždé si přeji, aby už to bylo za mnou,“ řekla posluchačům Československého rozhlasu herečka Dana Medřická o Vánocích 1979.
"Fascinují mě budovy, které dnes už nikdo nepostaví," říká Haruna Honcoop, režisérka filmu Na věčné časy: Relikty architektury socialistické éry. Unikátní dokument míří na česká i mezinárodní plátna.
Tři bývalé příslušníky StB obvinila policie z toho, že před více než 30 lety při akci Asanace vyhrožovali nepohodlným lidem smrtí. Za zneužití pravomocí úřední osoby jim hrozí desetileté vězení.
Komunisté půjdou do podzimních sněmovních voleb s heslem "Mír ve světě, spravedlnost a bezpečí doma". Novinářům to řekl místopředseda strany Jiří Dolejš, který má přípravu voleb na starosti.
Dýmka míru, týpí a život v souladu s přírodou. Přesně to vyznávala také komunita českých indiánů v období na konci socialistického režimu. Přibližuje ji výstava Rezervace Československo, která právě začíná v pražské galerii Školská 28. Jak žili lidé, kteří se rozhodli následovat původní indiánský styl života, mapují na výstavě jejich vlastní záznamy a dokumenty.
