Daniel Beneš: ČEZ se může změnit. Kvůli novým jaderným blokům i konci uhelných elektráren
- Nová energetická politika, kterou připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu, by měla potvrdit zvýšení podílu jaderných a obnovitelných zdrojů v tuzemském energetickém mixu. Kapacita jaderných elektráren by se tak mohla navýšit do roku 2050 téměř na dvojnásobek a obnovitelných zdrojů by mohlo být desetkrát víc.
- Taková čísla očekává šéf energetické skupiny ČEZ Daniel Beneš. Podle něj by to v případě jádra znamenalo stavbu čtyř velkých bloků, jako jsou nyní v Dukovanech, a k tomu zhruba deset malých modulárních reaktorů.
- Financování tak rozsáhlého projektu může ovlivnit strukturu firmy ČEZ, řekl Beneš v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.
V poslední době se objevují scénáře, že Česko bude muset kolem roku 2030 elektřinu dovážet. Kvůli utlumení uhlí. Je situace ale opravdu tak vážná, že by se Česko stalo z vývozce elektřiny dovozcem už za dva až tři roky?
Naše bilance poslední desítky let vždycky byla přebytková, Česká republika vyvážela zhruba mezi 10 až 15 TWh elektřiny. Nicméně energetický mix se v budoucnu bude kvůli řadě důvodů výrazně měnit, a pokud by se nic nestalo, tak kolem roku 2030 a možná už o pár let dřív bychom mohli být deficitní. Museli bychom elektřinu dovážet.
A důvodem je tedy odstavení uhelných elektráren, nebo je tam ještě jiný důvod?
Hlavní důvod je, že v nejbližších letech dojde postupně k odstavování uhelných elektráren. Otázka je k jakému datu. Vládní prohlášení současné vlády hovoří o tom, že chce odstavit uhelné elektrárny v roce 2033.
Když se ale dívám na to, jakým způsobem se vyvíjí ekonomika uhelných elektráren, tak při klesající ceně velkoobchodní ceny na světových trzích a proti tomu rostoucí ceně emisní povolenky, což je významný náklad provozu uhelných elektráren, tak už někdy mezi roky 2026 a 2027 se uhelné elektrárny mohou dostat do ztráty. Pak by nedávalo moc smysl je provozovat.
Konec uhelných elektráren
Na druhou stranu pokud byste vypnuli uhelné elektrárny v době, kdy by to způsobilo nedostatek elektřiny, tak to přece nedává smysl. Elektřina pak zdraží a asi by se výroba zase vyplatila. Tak není to spíš jenom takové strašení?
Strašení to není. Kdyby to bylo tak jednoduché, že když se vypne jedna, dvě, tři uhelné elektrárny, vyžene to vzhůru cenu elektřiny a dostane je to zase do zisku, tak by to bylo možné.
Zdražení elektřiny pro nejvíc lidí bude od nuly do dvou procent, odhaduje šéf ČEZ Daniel Beneš
Číst článek
Jenomže na trhu, na kterém se pohybuje i Česká republika a který je od Beneluxu až někam do Maďarska, je celá řada jiných zdrojů. Ty buď potřebují méně emisních povolenek (než uhelné zdroje – pozn. red.), nebo vůbec žádné. Staví se hlavně obnovitelné zdroje, největší trend je to v Německu, což trh ovlivňuje. A samozřejmě to může způsobovat, že celková cena elektřiny je nižší, než je nákladová cena uhelných elektráren se započtením emisní povolenky.
Takže se dovoz vyplatí, protože to bude levnější?
V mnoha případech se to vyplatí dovézt. A uhelné elektrárny by se dostaly do ztráty, když by se s tím nic nedělalo.
I kvůli řízení celé energetické soustavy mluví ČEZ a další energetické firmy o tom, že právě kvůli konci uhlí bude na nějaké přechodné období potřeba postavit plynové elektrárny, protože jednak se staví poměrně rychle, jednak mají rychlý tzv. nájezd do soustavy, když třeba vypadnou obnovitelné zdroje. Počítáte s tím, že i ČEZ je bude stavět? Co jste pro to už udělali?
Jestliže politici deklarují a energetická politika státu říká, že se vypnou uhelné elektrárny, tak v tu chvíli v ČR bude chybět něco mezi čtyřmi až pěti tisíci megawatt (MW) řiditelných zdrojů.
