‚Rasová justice u nás neexistuje.‘ Ministr spravedlnosti Blažek se setkal se zástupci Romů
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) ve středu na setkání se zástupci romské komunity v Brně ujistil, že v Česku neexistuje nic jako rasová justice. Propuštění muže, který je podezřelý z červnové vraždy u Brněnské přehrady, z vazby považuje za standardní postup. „Nevěděl jsem, že mezi Ukrajinci a Romy existuje takové napětí,“ uvedl také Blažek. Schůzku označil za přínosnou.
Debata se konala v souvislosti s rozhodnutím soudu, podle něhož bude podezřelý muž stíhán na svobodě. Sedmatřicetiletý cizinec podle obvinění poblíž tramvajové zastávky nožem při potyčce zranil dva lidi, kteří skončili v nemocnici. Jeden z nich později v nemocnici zemřel.
Pieta i nesouhlas s vládou. Vzpomenout na mrtvého romského mladíka přišlo Brně asi tisíc lidí
Číst článek
Zabitým byl mladý Rom, útočníkem podle nepotvrzených informací Ukrajinec. Záhy po mladíkově smrti se částí romské komunity začala šířit nenávist vůči Ukrajincům, událost z 10. června vyvolala v Brně nepokoje. Informace o propuštění podezřelého z vazby v romské komunitě opět vyvolala nespokojenost.
„Nevěděl jsem, že mezi Ukrajinci a Romy existuje takové napětí. Tenhle incident ale ukázal, že je to dlouhodobý problém. Úlohou státu je uklidňovat situaci, proto jsem tady, abych si vyslechl, co vás trápí,“ řekl Blažek.
‚Nevyslyšení a frustrovaní‘
Zástupci romské komunity míní, že nemají stejná práva a jsou ve společnosti znevýhodňování.
„Romové v této zemi zažívají něco, co větší část nechápe, nerozumí tomu a nevnímá to. Cítí se nevyslyšeni a frustrovaní,“ uvedla například historička Jana Horváthová. Někteří Romové se také domnívají, že k nim soudy přistupují nespravedlivě a rozhodují na základě barvy pleti.
Blažek odmítá jakýkoli systémový diskriminační přístup. „Nemohu zaručit, že žádný jedinec nemá předsudky, ale nic jako rasová justice u nás neexistuje. Rozhodnutí ohledně vazby se mi jeví jako standardní. Děje se běžně, že je někdo propuštěný z vazby, pokud má soudce více informací. Není to jiné proto, že mrtvý je Rom,“ řekl Blažek.
Účastníci debaty po něm také žádali, aby se zaručil za to, že cizinec neuprchne ze země. „Je to na zodpovědnosti soudu,“ uvedl k tomu ministr.
Připustil, že by na soudce měl být vytvářen třeba médii větší tlak, aby svá rozhodnutí důkladněji vysvětlovali. Právě nedostatečná komunikace podle romských organizací způsobila v komunitě nejistotu.
Středečního setkání se zúčastnil i soudce Martin Vrbík, který proces vysvětlil. Zdůraznil, že soudce rozhoduje o vzetí do vazby s minimem informací. V době řízení jich získává víc a je povinen na ně reagovat.
Střety mezi dětmi
Tématem setkání byl také začátek školního roku a možné střety mezi romskými a ukrajinskými dětmi. Náměstek brněnské primátorky Robert Kerndl (ODS) při debatě ujistil, že se tématu vedení města věnuje.
Považujeme Romy za občany druhé kategorie, projevila se jejich frustrace, hodnotí situaci Fuková
Číst článek
„Zřídili jsme poradní orgán, kde je 12 zástupců romské komunity, já a paní Irena Matonohová, která má na starost školství. Pro příští týden jsme se domluvili se zástupci policie a městské policie, že u škol, kam chodí více Romů a Ukrajinců, budou hlídky. Chceme se ale dívat i do budoucna a dále řešit problémy komunity související se vzděláním, bydlením nebo zaměstnaností,“ řekl.
Starosta městské části Brno-sever Martin Maleček (Hnutí SOL), v níž je velké území brněnské vyloučené lokality, doplnil, že radnice je v kontaktu s řediteli škol. Podle něj se tolik neobávají konfliktu mezi dětmi, ale spíše mezi rodiči.
