Inflace letos klesne na pět procent, o růstu reálných mezd pochybuji, soudí ekonomka Švihlíková

Premiér Petr Fiala ve svém vánočním projevu řekl, že přichází rok naděje. Optimisticky vyzněl i novoroční projev prezidenta Petra Pavla. Naopak předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš tvrdí, že Fialova vláda svými opatřeními odstartovala další vlnu zdražování. Nakolik je premiérovo očekávání, že si letos ekonomicky polepšíme, realistické? Hosty Českého rozhlasu Plus byli poradce premiéra Štěpán Křeček a ekonomka Ilona Švihlíková.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Peníze

Peníze | Zdroj: Vojtěch Vlk / Shutterstock

„Inflace se v letošním roce konečně dostane pod kontrolu, to znamená mírné zdražování, ale ne skokové nárůsty cen. Dál bude pnutí na trhu práce a skutečně se dočkáme i růstu reálných mezd,“ předpokládá hlavní ekonom společnosti BH Securities a poradce premiéra Štěpán Křeček. „Na základě toho lidé budou moci navyšovat svoji spotřebu a to vyvede naši ekonomiku z recese.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Splní se premiérovy sliby o konci zdražování a růstu reálných mezd v tomto roce? Ptáme se ekonomky Ilony Švihlíkové a hlavního ekonoma BH Securities a poradce premiéra Štěpána Křečka

Jeho optimismus ale nesdílí ekonomka Ilona Švihlíková. „Je otázkou, jak moc bude inflace zpomalovat. Prognóza ČNB je podle mě extrémně optimistická a neznám žádný ekonomický subjekt, který by počítal s tím, že bude inflace za tento rok ve výši 2,6 procenta. Můj osobní odhad je někde kolem pěti procent,“ srovnává prognózu vlády s předpoklady jiných institucí.

Výrazný růst neočekává ani u mezd nebo poptávky po zboží. „Nemalujme čerta na zeď,“ reaguje na to Křeček s tím, že pozitivní trend prý již můžeme sledovat na vývoji cen za pohonné hmoty, plyn nebo potraviny.

„Česká republika má těžkou pozici kvůli struktuře naší ekonomiky. Jsme nejprůmyslovější a zároveň druhou energeticky nejnáročnější ekonomikou v Evropské unii,“ uvádí Křeček hlavní komplikaci při zvládání krizí. „Naše ekonomika neprodukuje tak vysokou přidanou hodnotu, jak bychom si přáli. To ale nejsou věci, které by šly změnit z roku na rok.“

Průzkum: Češi se v roce 2024 nejvíc obávají inflace a terorismu. Myslí si ale, že se jim bude dařit lépe

Číst článek

Ve svém výhledu na příští rok přesto vidí naději. Švihlíková je opatrnější.

„V případě Česka nejde o to, že jsme v cyklické recesi. Hlavní faktorem, který nás dohání, jsou strukturální šoky. A ty jsou nepříjemné v tom, že mohou trvat delší dobu a vyžadují poměrně jasné zásahy,“ vysvětluje. „Mám obavy, jak se bude ekonomika dál vyvíjet, protože i když problémy nechcete vidět, stejně se projeví. V tom je ekonomická realita neúprosná.“

Špatná diagnóza

Vliv na její kondici má kromě domácích opatření i řada vnějších faktorů. „Pandemie, válka na Ukrajině, energetická krize i vysoká inflace byly problémy, které jsme si dovezli. Možná jsme je tady mohli řešit lépe, ale teď konečně jsou z velké části překonány,“ shrnuje Křeček. „Nikdo neříká, že nějaké problémy nepřetrvávají, ale vyhlídka do budoucna je spíše pozitivní.“

Ekonomika v roce 2023: Stagnace, zkrocení inflace, obnovení růstu i důležitost investic

Číst článek

Dopady války a dalších krizi jsou nevyhnutelné, problémů ale může být více. „Je potřeba si říci, jestli jsou vysoké ceny způsobeny zahraničněpolitickými faktory, anebo něčím úplně jiným,“ poukazuje Švihlíková na fakt, že ceny energií i inflace rostou od roku 2021. „Od té doby se nám to táhne až do současnosti. Když uděláte špatnou diagnózu, tak ty věci nemůžete řešit.“

Neadekvátně je proto podle ní nastavena i vládní strategie na ozdravení veřejných financí. „Myslím si, že orientovat hospodářskou politiku zrovna v době takových změn podle toho, co se zrovna děje, je špatně,“ kritizuje Švihlíková. „Myslím, že bychom si měli stanovit jiné priority.“

Naopak Křeček je s vývojem spokojen. „V letošním roce by zadlužování mělo probíhat tempem 2,2 procenta. Větší polovina problémů je odstraněna. Schodek je pořád vysoký, ale situace je výrazně lepší,“ pochvaluje si. „Někteří ekonomové by chtěli k rozpočtové odpovědnosti kráčet rychlejším tempem. Já jsem rád alespoň za to, že jdeme správným směrem.“

Více podrobností o evropské predikci vývoje inflace, vlivu dotační politiky na ekonomiku nebo prognózách na příští rok si můžete poslechnout v záznamu celé debaty výše.

Lukáš Matoška, esta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme