Připomínky i nadávky. Spor o zdražení energií trvá, podle analytičky se v návrhu může ještě škrtat

Praha 16. listopadu 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jak moc zase zdraží energie?
Bude to různé. Například u elektřiny pro domácnosti odhaduje ředitel ČEZu Daniel Beneš, že asi pro 40 % zákazníků bude zdražení celkového účtu od ledna znamenat něco od 0 do 2 %. Důvodem je, že má sice výrazně zdražit regulovaná část ceny elektřiny, ale na druhou stranu, těmto zákazníkům zároveň od ledna výrazně zlevní ta samotná elektřina, to znamená samotná komodita. Na faktuře ji vidíme označenou jako silovou elektřinu. Ta má na celkové ceně větší podíl, takže její pokles vymaže zvýšení té regulované složky. Tohle se týká lidí, kteří teď platí za silovou elektřinu cenu určenou vládním stropem, to znamená 6 Kč s DPH. Ale je potřeba říct, že pak je tady ještě celkem významná skupina zákazníků, kteří mají silovou elektřinu levnější než je strop už teď a pro ně dojde ke zdražení třeba o 10 % nebo i víc.

A jak to bude u plynu?
U plynu regulovaná složka poroste méně než u elektřiny a má také menší podíl na konečné ceně. Na rozdíl od elektřiny tam větší podíl tvoří samotný plyn. Jeho cena v průběhu roku výrazně zlevňovala, takže u plátců, kterým bude samotný plyn zlevňovat od ledna, by mohlo dojít k poklesu celkové ceny třeba až o 20 nebo 25 % oproti stávající úrovni. Záleží ale na tom, kolik teď platí za tu samotnou komoditu, protože pokud se uživatelům podařilo získat nějakou výhodnější smlouvu už během letošního roku a už teď mají plyn o hodně levnější, než je zastropovaná cena, tak samozřejmě pokles mít nebudu a mohou naopak pocítit nárůst.

To ale platí i u elektřiny. Pokud se někdo rozhodl s tou cenou něco dělat a dostal se na zhruba 4000 za MWh...
Přesně tak. Je poměrně velká skupina lidí, kteří mají u elektřiny ceny pod stropem už teď, to znamená, že zhruba taková nejběžnější cena může být 4,80 Kč za kilowatthodinu včetně DPH, a u nich po zvýšení ceny regulované složky může dojít k nárůstu konečné ceny asi o 9–7 %. Ale jsou i lidé, kteří platí ještě míň, kterým se třeba podařilo uzavřít nějakou výhodnější smlouvu, anebo měli zafixované nízké ceny silové elektřiny. Byli to typicky klienti Bohemia Energy, která zkrachovala, respektive přestala obchodovat, na konci roku 2021, a řada lidí potom uzavírala vynuceně nové smlouvy. Ti, kdo si je fixovali třeba až na tři roky, tak dneska platí málo a od příštího roku u nich poroste nejen ta regulovaná složka, ale i ta samotná cena elektřiny. U nich se potom může jednat o nárůsty o 30 až 40 % konečné ceny, což znamená v absolutních číslech, že třeba pro byt, který netopí elektřinou, by to znamenalo třeba 7 000 Kč za rok víc, ale pro domek, který topí na elektřinu, má relativně velkou spotřebu, to může být například podle propočtu společnosti Centropol nárůst asi o 24 000 Kč za rok, což je poměrně velké číslo. A přitom se nedá říct, že skupina lidí, na kterou to může takhle dopadnout, je úplně marginální. Těch lidí, kteří si fixovali dlouhodobě smlouvy, nebo prostě měli zajištěnou nižší cenu silové elektřiny, je poměrně dost.