To znamená takových, které vyrábějí přesně v době, kdy potřebujete. Což nejsou obnovitelné zdroje, ať už fotovoltaické, nebo větrné elektrárny. Ty prostě nevyrábějí řiditelným způsobem, ale když to zrovna podmínky dovolují. A jediné, co nám krátkodobě umožní nahradit uhlí, tak jsou právě plynové elektrárny.
Ty se dají ještě rozdělit na ty, které vzniknou přestavbou lokality, kde jsou dneska uhelné teplárny. Řádově jich je něco mezi dvěma až 2,5 tisíce MW. A vedle toho by měly vzniknout další asi 2 tisíce MW čistě elektrárenských paroplynových elektráren. To je jediná možnost, jak můžeme zajistit vyrovnanou bilanci energetickou ČR. Nic jiného v takto krátkém čase se udělat nedá.
Výstavba plynových elektráren
A budou podle vás vytvořeny v Česku podmínky, aby se to v takto krátkém čase, tedy za několik let, opravdu dalo postavit?
Aby se to dalo postavit takto rychle, tak by bylo dobře zjednodušit všechny povolovací procesy, protože to ČR potřebuje. To ale vyžaduje řadu legislativních úprav. A druhá věc, která stojí za úvahu, je, že by se měly nastavit i určité stimuly, aby se to vyplatilo.
Hovoří se o kapacitních platbách pro tyto plynové elektrárny, což je něco, co EU už má. Pokud se nepletu jsou zavedeny v osmi zemích, takových jako je třeba Francie, Německo, Itálie, Belgie. To znamená, že EU je na to celkem zvyklá. A myslím si, že něco takového, abychom zajistili soběstačnost a vyrovnanou bilanci, měli zavést i u nás.
Antimonopolní úřad posuzuje nákup společnosti NET4GAS. Státní firmu by měl obchod stát pět miliard
Číst článek
Ptala jste se mě, co pro to dělá ČEZ. Máme šest projektů teplárenských, které by měly vést k tomu, že postavíme 1400 MW nových plynových teplárenských zdrojů mezi rokem 2026 až 2029. Začneme v Dětmarovicích, v Prunéřově, Mělníce, Trmicích. Prostě je to celá řada projektů, na kterých se pracuje. A pak máme ještě dalších 1600 MW připravovaných projektů v Počeradech a Ledvicích, které by měly vzniknout mezi roky 2031 až 2033. Když se povolovací procesy zkrátí, jak jsem říkal, tak by se to mohlo o rok dva zrychlit.
Máte pro tolik nových elektráren zajištěný také plyn, což je klíčové? Už proto, že ČEZ má čerstvou zkušenost z loňského roku, kdy jste měli pro vaší zatím jedinou plynovou elektrárnu v Počeradech kontrakt s ruským Gazpromem a o ty dodávky jste přišli. Jednáte tedy o nějakém novém dlouhodobém kontraktu?
Standardní přístup je, že plynové elektrárny nemají dlouhodobé kontrakty na dodávku plynu za pevnou cenu. Protože plynové elektrárny nejčastěji svůj výstup, tu elektřinu, také nemají zafixovanou. Jedou za ceny, které se na trhu průběžně mění.
To znamená, že většina těch elektráren plyn nakupuje postupně. ČR a ČEZ se samozřejmě věnují velmi intenzivně tomu, aby měly dostatek plynu. Už jsme to začali dělat loni po začátku plynové krize způsobené nedodávkami z Ruska.
Na jaře jsme připravovali kontrakt, abychom si zajistili kapacitu na regazifikaci zkapalněného plynu, který jsme kupovali ve Spojených státech. Máme závod v Eemshavenu v Nizozemsku, tu kapacitu máme na pět let na tři miliardy kubíků ročně, což je třetina české spotřeby.
A samozřejmě pokud chce ČR stavět nové plynové zdroje, tak to bude znamenat nárůst spotřeby plynu. Jestliže před krizí, než se začalo šetřit, tak spotřeba v ČR byla mezi 8,5 až 9 miliardami kubíků a teď klesla někam k sedmi a mohla by jít až k šesti, tak pokud postavíme tyto plynové elektrárny, tak zase naroste k devíti.
Transport plynu do ČR
Takže ČEZ nejedná o nějakém dlouhodobém kontraktu?
My se věnujeme celému řetězci, jak dostat plyn do ČR. Velmi intenzivně se věnujeme především regazifikačním kapacitám (terminál, kde se zkapalněný plyn dovezený tankery opět zplyňuje pro další přepravu potrubím – pozn. red.), protože to považujeme za větší riziko než si zajistit samotný zkapalněný plyn.
