Na dovoz kritických surovin z Ruska se nevztahují sankce, Unie jich nakoupila za 13,7 miliard eur
Evropské firmy dovážejí z Ruska i přes válku na Ukrajině nerostné suroviny jako nikl, hliník, měď nebo titan za miliardy eur, upozornil v úterý novinářský tým Investigate Europe. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se Evropská unie pokusila ochromit ruskou ekonomiku 11 balíčky sankcí, v nichž se zaměřila na suroviny jako ropa nebo uhlí. Zdroje, které Unie považuje za kritické, ale mohou z Ruska do členských zemí dál proudit.
„Proč nejsou kritické suroviny zakázány? Protože jsou kritické. Buďme upřímní,“ prohlásil podle Investigate Europe minulý měsíc unijní diplomat David O’Sullivan, který má na starosti oblast sankcí.
Za kritické zdroje považuje Evropská unie i takové, které jí pomáhají k dosažení cíle uhlíkové neutrality v roce 2050. Patří mezi ně suroviny pro výrobu elektroniky, solárních panelů či elektromobilů.
Další kritické materiály jsou zapotřebí pro letectví či obranu. Kritické suroviny přitom spojuje to, že jsou často nedostatkové, přestože poptávka po nich je celosvětově vysoká.
Mezi březnem 2022 a červencem tohoto roku Evropská unie dovezla z Ruska kritické suroviny za 13,7 miliard eur (337 miliard korun), vyplývá podle Investigate Europe z údajů Eurostatu a unijního Společného výzkumného střediska (JRC).
Nikl, měď či titan
Z Ruska pochází až 90 procent určitého typu niklu dováženého do Evropy, upozorňuje také například bruselská organizace European Policy.
Ruský těžařský gigant Nornickel exportoval od začátku války do července letošního roku do Evropské unie nikl a měď za 7,6 miliard dolarů (176,5 miliard korun).
Pětihvězdičkový hotel sankcionovaného ruského zbrojaře opět funguje. Od úřadu dostal výjimku
Číst článek
Ruská společnost Rusal pak za prvních 16 měsíců války vyvezla do unijního bloku hliník za 2,6 miliard dolarů (60,4 miliardy korun). Hlavní akcionář společnosti, Oleg Děripaska, je přitom na unijním sankčním seznamu.
Další ruská společnost, VSMPO-Avisma, kterou částečně vlastní ruský státní zbrojařský koncern Rostěch, prodala ve stejném období do Evropské unie titan za nejméně 308 milionů dolarů (7,2 miliardy korun).
Šéfem VSMPO-Avismy i Rostěchu je Sergej Čemezov, která má od dob svého působení v KGB v tehdejším východním Německu blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Jak Čemezov, tak Rostěch jsou na unijním sankčním seznamu, společnost VSMPO-Avisma ale nikoliv.
Mezi evropskými společnostmi, které nakupovaly od VSMPO-Avisma titan, byl minimálně na začátku války na Ukrajině francouzský Airbus.
Vyhlídky ruské ekonomiky jsou pochmurné. Roste jen kvůli výdajům za válku, tvrdí odborník
Číst článek
V polovině března 2023 VSMPO-Avisma přestala uvádět zákazníky v celních prohlášeních, nic ale nenasvědčuje tomu, že by s ní francouzský výrobce letadel přestal obchodovat. Airbus se k zjištění Investigate Europe vyjádřit nechtěl.
Mezi další evropské kupce ruských surovin patří společnosti jako německá Metal Powder, francouzská Safran nebo řecká Elval Halcor, vyjmenoval investigativní projekt.
Řada těžařských společností, kterých si zatím Evropská unie při tvoření sankcí nevšímá, figuruje na britských a amerických sankčních seznamech, podotkl novinářský tým z Investigate Europe. O to více je podle něj unijní mezera v sankcích do očí bijící.