Ceny energií porostou

Energetický regulační úřad oznámil asi před 14 dny, že dojde ke zvýšení ceny regulované složky jak u elektřiny (o 71%), tak u plynu (39 %.) To jsou velká čísla – jak k tomu ERÚ došel?
Došel k tomu tak, že regulovaná část jsou ze zákona služby, které jsou do jisté míry monopolní, protože jsou to služby za to, že se elektřina rozvádí po sítích po republice až do tvého domu či bytu. Jsou to distribuční služby a jsou to služby vysokonapěťové přenosové soustavy, kde je cena regulovaná a pokrývá například i určité náklady na opravy a údržbu soustavy. Pak jsou to náklady na technické ztráty v těch soustavách, protože než elektřina proběhne dráty, tak se jí část ztratí, takže se musí dokupovat, a to se potom hradí v cenách zákazníků. Pak jsou to systémové služby, kdy se platí za provoz přenosové soustavy, aby když třeba přestane svítit slunce a vypnou se solární elektrárny, tak aby nedocházelo k blackoutu, anebo když se třeba do soustavy najednou připojí větší množství továren, tak aby se výkyvy v soustavě daly vyrovnávat, na což je potřeba mít zajištěné speciální zdroje a nakupovat elektřinu.

A to všechno stojí peníze…
A to všechno stojí peníze a reguluje to Energetický regulační úřad. Další položka, která je klíčová, jsou poplatky za elektřinu z podporovaných zdrojů energie, což jsou většinou obnovitelné zdroje. Všechny tyto služby včetně těch poplatků vláda poslední rok dotovala a dotovala je velmi významně. Dokonce snížila cenu regulovaných poplatků pro rok 2023 a už od října roku 2022 plně zadotovala poplatek za obnovitelné zdroje. A to všechno končí k poslednímu prosinci 2023 a od nového roku už ta dotace bude jen minimální, bude tam pouze 9 miliard na podporované zdroje energie, pro které se používá zkratka POZE.

Změny v cenách energií jsou tedy vyvolány úsporným balíčkem vlády?
Přesně tak. Vláda se rozhodla šetřit a také říká, že šlo o pomoc v energetické krizi, která pomalu odeznívá, protože tržní ceny energií se v posledním roce uklidnily a klesají. I když oproti předkrizovému období jsou stále dvojnásobné, ale už to není tak divoké, jak to bylo. Takže vláda dotace energií škrtla. Pro představu jen za regulované služby dotace státu včetně POZE představovala 60 miliard korun. A to všechno teď budou muset zaplatit  zákazníci ve svých cenách. Navíc rostou celkové náklady na provoz sítí, na opravy, prostě máme tady inflaci, takže to všechno se promítá do regulované ceny.

Jedna věc je, že Energetický regulační úřad oznamuje, že nárůst regulované složky bude u elektřiny 71 %, ale to se týká odběratelů jako třeba mě nebo tebe, ale u velkoodběratelů to bude přes 200 %.
Pro střední firmy je to o 113 %, a pro ty největší, které jsou na vysokém napětí, tak tam je to 206 %, což je pro ně samozřejmě velký zásah.

Umí si to vláda spočítat?

Je to i poměrně velké politické téma. S Energetickým regulačním úřadem jedná ministr průmyslu Jozef Síkela ze Starostů a například premiér Petr Fiala z ODS tvrdí, že cena se nebude zase tak moc měnit, že to možná bude o jednotky procent, protože cena neregulované složky stále klesá. Opozice, konkrétně Karel Havlíček z ANO, mu ale říká, že snad má věšteckou kouli, že ví, jak se bude cena do budoucna vyvíjet. Umí si to vláda spočítat? Je to podle tebe dobrý odhad Energetického regulačního úřadu, že se cena regulované složky má zvednout o přesně tuhle výši? Anebo to vláda neumí transparentně vysvětlit?

