Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) během své poslední formální ministerské rady, které se zúčastnil | Foto: European Union

Klíčová evropská jednání.
Čeští ministři na ně vesměs jezdí, výjimkou je šéf spravedlnosti Blažek

Praha | Jakub Grim, Anna Urbanová a Zdeňka Trachtová |

Čtěte celý článek

  • Jakožto vrchní vyjednavači za Českou republiku by se měli ministři české vlády pravidelně účastnit jednání Rady Evropské unie. S kolegy z členských zemí sedmadvacítky spoluvytváří unijní legislativu.
  • iROZHLAS.cz a Radiožurnál podrobily analýze téměř 200 formálních a mimořádných zasedání, která se konala od nástupu současné vlády. Někteří členové pětikoaličního kabinetu mají i stoprocentní docházku, většina z nich je aktivní.
  • Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se vymyká, po českém předsednictví výrazně polevil a na žádné z důležitých rad se od té doby neukázal. Naopak premianty, kteří se více než dvacetkrát zúčastnili, jsou Jozef Síkela (STAN) či Jan Lipavský (Piráti).

Místo na schůzku unijních ministrů vnitra zamířil vicepremiér a šéf hnutí STAN Vít Rakušan začátkem března na besedu do Vyškova. Na tomto jednání Rady Evropské unie ho zastoupil náměstek Lukáš Hendrych.

Z jakých dat vycházíme?

Redakce se zaměřila pouze na formální a mimořádné ministerské Rady, jejichž prezenční listina je volně dostupná na stránkách Rady EU. Zkoumané období je od nástupu současné vlády, tedy od prosince 2021. Započítaná jsou všechna jednání do vydání článku včetně. Ministerské Rady mají stanovenou frekvenci a harmonogram. Na těchto jednáních se přijímají důležitá stanoviska, kterými následně spoluvytváří legislativu EU. Ministři se dále schází na neformálních Radách, kde ale k hlasování nepřistupují a prezenční listiny nejsou dostupné.

Jedná se o běžnou praxi, kdy pověření náměstci zastupují své ministry v Bruselu. Jenže tentokrát to nezůstalo bez povšimnutí. Rakušanovi to vytkla v Poslanecké sněmovně stínová ministryně vnitra Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Šéf hnutí STAN si to nenechal líbit a zveřejnil na sociálních sítích statistiku, podle které se jednání unijních ministrů vnitra zúčastnil v 83,3 procenta případů, zatímco „za Andreje Babiše“ to bylo jen 33,3 procenta.

Na to, jak často jezdí čeští ministři na klíčová jednání do Bruselu a Lucemburku, se zaměřily iROZHLAS.cz a Radiožurnál. Od začátku úřadování pětikoalice se konalo bezmála 200 formálních schůzek.

Zmíněný Rakušan byl ze 13 formálních a mimořádných Rad ministrů vnitra na deseti. Podle této metriky je tak jeho docházka 77procentní. V kontextu zbylých členů vlády jde o průměrná čísla.

Pokaždé a pak už vůbec

Z analýzy vyplývá, že čeští ministři se totiž zasedání v podstatě účastní. Někteří mají dokonce i stoprocentní docházku, jiní pár schůzí vynechali. Ale jeden člen kabinetu se ve statistice vymyká.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se měl zúčastnit devíti formálních Rad, na první čtyři, které proběhly za českého předsednictví ve druhé polovině roku 2022, se dostavil, od té doby ale nezavítal na žádnou z pěti dalších. Pravidelně za sebe posílá svého náměstka Karla Dvořáka (STAN).

„Když se někdo stane ministrem, stává se automaticky i členem Rady EU. Podílí se na rozhodování nejen české vlády, ale také na evropské úrovni,“ zdůrazňoval pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál význam účasti na ministeriádách profesor Tomáš Weiss. „V okamžiku, kdy nepřijede ministr, ale jen jeho náměstek, je to signál, že nám vlastně nezáleží na tom, o čem se rozhoduje,“ komentoval odborník z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Na Blažkovy neúčasti reagoval jeho resort pouze následujícími slovy: „Pan ministr se účastní zasedání všech Rad s výjimkou, kdy v ČR musí plnit jiné neodkladné pracovní úkoly.“

Loni v březnu dal přednost jednání Sněmovny a pietnímu aktu k výročí narození Tomáše Garrigua Masaryka. O čtvrt roku později pak byl pod palbou ze všech stran. Piráti tehdy hlasovali o tom, že Blažek ve funkci ministra ohrožuje důvěru ve spravedlnost a právní stát. V den ministerské rady 9. června tak Blažek zůstal v Česku, řešil rezignaci olomouckého vrchního státního zástupce Radima Daňhela a hádal se na síti X s novináři.

Jakožto předseda Rady EU, na které se sešli ministři spravedlnosti, zvonečkem zahajoval Blažek své poslední formální předsednické jednání | Foto: European Union
Jakožto předseda Rady EU, na které se sešli ministři spravedlnosti, zvonečkem zahajoval Blažek své poslední formální předsednické jednání | Foto: European Union

Kolem zatím poslední vynechané Rady před dvěma týdny řešil Blažek další rezignaci, po sérii kontroverzí skončil Blažkův náměstek Antonín Stanislav.