Rozhovor o energetice, sankcích i válce. Orbán se v Číně setkal s Putinem, ten chválil vztahy obou zemí
Číst článek
Důležitější je tedy mít terminál než plyn?
Terminál a transportní trasu. Tomu se intenzivně věnujeme a v tuto chvíli vám k tomu nic dalšího neřeknu. Ale v brzké době se v tom určitě posuneme.
Takže budete mít další terminál? V Německu? Polsku?
Staví se jich celá řada v různých zemích. Eemshaven, který je v Nizozemsku, je nyní na pět let, do roku 2027. Nizozemská Gasunie, která ho provozuje a třetinu té kapacity nám pronajímá, má v plánu ho po roce 2027 přebudovat na vodíkový terminál. Můžou tam mít rok, dva, maximálně tři, skluz, pak bychom smlouvu prolongovali. Ale dál s tím počítat nemůžeme.
Díváme se tedy na možnosti, jako je Stade, Mukran, Wilhemshafen, to jsou německé projekty. V Polsku jsou další dva. V brzké době bychom tedy rádi došli k dlouhodobému kontraktu od roku 2027 a dál na celou dobu, na kterou bychom potřebovali mít tuto kapacitu zajištěnou.
Spor s Gazpromem
Ještě k ruskému Gazpromu. Když jste přišli o dodávky plynu, podali jste na něj arbitrážní žalobu kvůli neplnění kontraktu. Reagoval na to už nějak?
Ano, je to teď naše druhá největší arbitráž. Pro představu jde řádově o jednu miliardu korun, což je rozdíl mezi cenou, za kterou jsme nakonec plyn museli nakoupit na světových trzích, proti ceně, za kterou jsme to měli předtím zasmluvněné u Gazpromu.
Posun nastal v tom, že se nám podařilo naplnit arbitrážní tribunál. Už jsou tam všichni rozhodci, což není většinou jednoduché. Protože když se s vámi někdo arbitruje, tak první obranný mechanismus toho, proti kterému uplatníte nárok, je, že brzdí samotné jmenování rozhodců. Nám se tedy podařilo ho naplnit, je to tříčlenný tribunál u mezinárodní obchodní komory v Ženevě a v brzké době tam vzneseme svůj nárok.
Věříte tomu, že z Gazpromu něco dostanete?
Věříme, že u toho tribunálu uspějeme. Potom tradičně nastává další etapa, jak se reálně domoci těch peněz, když už nárok máte uznaný.
Německo potřebuje další LNG terminály. V zimě hrozí nedostatek plynu, varují provozovatelé zásobníků
Číst článek
To asi nebude jednoduché.
Jednoduché to není nikdy, ale kdybychom měli pocit, že úspěšní nebudeme, tak by bylo maření času a peněz se vůbec do takové arbitráže pustit. A to si myslíme, že není.
Naděje umírá vždycky poslední.
Já bych to viděl ještě optimističtěji.
Výstavba jaderné energetiky
Mluvili jsme o plynu, ale česká energetika by měla výhledově stát na obnovitelných zdrojích a jaderných elektrárnách. ČEZ teď dostal nabídku na jeden blok v Dukovanech a opci na další tři bloky pro Dukovany a Temelín. Kdy se podle vás musí o počtu těch nových bloků rozhodnout? Kolik jich u nás opravdu přibyde?
Česká energetika je teď v takovém zajímavém bodě, kdy se bude muset hodně věcí rozhodnout krátkém čase.
Jsme ve zlomovém období, protože jsou zde masivní celosvětové trendy, ať už je to nárůst obnovitelných zdrojů ve světě, ceny energií v okolních zemích, což s tím souvisí, vývoj nových technologií, vodíkové hospodářství. To vede k tomu, že ČR, ať chce, nebo nechce, musí ve velmi krátké době přijít a představit svoji státní energetickou koncepci jako zásadní dokument. V něm bude muset být, kolik jakých zdrojů chce za 10, 20, 30, 40 let.
