‚Nešťastný signál.‘ Stát schvaluje protikorupční agendu, nevyčleňuje ale na ni dost lidí
Zákon o ochraně oznamovatelů či novela zákona o střetu zájmů. Protikorupční zákony, které v posledních měsících přijímá vláda, trpí společným nedostatkem. Nejsou na ně vyčleněny dostatečné kapacity úředníků, což je terčem kritiky protikorupčních organizací. S rozporem jde na vládu i chystaný zákon o lobbování. Resort financí kritizuje milionové náklady na registr lobbistů i šest dalších úředníků, kteří by měli novou agendu vyřizovat.
Po zákonu o whistleblowingu a novele zákona o střetu zájmů (takzvaného lex Babiš) přichází na řadu další protikorupční a protiklientelistický zákon, kterým by se měla zabývat vláda. Jde o takzvaný zákon o lobbování.
Rada Evropy kritizuje Česko, že nebojuje s korupcí. Vondráček: Rozumím, ale ať si to sem jdou zkusit
Číst článek
Podle ministra pro legislativu Michala Šalomouna (Piráti) by měl být konečný návrh zákona hotový do konce týdne. Optimistický scénář, že by vláda zákon projednala ještě před Vánoci, se ale nenaplnil – jak napovídá program posledního předvánočního zasedání vlády.
„Je zřejmé, že na této schůzi bude na programu řada věcí, jejichž schválení je nutné stihnout do konce roku. Také musím zdůraznit, že se jedná o úplně novou regulaci a nevylučuji tedy, že k ní bude na vládě širší debata, na kterou by bylo určitě dobré vyhradit dostatečné množství času. Je tak možné, že zákon bude projednán na schůzi v lednu,“ upozorňoval už dopředu na tuto možnost ministr.
Narážel při tom na skutečnost, že chystaný zákon čelil kritice odborníků z řad veřejnosti, ale i Legislativní rady vlády, jak upozornil Deník N. Obsahoval totiž řadu výjimek, které z definice lobbovaných vyjmuly třeba asistenty poslanců či prezidenta. I když část výjimek už v listopadu ze zákonu zmizela, zbylé je ale podle Šalomouna před projednáním vládou ještě třeba „doladit“.
Že schvalování klíčové protikorupční legislativy trvá v Česku příliš dlouho, přitom už v červnu kritizovala Skupina států proti korupci (GRECO), která působí při Radě Evropy. A čas není jediný problém, se kterým se nově schvalovaná legislativa potýká.
Boj o peníze
Jak už totiž vyplynulo z připomínkového řízení, také zákona o lobbování se patrně dotkne současná politika vlády, která deklaruje škrty ve státním rozpočtu a snižování počtu úředníků.
Návrh totiž s sebou přináší náklady na vytvoření a provoz registru lobbistů a šest dalších úředníků, kteří by měli agendu stanovenou zákonem vykonávat. A to se nelíbí resortu financí, které roční náklady v řádech několika milionů korun kritizuje.
Zavedení registru i pokuty až 100 tisíc korun. Vláda schválila návrh zákona o lobbování v Česku
Číst článek
„Ministerstvo financí zastává ke všem předkládaným zákonům bez rozdílu rozpočtově odpovědný přístup. Ministerstvo si uvědomuje důležitost protikorupčních a protiklientelistických zákonů, připomínky směřují výhradně k tomu, aby byla hledána rozpočtově nejúspornější varianta,“ vysvětluje stanovisko resortu jeho mluvčí Petr Habáň.
Své námitky ostatně resort Zbyňka Stanjury (ODS) prezentoval skrze svou zástupkyni i na Radě vlády pro koordinaci boje s korupcí. „V zásadě to byla taková ta běžná rétorika, jako že v době úsporných opatření ministerstvo financí je proti tomu, aby se navyšovaly kapacity,“ popsal serveru iROZHLAS.cz účastník rady, právník organizace Rekonstrukce státu Lukáš Kraus s tím, že neví, nakolik se podaří šest systemizovaných míst pro zákon uhájit.
Ministr Šalomoun ale s ohledem na závěry této Rady naději neztrácí. „Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí, které předsedám, doporučuje vládě, aby zajistila dostatečné kapacity a financování pro výkon nové agendy spojené s tímto novým zákonem,“ vysvětlil a dodal, že na funkčnost zákona je ostatně vázána také možnost čerpání peněz z Národnho plánu obnovy, což by mohlo být dostatečnou motivací.
„Sice to vypadá, že vláda schválila důležité zákony, ale nebere to úplně vážně. Vláda měla plná ústa toho, že je třeba posílit zákon o střetu zájmů, deagrofertizovat, ale ve výsledku nedá úřadu na implementaci toho zákona dostatek lidí. To je nešťastný signál.“
Lukáš Kraus (právník, Rekonstrukce státu)
„Téma personálních kapacit tak bude součástí debaty na vládě, která bude muset zmiňované námitky nějak dořešit, ale těžko předjímat výsledek před tím, než k němu proběhne vládní debata,“ podotkl.
Bezzubé zákony?
Jenže historie schválených protikorupčních a protiklientelistických zákonů optimismu příliš nepřidává. Jak totiž na konci listopadu upozornil server iROZHLAS.cz, po schválení novely lex Babiš a rozšíření agendy dohledového úřadu (ÚDHPSH) v oblasti dotací, pobídek a vlastnictví médií, žádal úřad o dva zaměstnance navíc, kteří by tuto práci mohli zastávat. Bohužel ale neúspěšně.
