Letošní odhad růstu české ekonomiky vzrostl na 2,2 procenta. Vláda zvažuje daň z mimořádných zisků
Ministerstvo financí v nové makroekonomické predikci pro letošní rok zlepšilo odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta a pro příští rok odhad zhoršilo na 1,1 procenta. V předchozí dubnové prognóze úřad čekal letos růst ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Novou prognózu dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Loni hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 3,5 procenta. Vláda také jedná o dani z mimořádných zisků.
Zároveň by letos měla podle MF průměrná inflace činit 16,2 procenta a příští rok by měla klesnout na 8,8 procenta. V dubnu úřad počítal pro letošek s inflací 12,3 procenta a pro příští rok 4,4 procenta. Během zbytku letošní roku by se podle MF měla inflace přiblížit až ke 20 procentům.
Veřejné finance teď jedou na autopilota, který míří přímo do skály, varuje ekonom Hampl
Číst článek
„Ruská agrese na Ukrajině rozpoutala nebezpečný makroekonomický koktejl klesajícího výkonu evropských ekonomik a rostoucí inflace. Pokud jde o očekávanou technickou recesi, tedy mezičtvrtletní pokles HDP dvakrát po sobě, to samo o sobě není tragédií,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
„Daleko problematičtější je inflace, která je vedle zajištění dostatku dostupných energií pro naše domácnosti a firmy hlavním ekonomickým problémem, se kterým se musíme vypořádat,“ dodal.
Růst ekonomiky by měl být v letošním roce podle MF tažen investicemi do fixního kapitálu a zesílenou akumulací zásob. Výdaje domácností na spotřebu bude tlumit nárůst životních nákladů, zejména cen energií, a zpřísnění měnové politiky.
S dopady vysoké inflace se podle úřadu budou domácnosti potýkat i v příštím roce, jejich spotřeba by tak měla zůstat nízká.
Přišly o peníze u Sberbank, teď si půjčují za vysoké sazby. Obce řeší, jak uplatnit svoje pohledávky
Číst článek
Míra nezaměstnanosti by přes očekávanou recesi ve druhém pololetí měla zůstat poměrně nízká. MF nadále počítá letos s nezaměstnaností 2,5 procenta a příští rok 2,6 procenta. „Napjatý trh práce bude tlačit na růst mezd, který však bude zaostávat za inflací. Průměrná reálná mzda by tak v tomto i příštím roce měla klesnout,“ uvedl úřad.
MF zároveň zlepšilo letošní odhad deficitu veřejných financí na 3,8 procenta HDP. V dubnu MF počítalo se 4,5 procenta. „Navzdory válce a dodatečným válečným výdajům se nic nemění na našem důležitém úkolu dosáhnout nejpozději do konce volebního období deficitu veřejných financí pod tři procenta HDP, a tím plnit kritérium EU,“ doplnil Stanjura.
Daň z neočekávaných zisků
Vláda zvažuje také zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví, řekl Stanjura. Neuvedl ale, o který sektor jde. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku vláda musí podle něj rozhodnout do 10. září.
„Ještě zvažujeme jedno odvětví. Vedle těch dvou, o kterých se ví,“ uvedl. Příští týden bude vláda jednat o dani s Národní ekonomickou radou vlády. Výsledek debaty nechtěl předjímat. „Ještě jsme se nerozhodli, včetně mě. Kdybych to považoval (zavedení daně) za něco, co není v pořádku, říkal bych to od počátku. Jsme schopni se shodnout na tom, že v některých odvětvích vznikají mimořádně vysoké zisky díky vnějším okolnostem. To je základní myšlenka takzvané windfall tax. Určitě to není sektorová daň,“ dodal.
