Firmy chtějí lidem přidat, ale ne o inflaci. Jsou spíš opatrné, říká analytik pracovního trhu
Ještě na přelomu dubna a května byly firmy podle analytika pracovního trhu Tomáše Ervína Dombrovského docela optimistické: „To ještě měly za to, že budou nabírat a že si budou moci dovolit zvýšení mezd.“ I tak ale firmy počítaly s tím, že platy nezvýší o plnou inflaci, ale třeba jen o pět procent, maximálně o deset procent. Inflace je ale dvouciferná, pohybuje se okolo 17 procent. „Drtivé většině zaměstnanců skutečné příjmy poklesnou,“ říká.
S příchodem podzimu je atmosféra na pracovním trhu jiná, upozorňuje Dombrovský ze společnosti LMC, která provozuje portály práce.cz a jobs.cz, a srovnává:
„Až do léta firmy hodně nabíraly, dokonce víc než v roce 2019, což byl normální rok. Firmám se až do léta dařilo, trh byl extrémně oživený, lidé scházeli. Takže zaměstnavatelé se museli opravdu hodně snažit, aby někoho přesvědčili ke změně práce nebo aby zalovili v řadách studentů a absolventů.“
„Pes v práci? Spokojenost se zaměstnáním se neodvíjí pouze od výše platu,“ upozorňuje analytik Tomáš Ervín Dombrovský. Poslechněte si celý rozhovor ve Finančáku
Poptávka ze strany firem je teď ohrožená, upozorňuje. „Všichni jsou pod obrovským tlakem zdražujících energií a úvěrů, firmám rostou náklady a optimismus obecně pro příští rok jde někam k nule,“ shrnuje analytik pracovního trhu a dodává:
„Nevidím ale žádnou velkou apokalypsu. I když jak klesá spotřebitelská důvěra domácností, tak firmy budou asi velmi opatrné co do rozšiřování svých řad. “
Trend bude zřetelně vidět až v datech za září. „Brzda bude, to ano. Ale jde o to, jestli bude propad o desítky procent obsazovaných pozic. Spíš očekávám, že to bude o jednotky procent. Že budou firmy spíš opatrné, než aby stoply všechny nábory a začaly zvažovat velké propouštění.“
Ve většině krajů je velká poptávka po oboru ošetřovatelství, popisuje odborník z ministerstva
Číst článek
Už teď má ale zhruba 15 procent domácností problém vyjít se svými příjmy a firmy si to podle Dombrovského alespoň částečně uvědomují. „Když se vám do finanční tísně dostane podstatná část zaměstnanců,když řeší exekuce a složenky, tak firmy ví, že potom se jim ti lidé nejsou schopní dobře se soustředit na práci. Takže firmy, když můžou, tak se snaží to alespoň trochu kompenzovat.“
Takovou pomoc zaměstnancům si podle něj mohou dovolit zejména firmy ve finančním sektoru, kterému se teď daří, nebo v energetice či u digitálních pozic.
„Ale pak je třeba segment služeb nebo administrativní pozice nebo tam, kde je výroba náročná na energie, a tam budou firmy pod velkým tlakem a třeba si to nebudou moci tolik dovolit.“
Očekávání stoupá pomalu, klesá rychle
Poslední rok byl pracovní trh podle Dombrovského poměrně živý. „Hodně se nabíralo, lidé nebyli, takže si zájemci mohli říkat o lepší pracovní podmínky. Ale teď jsou lidé spíš v nejistotě a nejsou tak ambiciózní v tom, o kolik peněz si hned na začátku řeknou.“
Vláda schválila nárůst platů vojáků, zdravotníků, pedagogických pracovníků a v sociálních službách
Číst článek
Když se trhu několik let daří, postupně se zvyšují i platová očekávání absolventů. „Firmy nabírají, platí relativně slušně, tak v tu chvíli si mladí lidé začnou říkat o více peněz. Většinou je tam odstup dva tři roky,“ popisuje analytik.
Opačně to jde rychleji. „Když přijde krize, zpomalení, nenabírá se, začne se propouštět, tak se to do očekávání propíše relativně rychle. Lidé jsou vlastně rádi, že mají slušnou práci,“ dodává analytik pracovního trhu.
Hybridní režim je žádaný
Jedním z žádaných benefitů je takzvaný hybridní režim, tedy možnost podle vlastních potřeb kombinovat práci z domova a z kanceláře.
„Pro každý typ činnosti je výhodnější něco jiného. Když se člověk potřebuje soustředit, tak je výhoda být trochu stranou ostatních. Naopak když potřebuju být kreativní, informovat kolegy, tak je lepší se potkat. Po takovém hybridním režimu lidé opravdu hodně touží,“ shrnuje Dombrovský.
Při práci z domova by měl zaměstnavatel podle návrhu platit náhradu nákladů za energie či vodu
Číst článek
Dnes má takový režim asi 30 procent zaměstnanců, z domova pracují třeba jeden nebo dva dny v týdnu. Plně z domova pracuje šest procent lidí, u některých to začalo jako nutnost v době pandemie a pak už se do kanceláří nevrátili.
„Vidíme, že u lidí s technickým zaměřením je preference práce z domova, tedy možnost hluboce se soustředit, žádanější,“ dodává.
Důvody, proč lidé nejčastěji mění práci, vidí zejména v kvalitě mezilidských vztahů. „A u mladých lidí při škole nebo těsně po ní jde velmi často o náplň práce: na co si mohou sáhnout, co si můžou vyzkoušet, odkud kam se posunout a v čem se vyprofilovat,“ přibližuje Dombrovský.
Co dělá dobrou práci?
„Dobrá práce“ se pozná tak, že spolu lidé ve firmě férově komunikují. „Aby lidé neměli prostor pro domněnky,“ říká analytik pracovního trhu.
„Asi třetina zaměstnanců podle našich dat zažívá v práci něco jako ponižující jednání, tedy že po nich šlape vedení, nebo skřípou vztahy s kolegy. A dvě třetiny lidí říkají, že nezažívají příliš často uznání za dobře odvedenou práci. A to potom může třeba zakládat ten pocit ponižujícího jednání.“
Zaměstnanci také oceňují důvěru. „Třeba že nejsou na všechny příkazy a zákazy. Klíčové slovo je zájem managementu o lidi, aby mohli dobře dělat svoji práci a aby jim to spolu klapalo,“ dodává Dombrovský.
Celý rozhovor si poslechněte v audiozáznamu.
