V každém případě to vláda schytává jak od odpůrců, tak od příznivců. Takže je dobré si povšimnout v zájmu objektivity i momentu, kdy vláda slib plní.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Honzejk: Jurečka překvapil, důchodová reforma vypadá propracovaně. Ale bude to mít těžké

A je to moment poměrně překvapivý, protože vláda, tedy přesněji řečeno vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) přichází s něčím, o čem se pochybovalo. Skutečnou důchodovou reformou. To, co představil tento týden, jde za rámec pouhých „parametrických změn“, a pokud jeho návrhy projdou, s čímž bude samozřejmě ještě řada problémů, mohou dostat český důchodový systém z rizika kolapsu.

Jurečka vyšel z toho, že v současném Česku není politicky únosné přenést větší část odpovědnosti za důchody na občany, tedy posilovat privátní složku systému. Musel jít tedy cestou změn v průběžném systému. A zdá se, že jeho expertům, kteří mimochodem navazovali na práci předcházející důchodové komise vedené Danuší Nerudovou, se povedlo přijít s udržitelným a sociálně únosným modelem.

Politické riziko

Zásadní záležitost, tedy postupné zvyšování věku odchodu do důchodu i nad dosavadní hranici 65 let, podle předpokládané doby dožití, je jistě kontroverzní a bude se o ní ještě hodně debatovat.

Je otázka, jestli by se neměla zohlednit spíše takzvaná doba dožití ve zdraví, která se neprodlužuje tak rychle jako doba dožití. Ale princip je správný: Lidé se při dovršení 50 let dozví, kdy půjdou do důchodu, což je fér. A bez posunování věkové hranice se reforma, tak aby směřovala k udržitelnosti, prostě udělat nedá.

Podobně rozumně vypadá výčet profesí, ve kterých bude možné odejít do důchodu dřív. Má jít o všechny profese s nejvyšší kategorií rizik, například zedníky, slévače, hasiče, skláře, horníky a tak dále. Ti budou moci podle počtu odpracovaných směn odejít do penze o patnáct měsíců až pět let dříve. I o výčtu profesí se jistě bude ještě hodně debatovat, ale směr, kterým jde návrh ministerstva práce, je správný.

Reforma obsahuje i méně nápadné momenty. Především pracující důchodci nebudou muset odvádět sociální pojištění. Což je fér logicky, protože proč by měli sami sobě přispívat na důchod, když to ti, co nepracují, nedělají.

A z hlediska systému to bude motivovat lidi, aby zůstali déle na trhu práce. Dobré je i snížení rozdílu v důchodech mužů a žen, protože do odpracované doby se bude nově započítávat i doba péče o děti na mateřské.

Samozřejmě jsou tu i úskalí věcná i politická. V současném Česku, byť jde o zemi s nejnižší nezaměstnaností v Evropské unii, mají největší problém sehnat práci lidi nad 55 let. Je otázkou, jak bude stát, který de facto přikáže lidem pracovat déle, motivovat firmy, aby s věkovou diskriminací skončily, a neměli jsme místo dnešních důchodců lidi na sociálních dávkách, což by vyšlo stát podobně draze.

Politické riziko je větší. Zvyšování věku odchodu do důchodu je logicky nepopulární a opozice bude v pokušení využít reformu proti vládě. Bylo by proto dobré v Poslanecké sněmovně hledat pro Jurečkovu reformu co největší shodu a zkusit se domluvit na tom, že udržitelný důchodový systém je strategickou záležitostí, na které by měla být shoda podobně jako na základním směrování zahraniční politiky.

Což je, uznávám, v Česku dost nepravděpodobné. Takže není vyloučené, že ač to vypadá, že vláda si úkol z programového prohlášení splní, bude to jenom na chvíli. A v případě volebního vítězství dnešní opozice to s její důchodovou reformou dopadne podobně jako s reformou pravicové vlády Petra Nečase (ODS) po vítězství ČSSD a ANO v roce 2013.

Autor je komentátor Hospodářských novin

Petr Honzejk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít