Dohledový úřad má kvůli zpřísnění ‚lex Babiš‘ novou agendu. Vláda mu ale zamítla dva zaměstnance navíc
Vláda ve středu projednávala navýšení kapacity Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Po zpřísnění zákona „lex Babiš“ mu totiž přibude agenda – v oblasti dotací, pobídek a vlastnictví médií. Úřad tak žádal o dva zaměstnance navíc, kteří by ji mohli zastávat. Neúspěšně, jak zjistil iROZHLAS.cz. „Schválili zákon, ale neschválili nám lidi, kteří by mohli tu novou agendu vykonávat,“ komentuje to předseda úřadu František Sivera.
Nová agenda, kterou ale nebude mít, kdo vykonávat. Do takové situace se zřejmě dostává Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí (ÚDHPSH). Po schválení zpřísnění takzvaného lex Babiš mu totiž přibudou nové povinnosti.
Prezident ve střetu zájmů. Michálek chce protlačit změny, které ANO blokovalo, pomocí ‚pozměňováku‘
Číst článek
„Byla přijata novela zákona a nám přistála na stole nová agenda, která je rozsáhlá. Půjde o všechny veřejné funkcionáře v této zemi, kteří – kdyby vlastnili médium – tak se dostanou do střetu zájmů. A jestliže po vstupu do politiky média neopustí, tak musíme s nimi vstoupit do řízení a je to zakončeno třeba až prodejem toho vlastnického podílu,“ popisuje pro iROZHLAS.cz předseda ÚDHPSH František Sivera nové povinnosti úřadu.
Aby je úřad mohl vykonávat, žádal vládu o nové kontrolory. „Protože ten zákon byl schválený někdy v polovině roku, příprava rozpočtu už běžela a nám se tehdy nepodařilo prosadit navýšení finančních prostředků a kapacity o dvě místa, tak jsme o to žádali teď, kdy vláda projednávala systemizaci, která bude platit k 1. lednu 2024,“ vysvětluje předseda úřadu Sivera.
Jenže jak dodává, jeho požadavek ani tentokrát vláda nevyslyšela. „Včera (ve středu – pozn. red) to na vládě projednávali a podle mých informací byl ten náš požadavek odmítnut,“ přiblížil Sivera s tím, že bližší informace nemá, protože zasedání vlády je neveřejné a zápis stále není vyhotovený.
„Hodnota, jakou mají férové volby a férové politické prostředí, je mnohem vyšší, než jsou dvě systemizované místa. Ministr financí může říkat všem, že nejsou peníze, ale tady jde o hru, která převyšuje jednolivé ministry i vládu. Stanovuje, jak se tady bude na politickém kolbišti soupeřit za 10-20 let. Jestli jim je toto málo, tak ať to verejnosti vysvětlí.“
Marek Zelenka (právník protikorupční organizace Oživení)
Že požadavek na navýšení počtu úředníků nebyl schválený, potvrdil webu iROZHLAS.cz také mluvčí vlády Václav Smolka.
„Vláda na svém včerejším (středečním – pozn. red.) zasedání schválila systemizaci, která je součástí kroků vedoucích k zeštíhlování státní správy a zefektivňování provozu státu. V tomto kontextu pak rozhodla také o tom, že nebude navyšovat počty zaměstnanců ÚDHPSH,“ napsal stručně.
Podle něj je důležité doplnit, že ani na dalších úřadech nedošlo k navyšování počtu úředníků, „ale naopak k razantnímu poklesu“. „Jsme přesvědčeni, že rozhodnutím vlády nebude negativně ovlivněna schopnost jednotlivých úřadů vykonávat potřebné agendy,“ dodává Smolka.
Spor o dvě místa
Tím ale vzniká podle Sivery problém. „Schválili zákon, ale neschválili nám lidi, kteří by mohli tu novou agendu vykonávat. Máme tady lidi úplně jiného typu. Tuto dohledovou část máme dlouhodobě podfinancovanou, všichni to ví, ale i přesto takto rozhodli,“ říká nespokojeně a dodává, že takto se úřad sice bude snažit zákon naplňovat, nedostatečné kapacity ale ovlivní míru dohledu. „Budeme to takto muset plnit pouze v minimální podobě,“ vysvětluje.
Podle Sivery je problém i v tom, že na nedostatečné kapacity byli zákonodárci upozorňováni dlouhodobě při schvalování zákona.
Nezveřejnění dárci i neoznačená kampaň. Dohledový úřad rozdal za senátní volby pokuty přes půl milionu
Číst článek
„Všichni o tom ví, tak to pro ně není překvapení. Když se schválí nová agenda, tak její výkon nemůže být takový, jak by si někdo představoval, když není zajištěno to B,“ říká s odkazem na nutné navýšení personální kapacity, na které podle něj upozorňoval už předkladatel návrhu, poslanec Jakub Michálek (Piráti).
I ten je ke středečnímu rozhodnutí vlády kritický. „Nesouhlasím s tím, že hodili přes palubu kontrolory, kteří mají dohlížet na střet zájmů. Místa kontrolorů na střet zájmů by se státu mnohonásobně vrátila, protože by bylo méně prostoru pro podvodníky a prospěcháře. Třeba u střetu zájmů minulého premiéra, ale platí to pro politiky bez ohledu na barvu dresu,“ řekl serveru iROZHLAS.cz.
A doplnil, že bude s koaličními partnery o situaci ještě jednat. „Obrátím se také na radu vlády pro boj proti korupci, aby prověřila, že škrty neohrozí důkladnost kontrol zakázek a dotací, kde hrozí střet zájmů politiků,“ dodal.
‚Šetří na špatném místě‘
Navzdory středečnímu rozhodnutí má vláda řešení střetu zájmů a dohledu nad ním i ve svém programovém prohlášení. „Prosadíme novelu zákona o střetu zájmů, zabráníme přílišné kumulaci politické, ekonomické a mediální moci, aby politická i hospodářská soutěž nebyly deformovány a probíhaly transparentně a za rovných podmínek. Stanovíme jasná pravidla pro vlastnictví médií a čerpání prostředků z veřejných rozpočtů,“ píše se tam jasně.
Dohledový úřad navrhl pozastavit činnost 26 politickým stranám. Třem uskupením hrozí i rozpuštění
Číst článek
Podle právníka, který se tématu střetu zájmů dlouhodobě věnuje, Marka Zelenky z protikorupční organizace Oživení je neschválení peněz na dva další pracovníky úřadu jasným signálem, že to vláda nemyslí se svými sliby vážně. „Na mě jako občana to působí, že vláda šetří na špatném místě,“ říká a dodává, že v takovém případě, ať raději nechá vláda zákon v původní podobě.
„Protože takto to vážně nemá smysl, nebude to fungovat. Když to nebude mít kdo dělat, bude to úplně o ničem,“ komentuje výsledky jednání vlády.
Podle něj si vládní představitelé musejí uvědomit, že hodnota, jako mají férové volby a férové politické prostředí, je mnohem vyšší, než jsou dvě systematizovaná místa. „Ministr financí může říkat všem, že nejsou peníze, ale tady jde o hru, která převyšuje jednotlivé ministry i vládu. Stanovuje, jak se tady bude na politickém kolbišti soupeřit za 10–20 let. Jestli jim je toto málo, tak ať to veřejnosti vysvětlí,“ doplňuje právník.
