Platy nejsou jediný způsob, jak získat do škol ty nejlepší mladé lidí a nejlepší kantory ve třídách udržet. Ale finanční motivace je podstatná a stát ji má plně ve svých rukou.
Kandidát na ministra školství Petr Gazdík (STAN) diskutoval v Lánech s prezidentem Milošem Zemanem o aktuálních problémech škol kvůli epidemii covidu-19 i o vizi školství na další čtyři roky.
„Je to reakce na to, jak se šíří koronavirus právě ve školách. V současnosti jich jsou v kraji přibližně čtyři desítky (škol), kdy se u žáků nebo pedagogů nákaza projevila,“ řekla Kotrbová.
Standardních 60 procent denního vyměřovacího základu velké části rodin nestačí. Zejména samoživitelky a samoživitelé jím nepokryly ani základní životní výdaje. Novelu ještě musí podepsat prezident.
První vyučovací den v australské vysílačkové škole School of The Air začal 8.června 1951. Vysílat se začalo z města uprostřed pouště Severního teritoria Alice Springs.
Už čtyři roky připravuje sdružení Památník Šoa rozsáhlou expozici o holokaustu na pražském nádraží Bubny. Vznik památníku není snadný, protože učit o holokaustu mladé generace je čím dál těžší.
Rodiče, učitelé i politici v posledních měsících řeší, jak bude v praxi vypadat výuka nějak znevýhodněných dětí v běžných třídách. Od letošního září totiž podle novely školského zákona mohou rodiče posílat handicapované děti do běžných základních škol. V některých zařízeních ale společné vyučování už řadu let funguje. Příkladem je třeba pražská škola na Lyčkově náměstí.
Více než pět set škol na Slovensku mělo velmi netradiční režim. Učitelé se rozhodli, že žáky nebudou zkoušet nebo jim vysvětlovat novou látku. Na dnešek se proměnili v takzvané babysittery neboli chůvy. Protestují tak proti situaci ve slovenském školství.
Britští odborníci na výzkum spánku doporučují, aby školákům ve věku nad deset let začínalo vyučování nejméně o hodinu později než dosud, tedy v deset. Líp by to prý vyhovovalo biologickému rytmu adolescentů, kteří chodí do postele později než žáci nižších ročníků. Podle expertů z Oxfordu tak denně kvůli rannímu vstávání do školy ztrácejí cenné hodiny spánku.
Základní škola Na Smetance v Praze 2 dnes přivítala více než 50 prvňáčků. Vedle školních povinností je čeká celá řada projektů a cest do zahraničí. Zároveň se základní škola Na Smetance věnuje i vzdělávání dětí v oblasti finanční gramotnosti.
České základní školy vzdělávají každým rokem stále více cizinců. Zatímco před deseti lety do lavic usedalo dvanáct tisíc dětí ze zahraničí, dnes je jich o tři tisíce více. Školy navštěvují nejčastěji Ukrajinci, Slováci a Vietnamci. Učitelé si stěžují, že jim chybí asistenti, kteří dětem pomůžou ve výuce. Stát sice na vzdělávání cizinců přispívá a vypisuje dotační programy, pedagogům ale chybí větší finanční podpora, kterou by na děti dostávali automaticky.
Návrh TOP 09, aby se ve škole romští žáci učili první dva roky ve speciálních třídách, než zvládnou češtinu, se nelíbí některým odborníkům. Opoziční strana chce zlepšit přístup romských dětí ke vzdělání, podle proromských aktivistů by ale takový záměr mohl naopak vyučování malých Romů ztížit.
Studenti na Vysočině žijí olympiádou i v době, kdy se mají učit. Třeba na jihlavském gymnáziu včerejší boj Martiny Sáblíkové a smíšené biatlonové štafety sledovali žáci společně i s kantory. A když vyučování dávno skončilo, škola žila dál a žáci nespěchali pryč.
Rodiče některých předškoláků z Vrchlabí a okolí nechtějí své děti přihlásit do normální školy. Odmítají totiž známkování a nebo soutěživost a naopak preferují učení založené na vnitřní motivaci a přirozené dětské zvídavosti. Na speciální třídě se s vedením běžné základní školy zatím nedohodli, a tak uvažují o tom, že si založí školu vlastní.
Ne všechny děti se tento týden začaly učit ve školních budovách, některým v tom překáží nemoc. Právě takovým se snaží zameškané učivo doplnit například Základní škola při Fakultní nemocnici v Brně. Do výuky jsou tam zařazováni žáci prvního až devátého ročníku, kteří jsou chronicky nemocní, po úrazu či zdravotně oslabení.
Unikátní šanci mají karvinští rodiče. Mohou své potomky svěřit studentům ze sedmi zemí světa, kteří je pod širým nebem budou učit anglicky. Děti, které už neobvyklý kurz zkusily, poznaly poprvé v životě obyvatelé Maroka, Jordánska, Itálie nebo Číny.
Doby, kdy děti směly jen korzovat dokolečka po chodbě, jsou dávno pryč. Za školními zdmi ale z dob minulých přece jen něco málo zůstalo. Učitelé pořád látku vypráví před tabulí. Jenže děti se potřebují učit i jinak než jen poslechem.
Stávkující učitelé se dnes postarali o školní unikum. Na každé šesté škole totiž začali s výukou až v devět hodin ráno a možná trochu nechtěně tak otevřeli debatu, zda by to tak nemohlo být vždy a všude.
Slovenským žákům začíná školní rok teprve dnes. Čeká je několik novinek – například povinná angličtina od třetího ročníku, zábavnější tělocvik a lepší učebnice. V pololetí zase děti nedostanou žádné vysvědčení, ale pouze slovní hodnocení. Bratislavské ministerstvo školství má velké plány, realita je ale střízlivější.
Se začátkem školního roku se opět otevírá diskuze o posunu školní výuky na pozdější dobu. Současná osmá hodina podle odborníků nevyhovuje dětským biorytmům. Například podle lékařů z Rakouské společnosti pro zdraví dětí a mládeže by bylo ideální, kdyby žáci usedli do lavic až v devět hodin. Pomohlo by to jejich koncentraci a také odbouralo poruchy spánku, kterými údajně trpí až třetina školáků.
Už 25 učitelů gymnázií v celé České republice si za poslední rok do své třídy pozvalo kameramana a zvukaře. Kantoři se nechají během celé vyučovací hodiny natáčet a záznamy jsou dostupné na internetu. Výuka jiného učitele tak může být pro ostatní inspirací. Na druhé straně, ti, co se nechají natočit, získají zpětnou vazbu od vysokoškolského didaktika a uvidí, co dělají dobře i špatně.
|Lenka Rafaelová, Klára Bílá, Petra Benešová|Zprávy z domova
Poprvé se v Česku spouští online digitální vzdělávání. Žáci ze základních škol si z internetového portálu www.ucenionline.com budou moci od dnešního dne stahovat přednášky z různých předmětů od svých učitelů. Rychle si tak doplní výuku, kterou kvůli nemoci zameškali.
