Proč je v Česku třikrát víc vinic než za první republiky? Strmě roste konzumace
Plocha osázená vinou révou sice v Česku v posledních letech kolísá – i tak se od vstupu do Evropské unie pohybuje na absolutních historických maximech. Nenaplnila se tak varování před jejím dramatickým poklesem. Češi, Moravané i Slezané pijí vína stále víc a domácí produkce dokáže pokrýt jen asi třetinu jejich spotřeby. Jaká je budoucnost moravského vinařství?
Na vinařství se dá dívat z dvojí perspektivy: jako na něco, co je součástí kultury a identity přinejmenším části naší země.
Proč je u nás teď třikrát víc vinic než za první republiky? Poslechněte si Zaostřeno Víta Pohanky
Malé rodinné vinice, sklípky a s tím spojeným folklor k jižní Moravě prostě patří. A produkce vína ve velkém je také zemědělsko-obchodním odvětvím. Točí se tady miliardy, živí spoustu lidí a je součástí celé ekonomiky.
Oba pohledy se samozřejmě do značné míry prolínají. Jak ale žijí malá rodinná vinařství?
Malé vinice si vedou dobře
Když se Česko v roce 2004 připravovalo na vstup do Evropské unie, obávali se vinaři, že český trh zaplaví levná, dotovaná, méně kvalitní vína z jižněji položených zemí. A to že pak moravské a české vinařství „položí na lopatky“.
To se ale evidentně nestalo v případě malých vinařů, kteří vyrábějí pro vlastní spotřebu, a hlavně pro radost. Jsou jich určitě tisíce, možná desetitisíce a jedním z nich je Petr Miklica. Už přes půl století sice žije a pracuje v Ostravě, ale v rodných Mutěnicích u Hodonína se pořád stará o rodinný vinohrad.
„Mně se líbí, že pořád přežívá takové to ‚hobby‘ vinařství, které vychází z rodinných tradic. Pořád ještě mladší generace přebírají i ty menší sklípky a navazují na dílo těch předchozích. Nedělají to třeba metodou řízeného kvašení, každý rok se jim urodí trochu jinak a tím je to právě zajímavé. Takoví lidé vás pozvou k sobě do sklípku a ani nečekají, že jim za to budete platit. Není to možná tak časté, jako to bývalo dřív, ale tenhle duch pěstování vína přežívá,“ říká Miklica v pořadu Zaostřeno.
Úroda je příznivější než loni. Sklidilo se víc obilovin, řepky i máku
Číst článek
Mutěnické búdy
Mutěnické búdy jsou unikátní soubor několika set vinných sklípků v oddělené části obce. Vlastně se dá říct, že by mohly tvořit samostatnou obec. Předsedou jednoho ze dvou místních vinařských spolků spolku Búdy Mutěnice je Vladimír Trávník.
„Samozřejmě že jsme na severním okraji evropského vinařského regionu. Je tady chladnější klima, i když se začíná v poslední době oteplovat. Víno sem ale v každém případě patří, pokud tedy mluvíme o bílých odrůdách. Oproti jižněji položeným státům máme výhodu v tom, že jsou naše vína aromatičtější a mají správný obsah kyseliny, nejsou tak fádní,“ tvrdí Trávník.
Konzumace vína v českých zemích vzrostla v posledních desetiletích 20. století bez nadsázky fenomenálně. Podle údajů Svazu vinařů České republiky se v zemi pohybovala ještě v 60. letech někde na úrovni 6 až 7 litrů na osobu za rok. Ještě v roce 1995 to bylo asi 11 litrů, ale od té doby se zdvojnásobila. V roce 2018 vypil každý průměrný občan České republiky necelých 22 litrů vína za rok.
Z celkových 2,2 milionu hektolitrů prodaných v zemi jich z domácích vinic pocházelo asi 600 tisíc, což je něco přes čtvrtinu.
