„Toto je skutečná represe. V ruské LGBT komunitě panuje panika. Lidé naléhavě emigrují. Musíme se evakuovat z vlastní země, je to hrozné,“ řekl pro BBC Sergej Trošin.
„Jde o komplexní posílení odpovědnosti v rámci soustavy, aby se vedoucím státním zástupcům lépe kontrolovala práce podřízených a samozřejmě z ní posléze mohli adekvátně vyvozovat důsledky.“
Dokument obsahuje pouhých 13 stran a je opatřen dalšími deseti stranami příloh. Připravit konkrétní kroky, jak zefektivnit fungování státní správy, je teď ale na Úřadu vlády.
K „zeštíhlení státu“ a rušení úřednických míst se současná vláda zavázala v programovém prohlášení. Jako první se rozhodlo „řezat“ ministerstvo spravedlnosti, kterému posloužila externí analýza.
Za zhodnocení činnosti ministerstvo spravedlnosti zaplatilo přes milion korun. Analýza podle úřadu už teď přináší efekt. Server iROZHLAS.cz má dokument k dispozici a přináší jeho obsah.
Resort to uvedl na svém webu v reakci na článek iROZHLAS.cz, podle nějž si úřad analýzu za 1,1 milionu zaplatil v době, kdy ministerstvo vnitra chystalo metodiku pro celou státní správu zdarma.
Podle ministerstva spravedlnosti v tom není rozpor. „Vše plně zapadá do prováděné revize státních agend,“ řekl mluvčí úřadu ministra Pavla Blažka (ODS).
Odškodnění v součtu téměř deset milionů korun se v minulosti dožadovali bývalí poslanci za ODS Marek Šnajdr, Ivan Fuksa a Petr Tluchoř. Stíháni byli v kauze takzvaných trafik.
Od pádu komunistické totality uplynulo už skoro 34 let. Server iROZHLAS.cz připomíná případy, které by mohly některé křivdy komunistické justice napravit.
Pro justici je výhoda, že Ústavní a nejvyšší soudy sídlí v Brně, věří Brožová: „Ústavní činitelé mají tendenci chodit do stejných restaurací. I neformální známost může ovlivnit nestrannost soudce.“
Radim Dragoun se stal vrchním státním zástupcem v Olomouci. Komise u bývalého ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů vyzvdvihla jeho koncepci rozvoje olomoucké instituce.
Petr Pavel bude od nového roku rozhodovat o milostech. Podle ministra Blažka jde o ústavní pravomoc prezidenta. Miloš Zeman ji ale v průběhu jeho mandátu převedl na ministerstvo spravedlnosti.
Členové skupiny byli propojení, na internetu si vyměňovali rady a zkušenosti. Případů, při nichž zneužije dítě vedoucí kroužku nebo sportovního oddílu, prudce přibývá.
Agendu na ministerstvo spravedlnosti převedl bývalý prezident Miloš Zeman. Ten měl brát v potaz jen zdravotní stav odsouzených, kontroverzní milosti ale udělil i Jiřímu Kajínkovi nebo Miloši Balákovi.
Ze zákona není podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka zřejmé, kdo má pravomoc rozhodovat o záležitostech služebního poměru v případech, kdy příslušníci bezpečnostních složek přecházejí mezi sbory.
Podle nové definice zákona se trestný čin znásilnění bude vztahovat na jakýkoliv pohlavní styk s nesouhlasem či jakýkoliv styk s dítětem mladším dvanácti let.
„Asi by se mělo začít výchovou, a to už od dětství, jak volit partnery, se kterými dítě budeme mít. A zdali lidé vzbuzují důvěru, že se budou řádně o děti starat,“ míní šéf Soudcovské unie Vávra.
Za neplacení výživného nyní mohou dlužníci dostat až tři roky vězení. V polovině případů je ale podle ministerstva spravedlnosti ani trest odnětí svobody nenapraví.
O Hilsnerovu rehabilitaci usiluje advokát Lubomír Müller spolu s vnukem Hilsnerova opatrovníka Charlesem Hellerem, kteří se na Blažka obrátili. Ten ale k obnově procesu nevidí důvod.
Zákon o střetu zájmů Nwelatimu i dalším veřejným funkcionářům ukládá podávat vstupní, průběžné i výstupní oznámení o příjmech. Senátor to ale neudělal letos a ani v předchozích letech.
Ministerstvo spravedlnosti přepracuje dlouho očekávanou redefinici znásilnění. Původně představené varianty se totiž nesetkaly s nadšením – a to dokonce ani mezi stranami samotné vládní koalice.
Ministerstvo spravedlnosti počítá s tím, že za znásilnění i další sexuální trestné činy budou soudy moci více ukládat peněžité tresty. A to i u závažnějších případů, například za znásilnění dítěte.
Komise zažalovala Česko v březnu kvůli tomu, že tuzemští zákonodárci nezapracovali několik let do české legislativy pravidla pro ochranu oznamovatelů. Pokuta už tehdy přesahovala 50 milionů korun.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který v minulosti olomoucké žalobce opakovaně kritizoval, vzkázal, že vzal Daňhelovu rezignaci „s politováním na vědomí“.
Oproti původnímu návrhu úpravy zákona je hlavní rozdíl v tom, že se změny netýkají jen firem, kde je „většinovým akcionářem stát“ a navíc jsou „z oblasti kritické infrastruktury“.