Nárůst o 0 až 2 %, o kterém mluvil premiér, se týká domácností a je to určitý odhad konečné ceny, který se shoduje s odhadem Daniela Beneše z ČEZu. Pokud jde o velké podniky, tak to je něco opravdu jiného, protože ty si zajišťují elektřinu z různých zdrojů, různě ji nakupují. Někdo na spotovém trhu za okamžité ceny, někdo ji má zasmluvněnou dopředu, takže odhadnout konečnou cenu je opravdu těžké. Ale že to bude velký zásah pro podniky, kterým se zvýší regulovaná složka o 206 %, i když má v té konečné ceně jenom menší podíl, tak to je prostě pravda. Spočítat si to úplně detailně vláda nebo její jednotliví ministři samozřejmě můžou, ale je to také v nějakém čase, protože Energetický regulační úřad to dopočítával ještě během října, takže vědět to úplně dopředu a do detailu nemůžete.

Ovšem Energetický regulační úřad je nezávislý úřad. Samozřejmě konzultuje některé věci s ministrem průmyslu a obchodu a tak dále, ale postupuje prostě podle legislativy, podle předpisů a neměl by podléhat politickým tlakům. Má k dispozici exaktní čísla a ukazatele, podle kterých se to dá spočítat. Takže vláda samozřejmě nějaké informace měla a myslím si, že jako skoro všechno, to komunikačně podcenila.

Lidové noviny s odvoláním na ERÚ psaly, že vláda věděla od Energetického regulačního úřadu už v červnu, že se budou zvedat ceny regulované složky...
Energetický regulační úřadu určitě neměl v červnu detailní propočet, co zveřejní v říjnu. Ale vláda věděla, že se bude zvedat regulovaná složka, protože třeba u podniků, u velkohodběratelů dvě třetiny zvýšení ceny regulované složky dělá škrtnutí státní dotace na POZE, na podporované zdroje energie. Čili vláda, když připravovala rozpočet na příští rok a řekla, že tyhle dotace už nedá, tak v tu chvíli si mohla minimálně nechat udělat nějaký propočet od Energetického regulačního úřadu, jaký to bude mít dopad. Jestli ho měla, nebo neměla, to nevíme.

Ještě myslím v květnu ministr financí říkal, že vláda nechce jít cestou toho, že škrtne celou nebo skoro celou dotaci na POZE, ale že ji škrtne těm, kdo ji přijímají, tedy majitelům obnovitelných zdrojů. Jenomže tam hrozilo riziko soudních sporů. Protože ti, kdo mají dotaci přiznanou na základě dohod a legislativy platné v dřívějších letech, tak těm to není možné jen tak škrtnout. Takže se ukázalo, že takto postupovat nebude možné. Pochybuji tedy, že vláda už v červnu přesně věděla, jak bude postupovat na podzim. Zase tak kritická bych ke komunikaci vlády nebyla.

Ale před čtrnácti dny to byla nečekaná bomba, spadlo to na nás…
Ano. Vláda, minimálně tedy ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, určitě měla odhady, že celková cena může právě kvůli více rostoucí regulované složce vzrůst asi o 10 %. Ministr ty odhady měl.

A možná to bude ještě jinak…

Aby ten chaos nebyl malý, musíme mluvit ještě o něčem. Všechno se totiž může ještě v nějakých úzkých mantinelech měnit. Do úterý šlo Energetickému regulačnímu úřadu k tomuto návrhu zaslat připomínky. S jakými výtkami se nakonec bude ERÚ ještě muset vypořádat? A mohou se čísla, o kterých se tady bavíme, tj. 71 %, 39 % a tak dále, ve finále ještě měnit?
Připomínky podle neoficiálních informací ERÚ dostal. Je mezi nimi spousta nadávek, ale jsou tam samozřejmě i věcné záležitosti. Sám Energetický regulační úřad říká, že už velký prostor ke změnám a snížení svého návrhu nevidí. Důvod je, že udělal určité korekce ještě před zveřejněním tohoto svého návrhu – v celkovém balíku na distribuční a přenosové služby škrtl 10 miliard v případě elektřiny a asi 1 miliardu v případě plynu. Takže o to už je jeho návrh snížený, což v tom celkovém balíku znamená třeba u elektřiny asi minus 12 %, o kterých to mohlo být ještě vyšší. To znamená, že těch 71 % elektřiny už je vlastně ponížených.