Územní potenciál a klima moravským vinařům kvalitní produkci zvýšit neumožní. I podle Vladimíra Trávníka je tak pro ně budoucnost nejspíš spojená hlavně s rozvojem agroturistiky a tomu mohou napomoct právě místa, jako jsou mutěnické búdy.
Velcí producenti?
V posledních deseti letech pokrývali velcí producenti vína zhruba třetinu domácí spotřeby, něco málo pak vyváželi. To jsou aspoň dostupné údaje do roku 2019. Mohlo se na tom poměru za poslední rok něco změnit?
Přes tři sta druhů z více než sedmdesátky vinařství. Svatomartinské nesmí na svátek chybět
Číst článek
Prezident Svazu vinařů České republiky Tibor Nyitray odpovídá: „Ten poměr se relativně zachoval. Jsou samozřejmě výkyvy, ale jednotlivé ročníky se pohybují v průměru mezi 50 a 60 miliony litrů vína. To tvoří těch 30, někdy až skoro 40 procent celkové spotřeby. Nás to samozřejmě netěší, rádi bychom pokryli spotřebu celou. Narážíme ale na omezení rozlohy vinic.“
Ale vína je v Evropě spíš nadbytek. Jsou země, které k tomu prostě mají nesrovnatelně lepší podmínky než vinaři v Česku. Je tak pochopitelné, že mají „relativně kvalitní produkce za rozumnou cenu“ víc. Je to vidět v obchodech s vínem i v supermarketech.
Proč se ale stále snažit zvyšovat za každou cenu podíl domácího vína i ve velkoobchodu? „Kdybych byl globalista, řeknu, že takový pohled chápu. Ale protože jsem spíš patriot, řeknu, že nic nenahradí víno moravské. Naši zákazníci mají naše víno rádi. Samozřejmě, každý si může koupit, co chce. Nicméně bych byl raději, kdyby naši lidé preferovali naše vína,“ tvrdí Nyitray.
40 tisíc zaměstnaných
Na Moravě a v Česku je víno často třeba doslazovat, naopak v jiných částech Evropy se víno uměle „kyselí“.
„Ani jedna z oblastí se nevyhne problémům spojeným se změnou podnebí. Hodně vzdálená je už doba, kdy se vína dělala podle toho, jaké bylo daný rok počasí, jednou se povedlo, jednou nepovedlo. Je pravda, že stát v určitých případech může takové úpravy povolit, ale u nás je teď přicukrování v podstatě minulostí. Co já si pamatuji, tak cukernatost byla v posledních letech vždycky dostatečná. Nicméně je to za určitých podmínek zcela zákonný postup a zákazník to na výsledku vůbec nepozná.“
Vinařství samozřejmě není zdaleka jediným odvětvím, které je dotované. Ne každý víno pije, ještě méně lidí pije víno moravské a české. Proč si moravští a čeští vinaři dotace zaslouží? Podle prezidenta Svazu vinařů České republiky Tibora Nyitraye jde o zachování tradic a také o solidaritu.
„V České republice je registrovaných asi 1100 producentů vína, na ně je navázaných dalších zhruba 40 tisíc lidí, které to zaměstnává. To jsou ti, kteří pracují ve vinohradech, ve výrobě a obchodu s vínem. Existují someliéři, majitelé hotelů, penzionů a restaurací, kteří z toho těží, vydělávají peníze a přispívají do společného rozpočtu.“
„Když zničíme tisícovku vinařů, miliony lidí nepojedou za vínem na Moravu, kde si chtějí užít různé slavnosti spojené s vinařstvím. Zajeďte si někdy mezi lidi do Mikulova, Uherského Hradiště, do Znojma, mezi ty davy šťastných lidí a řekněte jim, že tohle nechcete podporovat. To není o jenom o vinařích, to je o zážitcích statisíců lidí,“ dodává prezident Svazu vinařů České republiky Tibor Nyitray.
Celý pořad Víta Pohanky si poslechněte v audiozáznamu.
