Vyhlášení osobního bankrotu by mohlo jít rychleji, ministerstvo navrhuje zkrátit dobu oddlužení
Zbavit se dluhů vyhlášením osobního bankrotu by mohlo být rychlejší. Ministerstvo spravedlnosti v rámci novely insolvenčního zákona navrhuje zkrátit dobu oddlužení z pěti let na tři roky. Některá pravidla návrh zároveň zpřísňuje. Část odborné veřejnosti ale se změnami nesouhlasí.
V souladu s programovým prohlášením vlády i v reakci na evropskou směrnici chce ministerstvo spravedlnosti zrychlit oddlužení z pěti let na tři roky.
„Doufáme, že by to i s dalšími opatřeními, jako je zastavování bagatelních a takzvaně bezvýsledných exekucí, mohlo především dospět k tomu, aby se co největší množství lidí dostalo z dluhových problémů, tedy exekucí, a aby mělo možnost se oddlužit v daných třech letech,“ vysvětluje Radiožurnálu náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav (ODS).
Už teď roste zájem o nebankovní půjčky. Exekucí kvůli krizi si všimneme až za dva roky, varuje expert Hábl
Číst článek
Kromě toho ministerstvo navrhuje zrušit podmínku, že dlužník musí splatit alespoň třicet procent dluhu, aby byl po pěti letech od zbývajících dluhů osvobozen.
Místo toho by minimální částku nutnou pro oddlužení určil soud individuálně hned na začátku procesu, a to s ohledem na věk, vzdělání a region dlužníka. Dané socioekonomické faktory totiž hrají roli v tom, kolik si je člověk schopen vydělat a splatit.
Oddlužit se, aniž by člověk splatil zmíněných třicet procent dluhu, je ale možné i nyní. V tomto případě však o osvobození od zbývajících dluhů rozhoduje soud. Dlužník jej musí přesvědčit, že vyvinul maximální možné úsilí toho splatit co nejvíce.
Pokud neuspěje, ani po pěti letech přísného režimu splácení se zbývajících dluhů nezbaví.
„V tuto chvíli se pět let nějak snaží a poté to všechno může spadnout pod stůl, a to jen proto, že si mohl někde vydělávat například o dva tisíce korun více. Já bych také těžko dokazoval, že jsem vynaložil maximální možné úsilí a nešel místo Člověka v tísni pracovat jinam, kde bych dostal o něco vyšší plat,“ vysvětluje vedoucí dluhového poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle.
Kritika novely
Právě nejistota, jak oddlužení dopadne, je podle Hůleho jedním z důvodů, proč do něj vstupuje relativně málo lidí – pouze zhruba každý šestý člověk v exekuci. V Česku je přitom v mezinárodním srovnání má enormní počet lidí, celkem 672 tisíc. To jasně ukazuje, že je systém neefektivní a je třeba jej změnit, míní Hůle.
Místo 168 tisíc měl zaplatit dva miliony. Jaroslavovi pomohlo Milostivé léto 2, akce trvá ještě měsíc
Číst článek
Novela však některé podmínky pro dlužníky také zpřísňuje. Nově by insolvenční správce například každý rok zkoumal, jestli dlužník své závazky plní. Další pokus o osobní bankrot by byl možný až po deseti letech.
Zástupcům věřitelů a insolvenčním správcům se ale chystané změny nelíbí. Podle Michala Žižlavského z Asociace insolvenčních správců povede zkrácení doby splácení dluhů k tomu, že věřitelé dostanou z půjčených peněz ještě méně, než tomu je nyní.
„Věřitelé dostávají zhruba 45 procent svých pohledávek. Pokud by nyní došlo ke zkrácení z pěti let na tři roky, tak jelikož je to zpravidla řešeno systémem pravidelných splátek, dostali bychom se přibližně k 25 procentům,“ nastiňuje Žižlavský a zároveň upozorňuje, že evropská směrnice zkrácení oddlužení na tři roky vyžaduje jen u podnikatelů, nikoli u spotřebitelů.
Oddlužení ale podle Daniela Hůleho v naprosté většině evropských zemí trvá už teď méně než pět let. Vláda bude o novele rozhodovat nejspíše v březnu, začít platit má ještě letos.
