Klasickými reprezentanty střední vrstvy jsou úředníci, lékaři nebo učitelé. Odtud možná i postávková ochota vlády ustoupit kantorům a dalším pracovníkům ve školství.
Česko by mohlo v roce 2024 plnit tři ze čtyř maastrichtských kritérií potřebných pro přijetí eura. Zbývá jedna věc: vstup do mechanismu směnných kurzů (ERM II).
„Je škoda, že se vládě někdy nedaří věci lépe komunikovat. Na první pohled to tak nevypadá, ale vláda objektivně není v jednoduché situaci,“ popisuje Pavlův expert na domácí politiku.
Je to až trapné sledovat. Nejprve se premiér Fiala dušuje, že usnesení nelze odvolat. To samé tvrdí Jurečka. Den na to je usnesení zrušeno „z humanitárních důvodů“.
„Dokud vláda nenajde odvahu zvýšit daně, což nenajde, budou nám dál chybět peníze i na školství,“ řekl pro Český rozhlas Plus ředitel akademického think-tanku IDEA a poradce premiéra Daniel Münich.
Stovky podniků v Česku zastaví na hodinu výrobu, tisíce učitelů neučí, kuchařky ve školách neuvaří oběd. Tak vypadá výstražná stávka odborářů. „Museli jsme udělat nepopulární kroky,“ reaguje ministr.
Kdo bude z protestů politicky těžit, je jasné. Bude to hnutí ANO. Odborářská symbolika generální stávky 1989 dobře zapadá do Babišova narativu, že v Česku máme jakousi „novou totalitu“.
„Vláda své sliby nemyslí vážně, šetří na špatném místě,“ říká o rozhodnutí nepřidat Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí zaměstnance Zelenka z protikorupční organizace Oživení.
Balíček například zavádí dvě sazby DPH, a to 12 a 21 procent. Nyní platí tři sazby DPH ve výši 21, 15 a 10 procent. V nižší sazbě budou hlavně potraviny, do vyšší se přesunou některé služby.
Jestli si vláda Petra Fialy myslela, že už ji nemůže potkat nic horšího než stávky a pouliční protesty, ošklivě se mýlila. Jiří Gruntorád vynesl ještě emotivnější kartu – hladovku.
Většina pozměňovacích návrhů pochází od opozičních poslanců. Navrhované přesuny peněz představují téměř deset procent plánovaných výdajů rozpočtu, které mají činit 2,19 bilionu korun.
Premiér Petr Fiala (ODS) se pustil do dvou kampaní zároveň. Jedna je přiměřená a informuje občany o vizi Česka předsedy vlády. V druhé se bohužel stává detektivem po německých supermarketech.
„Nejde nám o peníze navíc. Chceme, aby byl rozpočet kapitoly školství alespoň na takové úrovni jako v letošním roce,“ říká ke stávce místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová.
Na první pohled jsou nálady v české společnosti plus minus stabilní. Existuje vládní tábor reprezentovaný pětikoalicí a tábor opoziční reprezentovaný hlavně ANO a SPD, přičemž opozice je teď silnější.
Video, kde premiér Petr Fiala nakupuje v Česku a v Německu, se stalo hitem i v zahraničí, které zřejmě nemůže uvěřit tomu, že by toto premiér jakékoliv země mohl myslet vážně. Bohužel: myslí.
Soubor hlavně daňových změn nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Pokud by chtěl balíček vetovat, má na to lhůtu 15 dní. Prezident už dříve vládní snahu o konsolidaci veřejných financí uvítal.
Soudržnost pětikoalice, která je základem vlády Petra Fialy, je vskutku obdivuhodná. Což je politická hodnota prospívající demokratickému vládnutí obecně. Stačí se podívat k sousedům do Bratislavy.
„Jsme v polovině volebního období. Podpora vládních stran bývá kolem poloviny volebního období výrazně nižší, než bývala na začátku a než je pak na konci volebního období,“ shrnuje politolog Kopeček.
Zatím vše ukazuje na nápřah k úspěchu ve sněmovních volbách 2025. Jimiž by měl předcházet zisk co největšího počtu mandátů v Evropském parlamentu, čili asi třetiny z 21 určených České republice.
Dezinformaci Gregor definuje třemi charakteristikami: zaprvé jde o informaci; zadruhé je buďto lživá, mylná, nebo vytržená z kontextu; zatřetí je šířena záměrně s cílem oklamat veřejnost.
Jedničkou by vládu oznámkovala čtyři procenta respondentů, dvojkou 26 procent a trojkou 38. Dostatečnou by vláda dostala od 19 procent dotázaných, nedostatečnou od desetiny z nich.
Z vyjádření předsedů nejsilnějších senátorských klubů vyplývá, že vládní konsolidační balíček má šanci na schválení. Jen členové klubů TOP 09, ODS a KDU-ČSL mají dost hlasů na to, aby ho podpořili.
Podle ministerstva spravedlnosti v tom není rozpor. „Vše plně zapadá do prováděné revize státních agend,“ řekl mluvčí úřadu ministra Pavla Blažka (ODS).
