Prohra poslanců ANO u Ústavního soudu by rozvázala ruce budoucím vládám, myslí si ústavní právník
Jak by měl Ústavní soud rozhodnout o stížnosti poslanců ANO, kterým se nelíbí způsob, jímž vláda v loňském roce snížila valorizace penzí? Zneužila přitom vláda stav legislativní nouze? A jak by měli poslanci posuzovat možnost zavedení korespondenční volby? „Díky korespondenční volbě by získali navrch hlasy, které by zpochybňovaly regulérnost voleb,“ uvedl ve Dvaceti minutách Radiožurnálu Jan Kudrna, ústavní právník a člen Legislativní rady vlády.
Ve středu Ústavní soud při ústním jednání probíral návrh opozičních poslanců hnutí ANO na zrušení novely, kterou stát v minulém roce snížil mimořádnou valorizaci důchodů. V této souvislosti jsem četl zmínky o tom, že hnutí ANO svou žádost o zrušení příslušné novely konzultovalo s vámi. Do jaké míry jste se podílel na její přípravě?
V postavení konzultanta. To znamená, že jsme diskutovali o tom, co je ústavněprávně relevantní a co už třeba je spíše záležitost politická. Spíše šlo o upozorňování na tyto limity.
„Díky korespondenční volbě by získali navrch hlasy, které by zpochybňovali regulérnost voleb,“ myslí si Jan Kudrna, ústavní právník a člen Legislativní rady vlády
Samozřejmě je to záležitost vysoce politická, společensky zajímavá. Je tam velmi snadné sklouznout k některým záležitostem, které patří spíše do parlamentu a do politického střetu, ale z hlediska Ústavního soudu jsou naprosto nepodstatná.
Zaznělo při tom středečním jednání z vašeho pohledu něco nového a klíčového, co by mohlo opravdu hrát ve výsledku zásadní roli?
Myslím, že takovým momentem mohlo být vystoupení svědka, kterého navrhl předvolat ministr práce a sociálních věcí (Marian Jurečka, pozn. red.).
Byl to jeden z dlouholetých zaměstnanců ministerstva práce a sociálních věcí, kterému položili přímou otázku, jakým způsobem se sestavuje mechanismus, podle kterého se pak valorizace v obecné rovině a ve všech jednotlivých případech realizuje.
On uvedl, že za prvé je od toho specializovaný útvar přímo ministerstva a za druhé, že se to dá spočítat. Tito specialisté to počítají přímo na základě zákona, protože obsahuje velmi konkrétní pravidla, až co do jednotlivých koeficientů.
Tímto potvrdil, že to nařízení, kde vláda tvrdila, že dokud ho nevydá, tak ani žádný nárok nevzniká, je čistě jenom technická, prováděcí a sjednocující záležitost, ale obsah vyplývá přímo ze zákona, stejně jako povinnost jednak nařízení vydat a jednak valorizaci v zákonem stanovené výši provést.
Chybovala vláda s důchody? Ústavní soud vyslechl Jurečku, Stanjuru a další. Verdikt odročil na neurčito
Číst článek
To si myslím, že nahrálo navrhovatelům. Také se mi zdá, že reakce několika soudců tomu nasvědčovala.
Poté se také vyjádřila i Česká národní banka prostřednictvím guvernéra, ale sestavovali to i další lidé. To už vyjádřili písemně.
Zopakovalo se v obecné rovině, že zejména odborníci, ale v podstatě každý v České republice mohl v druhém pololetí předloňského roku očekávat, že inflace dosáhne takových výšin, že mimořádnou valorizaci bude třeba provést.
To ostatně předpokládalo ve svých podkladech přímo ministerstvo financí minimálně od srpna předloňského roku každý měsíc přes celý podzim, že zhruba kolem dubna 2023 bude mimořádná valorizace potřeba.
Na druhé straně ale u Ústavního soudu, například od šéfa Národní rozpočtové rady, zaznívalo, že nikdo nedokázal odhadnout, jak bude vysoký růst inflace, ze kterého by se to mělo počítat. Zazněla slova, že to byl šok. Toto zase může nahrávat druhé straně, že?
To může, ale podle mého názoru to bylo překvapivé spíše v tom negativním slova smyslu. Úplně bych nečekal, že toto předseda Národní rozpočtové rady řekne nebo že to řekne takto, zejména když vyjádření České národní banky bylo přesně opačné.
V odpovědi na třetí otázku ze strany Ústavního soudu, jestli bylo možné předpokládat, že inflace může dosáhnout těchto výší, tak tam je jedno slovo. Tam je ano.
Volby poštou budou ‚maso ve Sněmovně‘. Bez Ústavního soudu se neobejdeme a je to správně, míní Šídlo
Číst článek
Výsledek jednání Ústavního soudu ovlivní výši důchodů více než dvou milionů lidí. Kromě toho také, dá se říci, nastaví mantinely do budoucna, co vláda může a nemůže. Jaké důsledky by z vašeho pohledu měla výhra vlády v tomto sporu?
Podle mého názoru by to mělo velmi závažné důsledky, protože by to jakékoli budoucí vládě naprosto rozvázalo ruce.
To znamená, máte za to, že vám ze zákona vznikl nějaký nárok, tak v takovéto situaci by vládní moc, kdyby to třeba svým rozsahem nebo z jiných důvodů stálo za to, mohla změnit zákon.