Jednání Rady EU

  • U oválného stolu v bruselské budově Rady se schází ministři zahraničí, zdravotnictví či zemědělství atd. Rada Evropské unie, ve které jsou zastoupeny všechny členské státy prostřednictvím svých ministrů, přijímá společně s Evropským parlamentem unijní legislativu. 
  • Členské státy EU mají možnost samy si rozhodnout, který ministr bude zodpovědný za konkrétní Radu. Pokud ministr na jednání do Bruselu dorazit nemůže, zastoupí ho zmocněný náměstek, který má též hlasovací právo. Případně na scénu přichází příslušná velvyslankyně – Edita Hrdá, Lucie Šestáková nebo Jitka Látal Znamenáčková.

Druhou nejnižší účast na ministerských radách má Blažkova spolustranička z ODS, ministryně obrany Jana Černochová. Na formálních obranných Radách má účast 60 procent. Jelikož ale obrana není výsadní doménou EU, scházejí se unijní ministři obrany jen jednou za půl roku. V případě Černochové tak jde o dvě absence z pěti možných.

Resort obrany uvedl, že ohledně své účasti se ministryně rozhoduje na základě aktuální agendy, která se bude projednávat v Bruselu nebo Praze. S náměstkem, který ji zastupuje, pak „pečlivě ladí mandát“.

„Pokud tam ministři nejezdí, nemůžeme si doma stěžovat na to, že se rozhoduje v Bruselu ‚o nás bez nás‘, protože sice se to může stát, ale je to proto, že jsme se zúčastnit nechtěli,“ popsal expert Weiss. „Pak si nemůžeme stěžovat, když se přijme něco, s čím jsme nebyli úplně komfortní,“ dodal.

Rozdílná frekvence

Téměř každý ministr v současné české vládě má na starosti alespoň jednu formaci ministerské Rady a měl by se v Bruselu pravidelně účastnit jejich jednání. Výjimku tvoří ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti) a ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09), kteří nejezdí na žádné zasedání.

„Legislativa, kterou má na starosti ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády, je ryze národní záležitost. Harmonizaci s evropským právem si provádějí členské země každá svou vlastní cestou. Jednotné evropské řešení pro to neexistuje, tedy není ani rada ministrů pro tuto oblast,“ vysvětlovala mluvčí vlády Lucie Ješátková. „Agendu, kterou má pod sebou ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová, na evropské úrovni zastupuje ministr školství Mikuláš Bek, pod kterého spadá,“ sdělila.

Frekvence Rad se liší. Například ministři zahraničí se scházejí každý měsíc, stejně jako šéfové resortů zemědělství či financí. Na druhou stranu již zmínění ministři obrany či ministři zodpovědní za vzdělávání míří na Radu do Bruselu či Lucemburku jen jednou za půl roku.

Frekvence rad

Každý měsíc

  • Rada pro zahraniční věci (FAC) – Jan Lipavský
  • Rada pro obecné záležitosti (GAC) – Martin Dvořák
  • Rada pro zemědělství a rybolov (AGRIFISH) – Marek Výborný
  • Rada pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) – Zbyněk Stanjura

Jednou za tři měsíce

  • Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (JHA) v obou formacích, tedy spravedlnost a vnitřní věci – Pavel Blažek, Vít Rakušan
  • Rada pro konkurenceschopnost (COMPET) – jak část vnitřní trh a průmysl, tak část výzkum - Jozef Síkela a Mikuláš Bek
  • Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku (TTE) – Jozef Síkela a Ivan Bartoš, Martin Kupka
  • Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) – Marian Jurečka a Vlastimil Válek

Jednou za půl roku

  • Rada pro konkurenceschopnost ve formaci vesmír (COMPET – vesmír) – Martin Kupka
  • Rada pro zahraniční věci ve formaci obchod (FAC – obchod) – Jozef Síkela
  • Rada pro obecné záležitosti ve formaci koheze (GAC – koheze) – Ivan Bartoš
  • Rada pro zahraniční věci ve formaci rozvoj (FAC – rozvoj) – náměstek Jiří Kozák
  • Rada pro zahraniční věci ve formaci obrana (FAC – obrana) – Jana Černochová

Jednou či dvakrát za půl roku

  • Rada pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport (EYCS) – Martin Baxa a Mikuláš Bek

 

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) a ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti) jako jediní v současné vládě ČR nemají na starosti žádné jednání ministerských Rad.

‚Slyšitelný hlas‘

Nejčastěji do Bruselu a Lucemburku jezdí ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Česko zastupuje při jednání Rady pro energetiku, konkurenceschopnost a zahraniční obchod. Dohromady šlo o třicet Rad, z nichž chyběl pouze na čtyřech.

Právě ministerské Rady pro energetiku, které Síkela během českého předsednictví ve druhé polovině roku 2022 řídil, si připsala nejčastější mimořádná setkávání. Zástupci států sedmadvacítky na nich hledali cesty, jak ven z energetické krize, která nastala po ruském vpádu na Ukrajinu a unijním odstřižením od ruských dodávek.