Vláda slíbila, že ten dokument předloží do konce roku. Ministerstvo průmyslu a obchodu na tom intenzivně pracuje a dá se předpokládat, že v tomto dokumentu budou jako gros českého energetického mixu kolem roku 2050 obnovitelné zdroje a jaderné zdroje. Takže jsem přesvědčený, že v té koncepci by mělo být napsáno něco takového, že v ČR vznikne do roku 2050 nějakých osm tisíc MW jaderných zdrojů. Pro představu, pokud by se mělo postavit takové množství jaderných zdrojů, tak to jsou například čtyři velké tlakovodní reaktory.
Tedy velikosti Temelína?
Řekněme třeba čtyři o velikosti 1200 MW, to je 4800 MW. A vedle toho by v ČR mělo vzniknout například 10 malých modulárních reaktorů velikosti 300 MW. Pokud by byly o něco větší nebo menší, tak by to byl jiný počet, ale celkem osm tisíc MW. Vedle toho se bude muset postavit asi 30 tisíc MW obnovitelných zdrojů. Tak, aby ČR měla i v roce 2050 bilanci vyrovnanou.
Zpětinásobení obnovitelných zdrojů je ambiciózní, ale reálný plán, nastiňuje ministr Hladík
Číst článek
Je tedy podle vás reálné, že kromě jednoho bloku v Dukovanech, na který je současný tendr, skutečně ještě vyrostou v Česku další tři velké bloky jaderných elektráren?
Jestli to je, nebo není reálné, to je druhá věc. Nicméně říkám, že v roce 2050 bude potřeba tolik výrobních zdrojů, abychom měli vyrovnanou bilanci. Protože dalším fenoménem je elektrifikace celého hospodářství a dopravy, takže bude potřeba víc elektřiny.
Jestliže dnes je v ČR spotřeba kolem 60 TWh a výroba zhruba kolem 70, tak v roce 2050 spotřeba bude 90 TWh. A pokud chceme elektřinu vyrábět u nás, tak vychází kombinace takového množství jaderných zdrojů a obnovitelných zdrojů. Nic menšího z toho nevychází.
Vyrábět nejlevnějším způsobem
Je takové množství jaderných zdrojů, ať už těch velkých, nebo malých modulárních reaktorů, ufinancovatelné? Protože to jsou hodně drahé projekty.
No, pokud by tyto zdroje byly dražší než jiné, tak by nemělo smysl dělat tyto, jak říkáte, v uvozovkách, drahé projekty. Energetický mix musí být postaven na zdrojích, které plní zadání, že jsou bezemisní a vyrábí elektřinu nejlevnějším možným způsobem.
Rozhodně ne dráž než v okolních zemích, abychom byli konkurenceschopní. Otázkou je, když se bude stavět větší množství jaderných zdrojů, ať už velkých a potom i malých modulárních reaktorů, jak budou při tom množství drahé nebo jestli dojdeme úsporou z rozsahu k nižším cenám.
Před třemi lety jste odhadovali, že jeden blok pro Dukovany o velikosti 1200 MW může mít hodnotu 160 miliard korun. Byla to cena bez inflace, nákladů na financování. Je už tato cena dneska passé? A jaká je ta reálná?
Takovou cenu jsme říkali, bylo to v cenové hladině přelomu někdy roku 2019 a 2020. Za ty tři roky samozřejmě nastala významná inflace a zároveň se trh posunul. Já si v tuto chvíli nedovolím spekulovat, když za pár měsíců budu vědět, co jsme reálně dostali od třech uchazečů, a na to číslo si počkám.
Ještě se zeptám na jednu věc. Zajímalo by mě, jestli máte obavu z politického tlaku kolem tendru. Podle mě se dá čekat, jednak kvůli velikosti té zakázky, ale i z pohledu, že mezi těmi uchazeči je francouzská státní firma, americký Westinghouse, který má silnou podporu své vlády. A v neposlední řadě silným hráčem jsou i Korejci, jejichž premiér už byl v září tady v Praze a jednal s premiérem Petrem Fialou. Máte obavy z toho, že když budete hodnotit ty nabídky a vytvářet pro vládu pořadí, že na vás bude tlak, že bude hrát roli politika?
Je to samozřejmě velká zakázka, které se politici ze zemí uchazečů věnují a že se jejich cesty do ČR zintenzivňují v době tendru, to není náhoda, samozřejmě.
Během minulého tendru na Temelín, který byl zrušený, jsme viděli, že se tehdejší premiér Petr Nečas dokonce dostal do Bílého domu v USA a také k Vladimiru Putinovi v Rusku…
To je pravda. Politická diplomacie je běžná po celém světě. Takže samozřejmě se tady budou střídat ve dveřích českých politiků, premiéra, ministrů, představitelé vlád, ať už Spojených států, Francie, nebo Koreje.
