Specializace na sexualizované činy pořád nejsou. ‚Zpomalení spravedlnosti,‘ dušuje se Soudcovská unie
Žádný krajský soud v Česku nevytvořil specializovaný senát na případy sexuálního násilí, vyplývá to ze zjištění Českého rozhlasu. Od ledna to přitom doporučuje na krajské a okresní úrovni nová vyhláška ministerstva spravedlnosti. Předsedové soudů to odůvodňují hlavně nedostatkem lidí. Odborníka na problematiku má třeba na jihu Moravy jediný soud.
Konkrétně na jižní Moravě má specializaci na sexualizované činy v tuto chvíli jenom Městský soud v Brně. Problematiku tam dostala na starost Hana Bartoňová. Ta je podle vedení soudu zkušená a bude kvůli specializaci absolvovat školení a dál se vzdělávat.
Znásilňoval a vydíral nevlastní dceru, od soudu odešel s podmínkou. Žena se pokusila o sebevraždu
Číst článek
Další soudy ale takové senáty nemají, a to ani Krajský soud v Brně. „Krajský soud v Brně nevylučuje, že do budoucna ke zřízení takového senátu dojde, nicméně v současné době existuje pouze povinná specializace, kterou nám ukládá vyhláška ministerstva spravedlnosti. To znamená specializace v korupčních věcech nebo třeba na úseku dopravní kriminality,“ připouští mluvčí soudu Klára Belkovová.
Dobrovolné ustavení
Žádný jiný krajský soud v Česku takový senát nebo soudce zatím nemá. Přitom se nejedná čistě o rozhodnutí, které náleží konkrétnímu předsedovi soudu. Sice je specializovaný senát dobrovolný, ale předseda musí mít objektivní důvody, proč takové soudce nevyčlení.
„Jednací řád předpokládá, že budou zajištěny v rozsahu, v jakém je soud příslušný na daném stupni v těchto věcech podle zákona jednat. S přihlédnutím k personálnímu obsazení soudu. Není tedy na volné úvaze předsedy soudu, zda taková systemizace bude, či nikoliv,“ upozorňuje mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
‚Ne znamená ne.‘ Sněmovna podpořila změnu vymezení znásilnění na nesouhlasný pohlavní styk
Číst článek
Resort zatím neuvažuje, že by bylo zřízení takového senátu povinné. Vyhláška, podle které mají od ledna vznikat, měla pomoct hlavně obětem. Ministerstvo si od ní slibovalo citlivější přístup třeba během výslechu nebo v případě, že by se měla oběť setkat s násilníkem. Konkrétně se jedná o specializaci na trestné činy proti důstojnosti v sexuální oblasti a činy obchodování s lidmi.
Nezřízení soudu
Ve většině případů odůvodňují soudy absenci senátů zaměřených na sexualizované zločiny nedostatkem soudců. I podle předsedy soudcovské unie Libora Vávry je zásadním kritériem velikost soudu.
„Velké soudy, které mají aspoň sedm až deset trestních soudců, tak pro ně není problém vyslat konkrétního soudce na několik školení, ostatní zatím zastanou práci za něj. Ale máme celou řadu malých okresních soudů, kde je jeden jediný trestní soudce a kdyby měl podstupovat další školení, bude to problém pro soud, a hlavně občany toho daného okresu, protože se zpomalí chod spravedlnosti,“ podtrhuje Vávra.
Podle něj se u prvostupňových soudů řeší kolem 300 případů sexualizovaného násilí ročně. A to označuje jako „řídký“ výskyt.
Ale i větší krajské soudy tvrdí, že soudců nemají dost, už tak prý mají jiné povinné specialisty a na vytvoření dalších nemají kapacitu. Případné specializace vybírají podle toho, jaké trestné činy nejčastěji řeší.
Třeba u Krajského soudu v Plzni tvoří případy s prvky sexualizovaného násilí více než třetinu trestní agendy, tím pádem by musel předseda vyčlenit alespoň dva specializované senáty a dva, které je budou zastupovat – každý po třech soudcích. To ale dost dobře nejde, protože celkově má soud jen šest trestních soudců.