České předsednictví v Radě EU bylo významně poznamenáno energetickou krizí, bylo během něj svoláno pět mimořádných jednání. Ministr Síkela pak na jeho závěr donesl kolegům památeční mikinu | Foto: European Union
České předsednictví v Radě EU bylo významně poznamenáno energetickou krizí, bylo během něj svoláno pět mimořádných jednání. Ministr Síkela pak na jeho závěr donesl kolegům památeční mikinu | Foto: European Union

„Důsledky ruské agrese na evropskou energetiku a následné dopady na evropské ekonomiky nám jasně ukázaly, že největší výzvy dneška je nejlepší, a hlavně nejúčinnější řešit ve spolupráci s našimi evropskými partnery. Právě proto je podle mého názoru účast na Radách ministrů velmi důležitá a podle toho se i rozhoduji při plánování své agendy, komentoval Síkela.

Časté výjezdy na ministerská jednání má na kontě také šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Z celkem 25 formálních Rad chyběl pouze na jedné z nich, během které ho zastoupil náměstek Eduard Hulicius (KDU-ČSL). Lipavský se v tu chvíli účastnil summitu NATO ve Vilniusu.

„Česko v Evropské unii prosazuje aktivní zahraniční politiku, a tak je pro mě osobní účast na jednáních FAC prioritou. Rada FAC navíc rozhoduje o klíčových zahraničněpolitických tématech, chci tedy, aby náš hlas byl co nejvíce slyšet. Zasedání je zároveň skvělou příležitostí pro prohlubování neformálních kontaktů s dalšími ministry, proto považuji osobní účast za nenahraditelnou,“ přiblížil svou motivaci ministr zahraničí.

Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) má 90procentní účast, z 20 formálních ministerských Rad se dostavil na 18 z nich. Resort financí pro iROZHLAS.cz uvedl, že na Rady jezdí vždy, výjimky činí pouze, „pokud je jeho přítomnost vyžadována na jiné významné akci nebo jednání“. (V původní verzi textu jsme zmínili, že pod Stanjuru spadalo 22 místo 20 Rad. Chybu jsme napravili.)

Komplikovanější je hodnocení účasti na dalších nejčastějších formacích, tedy Radě pro obecné záležitosti, kam jezdí český ministr pro evropské záležitosti, a Rady pro zemědělství a rybolov. Důvodem jsou změny, ke kterým na resortech za dobu úřadování současné vlády došlo.

Ministři pro evropské záležitosti za STAN – nejprve Mikuláš Bek a po něm Martin Dvořák – chyběli málokdy. Bek nebyl jednou, Dvořák zatím dvakrát.

Nicméně s Bekovou 92procentní účastí coby ministra pro evropské záležitosti ostře kontrastuje nulová účast za dobu, co od května 2023 vede resort školství. Nutno zároveň dodat, že od Bekova nástupu zasedala Rada pro vzdělávání zatím jen dvakrát. A během toho ministr jednou krátce před učitelským protestem jednal o rozpočtu českého školství s odbory a ve druhém případě byl nakažený covidem-19.

V poslední době velmi probíraná oblast zemědělství patří k těm nejčastěji řešeným na úrovni unijních ministrů. Z 23 konaných formálních Rad byl přítomný lidovecký ministr Zdeněk Nekula v 75 procentech (4 absence) a jeho nástupce Marek Výborný v 86 procentech případů (1 absence).

Stoprocentní účast

Kromě ministerských Rad se na pravidelných jednáních schází i lídři zemí unijní sedmadvacítky. Prezidenti a premiéři přijíždí do Bruselu na jednání Evropské rady, tedy nejvyšší unijní instituce, která určuje hlavní politické směřování a priority. Za Česko byl premiér Petr Fiala (ODS) přítomný na všech dvanácti doposud konaných.

„Termíny známe vždy s dostatečným předstihem, proto dokážeme zorganizovat čas tak, aby se mohl účastnit. Účast na Evropské radě je pro předsedu vlády prioritou, protože daná jednání mají klíčový vliv na dění v České republice. Je zde navíc prostor pro různá bilaterální jednání,“ poznamenala mluvčí Lucie Ješátková.

Důležitost podtrhuje také odborník na evropská témata, profesor Weiss z Univerzity Karlovy. „Jsme členy Evropské unie. Vládnutí a rozhodování o tom, co se děje v České republice, se děje částečně na české úrovni a částečně na evropské úrovni. Ministři sedí na obou dvou úrovních a je jejich odpovědnost, aby tam kýženou politiku hájili,“ uzavřel.

Jakub Grim, Anna Urbanová a Zdeňka Trachtová

Související témata: Rada EU, jednání, Evropská unie, Vláda Petra Fialy, Brusel, Pavel Blažek, Jana Černochová, Jozef Síkela, Jan Lipavský, Petr Fiala, Martin Dvořák, Zbyněk Stanjura, Vít Rakušan