Domácnosti budou znovu platit za obnovitelné zdroje. Cena energií se zvýší jen lehce, tvrdí Síkela
Číst článek
Zahraniční tlak
Ale zasáhne to podle vás do rozhodování, jestli se spojíme raději s Francouzi nebo Američany nebo Korejci?
Ptala jste se, jestli bude tlak na nás. Nemyslím si, že by byl politický tlak na vedení ČEZ. My to opravdu budeme hodnotit podle ekonomických a technických parametrů a podkladů, které najdeme v těch nabídkách. A to, jestli bude nějaký politik říkat, že uchazeč z jeho země je lepší než ten jiný, to na naše hodnocení vliv mít nemůže.
V únoru předložíme naše pořadí podle technických a ekonomických podkladů české vládě prostřednictvím ministerstva průmyslu a obchodu a pak je samozřejmě ve výsostné pravomoci české vlády, aby řekla, že z nějakého důvodu může uchazeče z prvního místa vyškrtnout. Protože zde vidí riziko, které my tam obchodně nevidíme. Ale nemyslím si, že by vláda uměla jen prohazovat pořadí a říct o někom, že není první, ale druhý.
Už skoro rok a půl čekají minoritní akcionáři ČEZ na informaci, jestli se firma majetkově rozdělí na státní výrobní a zbylou část, jak to loni naznačoval premiér. Připravujete rozdělení ČEZ?
Rozdělení ČEZ nepřipravujeme, ani jsme ho nikdy nepřipravovali. To je zkratka. Pokud vím, tak pan premiér říkal, že by český stát rád měl větší vliv na českou energetiku včetně ČEZ.
Že by měl získat pod svou kontrolu síť výrobních zdrojů...
... což souvisí s tím, že má stát před sebou řadu zásadních rozhodnutí, o kterých jsme už mluvili. Důvody, proč se vůbec zabývat myšlenkou, jestli by se měl nějakým způsobem strukturálně měnit ČEZ tak jak ho dnes známe, jsou dva základní.
Jeden souvisí s programem výstavby jaderných zdrojů. My dnes máme smlouvu mezi ČEZ a českým státem na výstavbu jednoho velkého bloku. Její součástí je i dohoda o financování. Z tohoto pohledu je expozice ČEZu ufinancovatelná, tedy to, co by do toho dával ČEZ, kdyby se stavěl jeden blok. Nedokážu si moc představit, že by se to čtyřikrát replikovalo. A že by se to na rozvaze ČEZ, tak je to dnes vymyšlené na jeden blok, jenom vynásobilo čtyřmi a ČEZ by to ufinancoval. To je podle mě nerealistické.
Zadlužený plynárenský kolos Net4Gas v rukou státu? Je víc důvodů pro než proti
Číst článek
Pokud se budeme bavit o takto velkém programu, tak je namístě se zabývat tím, jak by se financovaly čtyři bloky a jestli by to mělo být ve vztahu mezi státem a ČEZ, jak ho dnes známe, nebo jestli by to mělo stát stranou. Ale toto není rozhodnuté.
Zásahy státu?
Takže podle vás je varianta, že například vznikne státní společnost, ve které budou jaderné zdroje?
Opravdu bych nepředbíhal. Debata mezi ČEZ a státem není tak daleko. Jenom říkám, že se to bude muset řešit, pokud se budou stavět čtyři zdroje. Druhý důvod, proč se zabývat nějakou strukturální změnou, je to, že v ČEZ jsou uhelné elektrárny.
Z pohledu bank obecně, a také dluhových investorů, jsou to špinavé zdroje a subjekt, který je bude po nějakou dobu dál provozovat, tak bude obtížněji a obtížněji financovatelný. Až se v jednu chvíli může stát, že by byl nefinancovatelný. Tak se budeme muset v řádu jednotlivých let zabývat tím, jestli by uhelné elektrárny měly být součástí samotného ČEZ, jak ho dnes známe, nebo by měla nastat nějaká strukturální změna.
Tyto dvě věci se budou muset řešit, ale že by se v tuto chvíli diskutoval o rozdělení ČEZ nebo nebo něčem takovém…
... vytěsnění soukromých akcionářů z nějaké části firmy tedy nepřipravujete?
