Rodinám s vyššími příjmy zaplatily zdražení energií daňové škrty. Chudší polovina skončila v minusu
Nejdřív úspory po zrušení superhrubé mzdy, pak nárůst cen bydlení a energií. I to v posledních letech výrazně ovlivnilo, kolik peněz lidem zůstává v peněženkách. Ze snížení daní těžily nejvíc bohatší domácnosti. To, co na daních ušetřily, jim stačilo, aby zaplatily dražší bydlení a energie. Naopak ty chudší končí v minusu. Zjistili to výzkumníci ze společnosti PAQ Research. Využili k tomu i data z projektu Českého rozhlasu Život k nezaplacení.
Kombinace změn v daňovém systému a zdražení nákladů na bydlení vychází podstatně hůř pro zaměstnance s nižšími příjmy. Jasně je to vidět, když rozdělíme domácnosti na dvě poloviny. Ta s vyššími příjmy by i po započítání daňového balíčku, který bude po prázdninách projednávat sněmovna, platila na daních z příjmů a odvodech každý měsíc v průměru o 4 010 korun míň než před zrušením superhrubé mzdy v prosinci 2020. Úspora by jim tedy pokryla zvýšené náklady na bydlení, které již vzrostly o 3 391 korun. Průměrně by si tak polepšili o 619 korun měsíčně.
Chudší polovina domácností ušetří na daních průměrně 1 648 korun, náklady na bydlení jim však vzrostly skoro stejně jako vysokopříjmovým – o 3 125 korun měsíčně. V součtu by tak nízkopříjmoví byli průměrně každý měsíc o 1 477 korun chudší.
Ukazuje to výpočet ekonomů z think-tanku IDEA při CERGE-EI a sociologů z PAQ Research. Použili k němu data z projektu Českého rozhlasu Život k nezaplacení, z pravidelného zjišťování životních podmínek EU-SILC a metodu OECD pro modelování dopadů daňových změn TaxBEN.
„Chudší polovina domácností končí v záporných číslech,“ shrnuje výsledky analýzy sociolog Michael Škvrňák z PAQ Research. „Výsledný rozdíl mezi horní a dolní polovinou dělá téměř 2 100 korun měsíčně.“
„Celkově nerovnosti narostly ještě více,“ doplňuje ho kolega Daniel Prokop. „Analýza počítá jen efekt změn danění příjmů zaměstnanců při dnešních příjmech a vývoj nákladů na bydlení. Pomíjí další daňové změny z let 2021 a 2022, které pomáhají též vysokopříjmovým. Jde o takzvanou paušální daň OSVČ či zrušení daně z nabytí nemovitosti. A nezohledňuje růst příjmů v posledním roce, který byl podle našich dat trochu vyšší u bohatších domácností.“
Značné rozdíly analýza odhalila mezi rodinami s dětmi a domácnostmi bez dětí. U těch z chudší poloviny činí rozdíl ve změně nákladů na bydlení 519 korun měsíčně, v polovině domácností s vyššími příjmy pak 1 244 korun. Celkově si „bohatší“ polovina rodin bez dětí polepšila v průměru o 164 korun měsíčně, chudší pohoršila o 1 371 korun.
Čím větší příjem, tím větší bonus
Podle ekonoma Dominika Stroukala z Metropolitní univerzity Praha přispělo ke zvýšení nerovnosti mezi zaměstnanci především zrušení pravidla, podle kterého se část odvodů počítala ze „superhrubé mzdy“, tedy z částky, do které se započítávaly také odvody na straně zaměstnavatele. Změnu prosadili na sklonku roku 2020 poslanci tehdy vládního ANO a tehdy opoziční ODS.
„Čím větší měl člověk příjem, tím větší měl (po zrušení superhrubé mzdy – pozn. red.) bonus v čisté mzdě. U nízkopříjmových se jednalo o stokoruny, u vysokopříjmových o tisícikoruny,“ řekl Českému rozhlasu ekonom Stroukal, který pracuje i v Národní ekonomické radě vlády (NERV). „Zrušení superhrubé mzdy pomohlo spíše bohatým a snížilo jim daně, zatímco změny, které přicházejí teď, zvyšují daně rovnoměrně napříč společností.“
Ještě větší nerovnost do daňového systému podle něj vnáší již zmíněná možnost uplatnění nákladů v paušální výši 60 % pro některé OSVČ, jejichž skutečné náklady jsou daleko nižší. „Vede to k situaci, kdy jsou u nás například vyskopříjmoví lidé, kteří si jako OSVČ vydělají 90 tisíc měsíčně, nemají téměř žádné skutečné náklady, ale (díky výdajovému paušálu – pozn. red.) dosáhnou na příspěvek na bydlení. To jsou případy, které se vláda snaží odstranit.“
Ekonom: OSVČ je u nás abnormálně moc i proto, že je to daňově mnohem výhodnější
Číst článek
Celkové nastavení daňové progrese je podle něj politické rozhodnutí, za které nese odpovědnost vláda: „Po letech, kdy tu vládly strany levého středu, se dostala k moci středopravice, která nechce větší progresi. Taková byla vůle voličů a já to respektuju,“ uvedl Stroukal.
Na to, že je současný systém extrémně výhodný zejména k OSVČ, které si od daňového základu odečítají výdaje paušálem bez ohledu na jejich skutečnou výši, upozorňuje například i další člen NERV a vedoucí katedry národního hospodářství na Univerzitě Karlově Libor Dušek: „Jsou to různé kancelářské profese, konzultanti, pracovníci v IT a podobně. Lidé s příjmy kolem jednoho milionu korun ročně, kteří fakticky potřebují k práci jenom počítač, internet a jinak mohou pracovat z domova. U nich jsou reálné náklady velmi nízké, ovšem možnost uplatnit výdaje paušálem způsobuje, že mají reálné daňové zatížení včetně všech odvodů pět až deset procent. To jsou extrémně nízké daně.“
Zásady daňové spravedlnosti
U zaměstnanců s podstatně nižšími příjmu přitom celkové daňové zatížení podle Duška dosahuje 35 až 40 procent. „To jednoznačně odporuje zásadám daňové spravedlnosti,“ říká.
Zrušení superhrubé mzdy podle ekonoma Duška snížilo daně zaměstnancům a nezměnilo je živnostníků, tím se rozdíly trochu snížily. „Pokud jde o výši progrese, nějaké drobné úpravy (v aktuálním vládním balíčku – pozn. red.) jsou, zejména snížení hranice pro nejvyšší sazbu daně z příjmů. Rozumnější než vrátit superhrubou mzdu by bylo zvýšit sazbu daně z příjmů. A zároveň zvýšit slevy na dani nebo zařídit, aby se většímu počtu poplatníků překlápěla do bonusů, Tím pádem více lidí, kteří spadli na nulovou daň, mohlo platit negativní daň (a de facto tak dostávat peníze zpět od státu – pozn. red.). Taková reforma by více pomohla těm s nejnižšími příjmy,“ domnívá se ekonom.
Sněmovna začne vládou navržený konsolidační balíček projednávat ve druhém čtení v září, vláda i opozice zřejmě přijdou s množstvím pozměňovacích návrhů. „Dají se jich čekat desítky a desítky. Připravit se na to moc nedá, občané si musejí počkat, co nakonec legislativním procesem projde,“ říká Zuzana Rydlová z Komory daňových poradců. „Změny, které se teď chystají, na ně dopadnou plně až v daňovém přiznání za rok 2024.“