Řekla by, že vám nic nedá, nic vám nenáleží. Nemuselo by to být ani procesní, třeba nějaká práva by vám mohla být odebrána, respektive komukoliv z nás.
To si myslím, že by do určité míry umožnilo svévoli vlády a velmi by jí to rozvázalo ruce. Porušilo by to základní pravidlo, že na prvním místě je zákonem vázána vláda.
Korespondenční volba
Příští týden začne Poslanecká sněmovna projednávat další návrh, u kterého se dají očekávat vyhrocené spory a zřejmě i pokusy o obstrukce. Jedná se o poslanecký návrh na zavedení korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Vy jste už před rokem a půl v tomto pořadu argumentoval, že korespondenční volba podle vás není v souladu s ústavními požadavky na osobní, tajnou a svobodnou volbu. Můžete připomenout, v čem vidíte ten rozpor?
Vidím ho v tom, že náš ústavní pořádek říká, že volba, jak říkáte, musí mít tyto tři atributy.
Posledních 34 let máme volební zákony postavené takovým způsobem, že když kdokoliv z nás chce volit, musí se odebrat s hlasovacím lístkem za plentu, kde ho musí vložit do úřední obálky, případně upravit, a teprve pak může hlasovat.
Všechny volební zákony říkají, že pokud se tam kdokoliv z nás neodebere, tak takovému člověku nebude umožněno volit. Když necháme stranou třeba zrakově postižené nebo jinak zdravotně postižené, tak se trvá na tom, aby někde existoval prostor, kde drtivá většina z nás je sama.
Hilšer: Nemožnost volit korespondenčně je diskriminace občanů. Jinde je to běžná praxe
Číst článek
Musí být vytvořené podmínky pro to, že za prvé hlasujeme osobně, neboli ověříme totožnost. Dále, že hlasujeme svobodně tím, že za plentou jsme sami bez členů rodiny nebo šéfů, kamarádů a podobně. A za třetí, že neexistuje způsob, jak zjistit, pro koho jsme hlasovali.
Ve chvíli, kdy vkládáme hlasovací lístek do obálky, ke které přiložíme další doklad, kterým se ověří naše totožnost a vložíme ho do jiné obálky, tak záruky ohledně tajnosti padají. Kdo a za jakých okolností hlasoval, jestli hlasoval zcela svobodně nebo ne, a dokonce jestli hlasoval on nebo jestli to tam vložil někdo jiný, to se také nedozvíme.
Potom mi to vychází tak, že korespondenční hlasování naráží na tyto ústavní mantinely. Z čistě formálního hlediska by bylo korektní, ať se tedy do ústavy napíše například to, že tato pravidla se nepoužijí anebo se použijí pouze přiměřeně pro korespondenční volbu ze zahraničí nebo celkově, to už je asi jedno.
Zpochybňování voleb
Vy jste sám říkal, že povinnost jít za plentu a úplné dodržení všech zásad se týká drtivé většiny lidí. U nich by to ale platilo nadále. Přece těch, kteří využijí korespondenční volbu, by byla menšina. Navíc i lidé žijící v zahraničí by si přece mohli vybrat, jestli se vydají do volební místnosti, nebo využijí korespondenční volbu.
To není o tom, jestli si vybírám, nebo nevybírám, ale že tady se to pravidlo naprosto rozvolní. Nevím, jaké jsou statistiky, jestli máme v České republice 400 nebo 600 tisíc slepých, ale to jen k srovnání toho počtu.
A potom je tady ještě jedna rovina, že podle mého názoru jsme v době zpochybňování všeho.
Více než třetina Američanů podle průzkumu Bidenovu volbu nepovažuje za legitimní. Jejich počet se zvyšuje
Číst článek
Jsou tady nejrůznější skupiny, které zpochybňují všechno, včetně kulatosti zeměkoule a kdo té zeměkouli vládne, ale zatím jsem u nás, na rozdíl od mnoha jiných zemí, nezaznamenal, že by kdokoliv zpochybnil regulérnost voleb v Česku.
Ve chvíli, kdy se zavede korespondenční volba, tak samozřejmě tyto hlasy získají navrch.
Proč by to tak muselo být? Co by se podle vás stalo, kdyby se zavedla korespondenční volba?
Tady už je spousta lidí, kteří to vnímají, že je to nějakým způsobem cesta k ovlivnění nebo zfalšování voleb.
Vy si to reálně myslíte?
Já si to nemyslím, ale znám desítky lidí, kteří zastávají tento názor.
Je toto argument?
Určitě to je argument. Podívejte se, v jakém společenském stavu jsou Spojené státy americké. Poslední tři nebo čtyři roky po volbě se z toho nedali zpátky dohromady.
Dokonce už volba předtím, celá prezidentura Donalda Trumpa, byla poznamenaná tím, že ředitel FBI vystupoval s tím, že volby v Americe byly zfalšované a že do nich bylo zasahováno a to včetně korespondenčních voleb a podobně.
Jak velké jsou šance, že Ústavní soud vyhoví návrhu opozičních poslanců? Jak mění situaci argument ministrů o případných dopadech celé valorizace? A jak se ústavní právník Jan Kudrna dívá na digitalizaci voleb v Estonsku? Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu výše.