„Schválili zákon, ale neschválili nám lidi, kteří by mohli tu novou agendu vykonávat. Máme tady lidi úplně jiného typu. Tuto dohledovou část máme dlouhodobě podfinancovanou, všichni to ví, ale i přesto takto rozhodli,“ popsal tehdy nespokojeně předseda úřadu František Sivera. Doplnil, že se takto úřad sice bude snažit zákon naplňovat, nedostatečné kapacity ale ovlivní míru dohledu. „Budeme to takto muset plnit pouze v minimální podobě,“ vysvětlil.
Jen o něco lépe dopadl podle právníka Krause zákon o whistleblowerech, který vstoupil v platnost na začátku srpna. „Před nedávnem jsme na základě ‚stošestky‘ (zákona o svobodném přístupu k informacím - pozn. red.) zjistili, že ani nejsou alokovány kapacity na obstarání agendy whistleblowingu ze strany ministerstva spravedlnosti, ač tedy důvodová zpráva slibovala deset systemizovaných míst,“ odkazuje se na zjištění, kdy podle odpovědi vlády agendu vykonávají jen čtyři lidé, z toho jen dva odborníci. Tedy ani ne polovina požadovaných kapacit.
„Sice to vypadá, že vláda schválila důležité zákony, ale nebere to úplně vážně. Vláda měla plná ústa toho, že je třeba posílit zákon o střetu zájmů, deagrofertizovat, ale ve výsledku nedá úřadu na implementaci toho zákona dostatek lidí. To je nešťastný signál. Chápu, že je tady tendence škrtat rozpočet, utahovat opasek, ale bohužel na to doplácí důležité instituce, které mají dohlížet na ty protikorupční pojistky,“ upozorňuje.
Podobně kriticky už dříve na adresu vlády mluvil i právník Marek Zelenka z protikorupční organizace Oživení. „Takto to vážně nemá smysl, nebude to fungovat. Když to nebude mít kdo dělat, bude to úplně o ničem,“ komentoval neschválení dvojice úředníků pro dohledový úřad (ÚDHPSH) na konci listopadu.
Nestojí to jen na počtech
Úřad vlády ale se stanoviskem protikorupčních organizací či dohledového úřadu nesouhlasí. Podle mluvčího vlády Tomáše Medka mají všechny zmíněné zákony u vlády vysokou prioritu, protože jde o plnění programového prohlášení i závazků vůči Evropské unii. Aby agendu zajišťoval dostatečný počet lidí, zodpovídají podle mluvčího konkrétní resorty.
Dohledový úřad má kvůli zpřísnění ‚lex Babiš‘ novou agendu. Vláda mu ale zamítla dva zaměstnance navíc
Číst článek
„Ty jsou rovněž připraveny reagovat a posílit personální kapacity v případě, že by to bylo potřebné,“ ujišťuje Medek s tím, že zákony nezávisí jen na počtech úředníků. „Efektivita provádění zákonů ale není závislá pouze na počtu úředníků, ale také na kvalitě jejich práce a řadě dalších faktorů,“ podotýká.
A konkrétnější není ve svém stanovisku ani resort spravedlnosti, který by měl za chystané zákony odpovídat. I jeho mluvčí Vladimír Řepka ujišťuje, že nové legislativě věnuje resort „maximální pozornost“.
„Jsme si dobře vědomi i personálních potřeb vzniklých s jednotlivými souvisejícími agendami. Proto jsme s cílem optimalizace agend již v loňském roce provedli jejich analýzu, o které jste i na serveru iROZHLAS.cz informovali. Analýzu jsme jednak využili v rámci systemizace, ale právě i k navýšení počtu tabulkových míst o čtyřicet, a to z neobsazených míst v rámci Vězeňské služby ČR (již od podzimu letošního roku),“ říká s tím, že o tato místa bude možné následně vybranou agendu personálně posílit.
Na otázku, zda tato místa poslouží k doplnění míst na protikorupční agendu, pouze uvedl, že je resort připraven situaci průběžně řešit. „A to i v případě, kdy nebude vyhověno našemu požadavku na zvýšení,“ dodal s odkazem na rozhodnutí vlády.
Novela zákona o střetu zájmů (lex Babiš)
- Schválená novela zákona začne platit od 1. ledna 2024. Provozovat televizní i rozhlasové vysílání či vydávat periodický tisk bude zakázáno poslancům, senátorům, členům vlády, ale i prezidentovi. Politici už nebudou moci převádět svá média na osobu blízkou nebo do svěřenských fondů. Stejně tomu bude i u firem členů vlády a hlavy státu, které budou mít zákaz přijímat dotace a investiční pobídky.
Zákon o ochraně oznamovatelů (o whistleblowingu)
- Zákon začal platit od 1. srpna 2023 a nařizuje všem soukromým i veřejným firmám zavést bezpečné interní orgány a postupy pro oznamování. Ty zároveň musejí zajistit utajení oznamovatelů a dodržovat lhůty pro následné postupy – jako je třeba prošetření přijatého oznámení.
- Česko chce nový zákon o lobbování zavést do 1. července 2025, aktuálně jeho znění dokončují legislativci, kteří by finální verzi mohli v nejbližších dnech předložit vládě. Zákon by měl regulovat činnost lobbistů, kteří se budou muset podle zákona registrovat a hlásit schůzky s „lobbovanými“, o jejichž výčtu se vedly dlouhé debaty. Přijetí zákona je podmínkou pro vyplacení peněz z Národního plánu obnovy.