A navíc musíme říct, že je to průměr. To neznamená, že se všem zvedne cena o 71 %. Může to být o 50 %, o 80 %…
Ano, je to tak. Záleží na tom, jaký mají lidé tarif, velikost odběru atd. Nějakou korekci tam ERÚ už udělal. Nicméně vyjednávání stále probíhají a podle neoficiálních informací by k nějaké korekci směrem dolů ještě skutečně mohlo dojít, především pokud se týká nákladů na přenosovou soustavu. Ale mohou to být asi spíš nízké jednotky procent, kde by mohlo ERÚ ještě něco škrtnout. Údajně přišli někteří ministři na vyjednávání s ERÚ s tím, že by se mohl škrtnout celý zisk distribučních společností, čímž by se skutečně výrazně snížilo procento růstu za regulované služby. To ale, pokud vím, ERÚ odmítl s tím, že by to bylo nezákonné. Takže jedna věc je, že se zřejmě něco najde u přenosové soustavy, protože ta je stoprocentně státní, takže tam asi nehrozí, že by došlo k nějakým soudním sporům. Nebo se to může nějak rozložit v čase, aby to nebyl takový náraz. A další možnost, kterou vláda má ve svých rukou, je přehodnocení škrtu dotace na POZE.

Čímž by se upravoval úsporný balíček…
Úsporný balíček a také státní rozpočet na příští rok. Je otázka, jestli to vláda bude chtít udělat a komu by vlastně pomohla. Největší problém s tím v tuto chvíli mají a největší vyjednávací sílu mají velké průmyslové podniky, Svaz průmyslu a dopravy ČR (ale i další svazy). Ten tlačí na vládu, aby přece jenom podnikům nějak pomohla, že jsou ve složité situaci, mají před sebou Green Deal, musí investovat do energetiky, do její změny a tak dále. Pokud vláda ještě někde z něčeho ubere a dá na ten poplatek za obnovitelné zdroje dotaci, tak by se ceny energií mohly snížit, ale záleží pro koho. A teď je otázka, jestli vláda do toho bude chtít jít a komu ty peníze vezme. Mluví se zhruba o částce v jednotkách miliard, třeba do sedmi miliard. A teď, když to dáte podnikům, tak proč to nedáte i domácnostem, abyste jim ulevil. To je jeden takový problém, který s tím může být. A druhý problém je, že tu dotaci prostě vláda bude muset vzít z nějakého jiného výdaje, protože žádné příjmy navíc nejspíš už v tuto chvíli nenajde.

Povedou se o tom ještě určitě vášnivé diskuze. Ve čtvrtek se tohle téma dostalo i na program mimořádného jednání Sněmovny. Kdy musí být jasno, jak to nakonec od Nového roku bude?
Energetický regulační úřad říká, že rozhodnutí vydá do 30. listopadu. Zřejmě tuto lhůtu využije a nebude to dříve než na konci listopadu, tak, aby to od 1. prosince bylo známé a energetické firmy, dodavatelé a všichni, koho se to týká, s tím mohli počítat a udělat si rozpočet. Platné to bude od 1. ledna příštího roku. Co je tedy ještě zajímavé a týká se to podporovaných zdrojů energie, tak vláda v rámci konsolidačního balíčku upravila jeden zákon tak, že výši poplatku za POZE může určovat i v průběhu roku. Doteď to vždycky bylo tak, že celková suma, kolik je potřeba dát na tu podporu, se vždycky určila na rok dopředu, ale nyní to bude moct být i v průběhu roku. Očekává se tedy, že vláda toho třeba může využít podle vývoje situace ještě v příštím roce a otevřít toto téma v průběhu roku.

Takže v březnu se o tom můžeme bavit znovu?
Přesně tak. A myslím si, že se to může týkat například podniků. Pokud by například došlo k růstu cen elektřiny na trhu, tak vláda může říct, že se uvolní nějaké peníze na pomoc ještě v průběhu roku.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, CNN Prima News.

EDIT: Text prošel dodatečnou korekturou 17. 11. 2023