Jak zabránit korupci? Digitalizace, transparentnost a poradenství s veřejnými zakázkami, radí vědci

Fenomén korupce zajímá nejen policii České republiky, ale i vědce. Jednou z nich je i socioložka Kristýna Bašná, která se svým týmem v uplynulých třech letech zkoumala různé formy uplácení a zneužívání postavení. „Nejjednodušší definice korupce zní, že je to zneužití svého postavení pro vlastní prospěch,“ vysvětluje pro Leonardo Plus Kristýna Bašná ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Korupce, úplatky (ilustrační foto)

Fenomén korupce zajímá nejen policii České republiky, ale i vědce (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Než se vědci přesunou k samotnému bádání, musí si definovat a vymezit problematiku, kterou si vybrali. A právě u korupce to není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak jde vědecky měřit korupce, která se z podstaty věci děje nenápadně a v ústraní? Pro Leonardo Plus odpovídá Kristýna Bašná ze Sociologického ústavu Akademie věd

„Každá definice je trošku jiná, jinak široká a není žádná, na které bychom se shodli úplně všichni. Nejjednodušší zní, že korupce je zneužití svého postavení pro vlastní prospěch. A tuto definici jsme používali i v našem projektu,“ vysvětluje vědkyně Bašná.

Užší vymezení pak určovali sami účastníci výzkumu. „Zjistili jsme, že definice korupce se liší nejen napříč sektory, což je očekávatelné, ale i v rámci sektorů napříč respondenty,“ upozorňuje. Převažovala ale shoda, že korupce nemá jen podobu „obálky s penězi“.

Ve větším měřítku jsou nicméně i rozdíly mezi evropskými zeměmi. „Češi chápou obálku jako korupční jednání a k tomu tolerantní nejsou. Ale když se dřívější výzkumy ptaly buď na protislužbu, nebo na dary – měkčí formy korupce, tak tam jsme tolerantní skoro nejvíce z celé Evropy,“ podotýká expertka.

Korupce a sport

Výzkumný tým Kristýny Bašné si zvolil šest oblastí, ve kterých korupci zkoumal: veřejné zakázky, školství, zdravotnictví, stavební řízení, exekuce a sport. A právě analýza sportovního prostředí přinesla řadu překvapivých výsledků.

‚Nešťastný signál.‘ Stát schvaluje protikorupční agendu, nevyčleňuje ale na ni dost lidí

Číst článek

Korupce je v něm opravdu rozšířena. A to jak ta velká – zneužívání dotací, tak i malá – vztah (uplácení) mezi rodiči sportovců a trenéry,“ upřesňuje Bašná. Dokonce tyto konkrétní dvě podoby z výzkumu vyplynuly jako nejčastější. Například vesnické fotbalové zápasy jsou uplácením trenérů doslova prodchnuté.

„Je to i jedna z forem korupce, která se spíš vnímá jako úzus nebo zvyk: rozhodčímu se dá divočák nebo se mu koupí káva, aby zápas pískal v něčí prospěch nebo neprospěch. Zajímavá je i sportovní turistika, kdy se dávají zadarmo VIP lístky na zápasy politickým pohlavárům,“ popisuje vědkyně.

Řešení?

Výzkum by ale mohl mít i reálný dopad. Podílelo se na něm totiž ministerstvo spravedlnosti, které jednak pomáhalo vymezit sektory a jednak na základě výsledků studie pak navrhlo procesy, jak korupci snížit.

Podle Bašné by například pomohly etické kodexy v institucích, přístupy k datům a jejich analýzy, digitalizace sektorů, centralizovaná pracoviště, která poskytují veřejné zakázky, transparentnost a pomoc při jejich podávání.

Jaká jsou specifika korupce ve školství nebo zdravotnictví? Jak se liší vnímání korupce na základě sociálního statusu? A může stát účinně chránit whistleblowery? Poslechněte si celý díl pořadu Leonardo Plus v audiozáznamu nahoře v článku. 

Daniela Vrbová, fos Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme