Otázky a odpovědi: Vláda chce závazné nabídky na čtyři velké jaderné bloky
Tendr na dostavbu jaderných bloků v Česku se výrazně změnil. Vláda vyzvala uchazeče o dostavbu bloku v Dukovanech, aby předložili závaznou nabídku na stavbu ne jednoho, ale až čtyř reaktorů. Dva by měly stát v Dukovanech a dva v Temelíně. Kabinet se ale obrátil jen na francouzskou společnost EDF a korejskou KHNP, naopak neoslovil severoamerický Westinghouse. Jeho nabídka podle vlády nesplnila zadávací podmínky.
Na nové nabídky budou mít dva uchazeči čas do 15. dubna. Pak je posoudí ČEZ, který je zadavatelem a investorem, a do konce května vyhodnocení nabídek na čtyři bloky předloží vládě. Ta by měla poté zhruba do poloviny roku potvrdit vítěze tendru. První blok by měl být dokončen v roce 2036, ostatní pak postupně do roku 2050.
Vláda chce postavit víc jaderných bloků. Americkou firmu Westinghouse z tendru vyřadila
Číst článek
Co všechno ze středečních rozhodnutí vlády vyplývá popisuje server iROZHLAS.cz v následujících sedmi otázkách a odpovědích.
Je už nyní definitivní, že se budou opravdu v Česku stavět čtyři nové velké jaderné bloky?
Definitivní to není. Vláda se zatím pouze rozhodla, že zájemci o dodávku bloků mají upravit svoje nabídky tak, aby závazná cena byla nejen pro jeden nový blok v Dukovanech, ale i pro další tři - dalšího v Dukovanech a dvou v Temelíně. Podle nové nabídnuté ceny vláda definitivně rozhodne, kolik bloků si objedná a v jakém čase.
Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) se ale z ekonomického hlediska jako nejvýhodnější jeví, aby se stavěl „dvojblok“. Tedy v první fázi pravděpodobně dva bloky v Dukovanech a postupně další dva v Temelíně.
Jaký je rozdíl mezi závaznou a nezávaznou nabídkou?
Závazná nabídka znamená, že dodavatel garantuje dodávku celého projektu, tedy jak jaderné, tak i nejaderné části, takzvaně na klíč. Garantuje také cenu projektu po celou dobu výstavby a v momentě, kdy na tuto cenu podepíše smlouvu. tak už by se neměla měnit.
Pokud se ukážou nějaké problémy, například průtahy během stavby, mají jít na úkor samotného dodavatele. Nezávazná nabídka na tři bloky fakticky znamenala, že by se o ceně a termínech stavby muselo později znovu soutěžit.
Budou opravdu čtyři nové jaderné bloky potřeba?
V současné době to vypadá, že ano. Kvůli závazkům snižovat vypouštění skleníkových plynů bude muset Česko postupně odstavit v příštích letech své uhelné elektrárny, z nichž se doposud vyrábí nejvíce elektřiny v zemi.
Další důvod je, že oproti původním očekáváním v posledních letech výrazně vzrostla cena tzv. emisních povolenek, které zatěžují celkovou cenu elektřiny vyráběného právě z uhlí. Proto ČEZ a další majitelé uhelných elektráren chtějí ukončit jejich provoz ještě před rokem 2030. Jejich výrobu je potřeba nahradit.
Daniel Beneš: ČEZ se může změnit. Kvůli novým jaderným blokům i konci uhelných elektráren
Číst článek
Česko chce jít právě cestou posílení jaderné energie a také výroby z obnovitelných zdrojů. Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše bude Česko potřebovat do roku 2050 postavit k dostatečnému pokrytí spotřeby elektřiny právě čtyři reaktory o velikosti 1200 MW.
„To je 4800 MW. A vedle toho by v ČR mělo vzniknout například 10 malých modulárních reaktorů velikosti 300 MW. Pokud by byly o něco větší nebo menší, tak by to byl jiný počet, ale celkem osm tisíc MW. Vedle toho se bude muset postavit asi 30 tisíc MW obnovitelných zdrojů. Tak, aby ČR měla i v roce 2050 bilanci vyrovnanou,“ uvedl Beneš nedávno v rozhovoru pro Český rozhlas.
Podíl jádra na celkové hrubé výrobě elektřiny by tak měl dosáhnout v roce 2050 až 50 procent. Nyní tvoří jádro zhruba třetinu výroby.
Co rozhodnutí vlády znamená pro Westinghouse? Je to konec jeho účasti v tendru?
Pro Westinghouse je to fakticky konec, ačkoliv formálně zatím z tendru vyřazen nebyl. Nicméně jak podle premiéra, tak podle ministra průmyslu a obchodu Westinghouse nesplnil požadavky na závaznou nabídku na jeden blok podle požadavků tendru, tedy že má garantovat dodávku na klíč, garantovat cenu celé dodávky a také termíny výstavby, jejichž nedodržení by bylo pod sankcemi.