Pokud by mělo dojít k vytěsnění akcionářů, tak by musela rozhodovat valná hromada o jakékoliv takové změně. A já nemám žádné informace, že by byla v plánu nějaká valná hromada, ona ani v plánu prostě teď není. Další valná hromada, kterou čekám, bude v červnu příštího roku, což je ještě dost daleko. Ale nevím o tom, že by dneska někdo na úrovni akcionářů přemýšlel, že by vytěsnil ty ostatní.
Země v klimatickém varu. Naše účast na řešení by měla odpovídat spotřebě fosilních paliv, říká Miko
Číst článek
Je tedy ve hře i varianta, že transformace ČEZ by proběhla jenom vnitřně, bez změny majetkové struktury? Že by vznikl nějaký holding a nové dceřiné společnosti, ale struktura 70 % akcií stát, 30 % soukromí akcionáři by zůstala zachovaná?
Je to tak, že firma se pořád vyvíjí. Vnitřní struktura ČEZ byla před 20 lety jiná, před 10 lety jiná. Snažíme se vnitřní chod uzpůsobovat tomu, abychom byli efektivní a aby dávalo smysl firmu řídit tak, jak potřebujeme v dané době.
Jestli má třeba smysl mít víc pohromadě uhelné elektrárny a doly. Takové organizační změny vždycky byly a vždycky budou, ale není to nic, co by mělo vliv na, jak jste říkala správně, strukturu akcionářů.
Vysoké ceny v ČR
V současné době se řeší také ceny elektřiny, a to hlavně kvůli zvyšování regulovaných částí, které má být opravdu masivní. Jedním z velkých důvodů je návrat poplatku za obnovitelné zdroje, který letos za spotřebitele, ale i firmy, platí vláda. Nebylo by podle vás lepší ten nárůst rozložit do více let a přece jenom lidem a firmám v této situaci, která je v Česku, nezdražovat dál energie? Když jinak ta samotná energie zlevňuje?
Máte pravdu, že podpora obnovitelných zdrojů je největší položka v těch regulovaných složkách, které vidíte na faktuře.
Pro vaši představu je to necelých 30 miliard korun, což je hodně peněz. Hned druhá velká položka jsou náklady na podpůrné služby, což zajišťuje ČEPS a tím zajišťuje stabilitu soustavy. To je řádově do 15 miliard korun, tuším, že 13 miliard. To je taky hodně peněz.
A třetí největší položka jsou náklady na ztráty v síti neboli na elektřinu, která se ztratí po cestě v drátech. Řádově 12 miliard korun. To jsou tři největší komponenty, které tam jsou. Druhá a třetí položka souvisí hlavně s tím, jak to nastaví regulátor a jestli se dá něco rozkládat v čase, nebo nedá.
Zásobníky, plynovody, rafinerie i státní obchodník. Vláda hledá cesty k energetické infrastruktuře
Číst článek
Ale ta první je čistě o tom, jak se rozhodne politicky vláda, kolik chce přenést na spotřebitele a kolik nechá na státním rozpočtu, který je samozřejmě napjatý. To je natolik politické rozhodnutí, že já si netroufám říkat, co je to správné číslo. Samozřejmě panu ministrovi financí to moc nezávidím, protože to je složité, taková Sofiina volba.
Nicméně v Česku jsou ceny už teď vysoké, jak ukazují ty různé srovnání v rámci evropských zemí. Proč to tak je? Proč máme cenu elektřiny tak drahou?
Ony se ty statistiky měnily, aby se zpřesnily. Tak jsme v první třetině evropských zemí a je to dáno i tím, jakou máme tu soustavu, kolik stojí podpůrné služby, jaký máme energetický mix, jaké jsou daně. Silová elektřina jako taková je vlastně nejvíc evropská a v těch jednotlivých zemích se liší nejméně.
Co udělají výhledově s cenou elektřiny obnovitelné zdroje? Zlevní ji, nebo zdraží?
Z dlouhodobějšího hlediska by obnovitelné zdroje měly elektřinu zlevňovat, protože nejsou zatížené emisní povolenkou. Z krátkodobého hlediska na ně ještě doplácíme. To je právě ten poplatek za obnovitelné zdroje, který platíme na fakturách. Jsou to zdroje uvedené do provozu před rokem 2010 a je u nich dvacetiletý kontrakt (na výkup elektřiny za dotovanou cenu – pozn. red.). Tyto dotace skončí před rokem 2030 a pak už by tam taková dotace, která se musí rozpočítávat na občany, být neměla.
