Co ukázalo rozhodnutí soudu o důchodech: Vláda je pomalá, riskuje, ale nakonec rozhodla správně
Nižší mimořádná valorizace penzí u Ústavního soudu obstála, důchodci tak nedostanou zpětně doplatek víc než tisícovku měsíčně a stát ušetří za rok 2023 a 2024 zhruba 54 miliard korun na dodatečných výdajích na důchody. Ústavní soud totiž zamítl návrh 71 poslanců ANO na zrušení loňské novely zákona o důchodovém pojištění. Co soud napsal ve svém nálezu zajímavého o tom, jak vláda jedná a spravuje státní finance? Přinášíme tři základní body:
1. Vláda v rozpočtu na rok 2023 riskovala
Podle predikcí z posledních měsíců roku 2022 vláda věděla, že inflace bude i na začátku roku 2023 vysoká (dvojciferná) a že tak bude potřeba v polovině roku mimořádně valorizovat důchody. Podle jejích tehdejších odhadů by potřebovala na mimořádnou valorizaci asi dvacet miliard korun.
Soud odmítl ústavní stížnost hnutí ANO. Udělali jsme maximum, počkáme do voleb, zní z opozice
Číst článek
Vláda ale měla v rezervě státního rozpočtu na rok 2023 jen něco přes deset miliard a žádný plán B, kde všechny potřebné peníze vezme. Respektive, jak řekl u výslechu před ústavními soudci ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) i vicepremiér a ministr práce Marián Jurečka (KDU-ČSL), přesunuli by prostě potřebné peníze z jiných kapitol rozpočtu…
To, že se takto vláda chovala, není nic hezkého a chytrého. Ale podle Ústavního soudu to neznamenalo, že „by vláda výslovně porušila některou svoji právní povinnost”.
„Požadovanou derogaci (zrušení) napadených zákonných ustanovení nelze pojímat ani jako ‚sankci‘ za případnou pomalost či nedostatečnou předvídavost vlády,” konstatoval Ústavní soud.
2. Vláda nemusí věřit predikcím, zákon chce číslo černé na bílém
Konkrétní klíčové číslo o lednové inflaci 2023 se navíc vláda dozvěděla až 10. února 2023 od Českého statistického úřadu. Ukázalo se, že v lednu vyskočil index životních nákladů důchodců o 11,6 procent, což bylo o více než tři procenta víc než index běžné inflace.
Přitom právě index životních nákladů domácností důchodců byl pro mimořádnou valorizaci rozhodující. Jeho predikce ale žádné finanční instituce ani ministerstva nedělají. I proto, že většinou se jen zcela minimálně odchyluje od běžné inflace.
Vláda měla reagovat dříve, k využití v legislativní nouze nebyl důvod, míní přehlasovaní soudci
Číst článek
Historicky poprvé se však podle ústavních soudců výrazně důchodcovská inflace odchýlila od běžné právě v lednu 2023, což se podle nich nedalo čekat.
Důvodem lednového skoku bylo hlavně ukončení přímé dotace cen elektřiny domácnostem, formou takzvaného úsporného tarifu, který srazil v posledních měsících roku 2022 meziměsíční nárůst inflace na nulu nebo ji dokonce snížil.
Ten platil od října do konce roku 2022. Od ledna 2023 ho oficiálně nahradily vládní stropy na energie pro všechny spotřebitele včetně firem.
Podle opozice vláda tedy mohla cenový zlom předvídat, protože tarif platil právě dle jejího rozhodnutí jen do konce prosince. Zastropované energie a úsporný tarif (ve výši dva až 3,5 tisíce korun v závislosti na distribuční sazbě domácnosti) ale započítali dodavatelé do několika měsíčních záloh, které mohly přejít i do počátku roku 2023.
Od října 2022 až do konce roku 2023 navíc dál platilo osvobození od poplatku za obnovitelné zdroje.
V důchodcovském spotřebním koši navíc hrají významnější roli ceny potravin a je otázka, zda třeba u nich lze predikovat přesný vývoj, stejně jako u zmíněných cen energií.
Zpětně viděno, a vláda by si z toho měla vzít poučení, lze věřit minimálně prognózám České národní banky. Ta ústavním soudcům totiž mimo jiné k otázce predikcí inflace na rok 2023, které dělala v srpnu a listopadu 2022 a v únoru 2023 sdělila:
Je to takové menu pro vládu, popisuje sociolog 37 opatření, které navrhla Národní ekonomická rada
Číst článek
„Všechny tři prognózy pro první polovinu roku 2023 se následným vývojem inflace naplnily poměrně přesně s odchylkou do jednoho procentního bodu.”
Věřit predikcím ale nebylo (a není) povinné, jde ovšem tak trochu o věc kompetentnosti vlády než jen o samotné dodržování zákonů a ústavního pořádku… Soudci Ústavního soudu k tomu například uvedli:
„Nelze po vládě požadovat, aby při zvažovaném snížení této valorizace (dané legitimními důvody) vycházela pouze z ekonomických predikcí renomovaných institucí (byť v daném případě skutečně velmi varovných) a nikoliv až z oficiálních a potvrzených informací.”
3. Vláda odvrátila do budoucna značné hospodářské škody
Poté, co se dal v únoru 2023 spočítat index důchodcovské inflace, se jasně ukázalo, že by se kvůli mimořádné valorizaci bez jakékoliv úpravy zákona zvýšily v roce 2023 důchody o 34,4 miliardy korun a v roce 2024 o dalších 58,8 miliard korun. Na to vláda nebyla zdaleka připravená.
Novela zákona, která valorizační mechanismus upravila (snížila), nakonec státnímu rozpočtu v roce 2023 ušetřila na důchodech 19,5 miliardy korun a letos přes 34 miliardy korun.
Euro už ekonomickou výhodu prokázalo. Přijetí do roku 2030 vidím reálně, říká ministr Dvořák
Číst článek
Podle ministra financí Stanjury (a soud mu dal za pravdu) však nešlo „jen” o tyto sumy, ale o dlouhodobý vývoj. Vzhledem k tomu, že ubývá pracujících, kteří přispívají na vyplácení důchodů, a přibývá seniorů, výdaje na důchody by po mimořádných skocích v roce 2023 a 2024 v dalších letech díky běžné valorizaci dál rostly výrazným tempem.
Už v roce 2030 by činil podle ministerstva financí rozpočtový dopad mimořádné zákonné valorizace částku 205 miliard korun (přitom na důchodovém účtu už nyní chybí přes 70 miliard korun). Za dalších 30 let by šlo o zhruba dvojnásobek (přes 400 miliard korun).
Ústavní soud k tomu napsal: „Jakkoli je částka 400 miliard korun samozřejmě jen čistě teoretická (vychází z toho, že by neproběhly již žádné další legislativní změny), hrozící dopady v kratším časovém období jsou naopak zcela reálné.”
Z toho tedy vyplývá podle soudu hrozba značných hospodářských škod, pokud by vláda loni nic neudělala. A měla tak podle nálezu oprávnění i využít stavu legislativní nouze.