Nic z toho údajně Westinghosue neudělal a jeho nabídka jak podle ministrů, tak i podle šéfa ČEZu Daniela Beneše byla nehodnotitelná. Mluvčí Westinghouse zatím pouze odkázal na tiskovou zprávu vlády a velvyslanec USA na dotaz Českého rozhlasu řekl, že je zklamaný.
Česko bude potřebovat až pět nových ‚Temelínů‘ na plyn. I proto zřejmě dorazila plynová renesance
Číst článek
„Se zklamáním jsem si přečetl prohlášení vlády, že Westinghouse nebude pokračovat v tendru na jadernou elektrárnu v Dukovanech. Jak jsem již dříve uvedl, AP1000 společnosti Westinghouse je nejpokročilejším a jediným osvědčeným civilním jaderným řešením v tomto tendru, které zajistí bezpečnou, čistou a spolehlivou základní energii pro celé generace a zároveň vytvoří tisíce pracovních míst v obou našich zemích,“ uvedl velvyslanec Bijan Sabet.
Podle informací zdrojů z blízkosti tendru mohl spočívat problém nabídky Westinghousu v tom, že ji podal jako konsorcium dvou firem, tedy ve spolupráci s kanadským kolosem Bechtel. Ten měl zajistit nejadernou část projektu. Není jasné, zda Westinghouse tedy poskytl garance za veškeré části projektu.
Je otázka, zda se Westinghouse proti vyřazení nebude chtít nějak bránit. Účast v tendru je poměrně nákladná, podle bývalého vládního zmocněnce pro výstavbu nových bloků Jaroslava Míla stojí náklady uchazeče na tendr dvě miliardy korun.
Kdo jsou firmy, které postupují dál?
Francouzská EDF je státní společnost, která nabízí svůj projekt EPR1200. To je zmenšenina jejího licencovaného projektu EPR 1600, který je v provozu v Číně, ve Finsku, ve výstavbě je pak ve Francii a ve Velké Británii. Korejská KHNP je také státní společnost. Nabízí projekt APR1000, což je opět zmenšenina reaktoru APR 1400. Ten je v provozu v Jižní Koreji a ve Spojených arabských emirátech.
Oba projekty se budou licencovat ještě v Česku, a to u Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Proces licencování by měl začít koncem roku 2026.
Kolik budou nové bloky stát a kdo to zaplatí?
Původně ČEZ v podkladech pro vládu uváděl, že by v případě stavby jednoho bloku mohlo jít o cenu 160 miliard korun. Jednalo se ale o cenu z roku 2020 a pro daný okamžik. neobsahovala tedy žádné náklady na financování. Loni server Seznam Zprávy ale s odkazem na materiály ministerstev financí a průmyslu napsal, že cena za případné 4 bloky by dosáhla zhruba 1,75 bilionu korun. Šlo by tak o historicky největší investici České republiky.
Šéf státní kasy Stanjura: Snížíme byrokracii, dotace a rozhodneme o dalších jaderných blocích
Číst článek
Premiér Fiala nicméně nyní uvedl, že podle nezávazných nabídek zájemců by varianta stavby čtyř bloků znamenala snížení ceny za každý z nich až o 25 procent.
Vláda také před samotným spuštěním tendru předpokládala, že by ČEZu na investici poskytla půjčku, která by byla během výstavby bezúročná. To by projekt také výrazně zlevnilo. Půjčka by byla splatná včetně úroku až po zahájení výroby nového zdroje. ČEZ měl také uzavřít se státem smlouvu o výkupu elektřiny z nového zdroje na celkem 60 let, a to za určitou garantovanou cenu. Jde o tzv. contract for difference.
Stanovená cena by měla zajistit návratnost investice během její životnosti. Původně, před třemi lety, se mluvilo o výkupní ceně z nového zdroje 50 až 60 eur/MWh. V rozhovoru pro Český rozhlas šéf ČEZ Beneš loni v listopadu uvedl, že společnosti, které se ucházejí o jiné projekty jinde ve světě v různém čase, se pohybují (pokud jde o náklady přepočtené na budoucí výrobní cenu nového zdroje) „někde mezi 70 až 100 eury za megawatthodinu“. Podobné výrobní ceny z nového zdroje by proto chtěl dosáhnout i u nás.
Jak konkrétně bude financování stavby případně čtyř bloků vypadat, zatím ale není jasné. Vláda oznámila, že založila pracovní skupinu, která by měla předložit kabinetu návrhy tak, aby bylo jasno do konce letošního roku. Smlouvy s budoucím dodavatelem chce mít vláda připraveny do konce března příštího roku.
Kdo smlouvy na nové bloky podepíše?
Doposud se předpokládá, že na straně investora bude dceřiná společnost polostátního ČEZ EDU II. Ve hře je ale možnost, že by stát tuto firmu od ČEZu vykoupil. V pondělí ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl na debatě s občany v Sokolově, že vláda vykoupí všechny minoritní akcionáře z ČEZ do konce svého volebního období. Ještě ten den ale informaci dementoval. Vláda k tomu nyní pouze uvedla, že „o investorském modelu diskutuje a bude předmětem rozhodování vlády o formě výstavby dalších bloků“.
