Spotřební daň na víno by mohla být až 10 korun za litr
Ministr financí chce od příštího roku vyrovnávat nesrovnalosti v daňovém systému. Mimo jiné uvažuje o zavedení spotřební daně na víno, která by prý mohla vystoupat až na deset korun za litr. O její definitivní výši se Miroslav Kalousek chystá diskutovat. Proti zvažovanému opatření se okamžitě ozvali vinaři, podle kterých může být pro řadu z nich likvidační. Zatímco daň na víno byla zrušená v roce dva tisíce, z piva a lihovin si stát svůj díl strhává pravidelně.
Ministr financí zatím nadhodil částku spotřební daně deset korun za litr, to ale ještě není definitivní. Podle dostupných odhadů by stát při této částce mohl získat až dvě miliardy korun.
Jihomoravský hejtman Michal Hašek upozorňuje, že by se zavedení spotřební daně dotklo skoro 19 tisíc vinohradníků, tisícovky vinařů a dalších tisíců lidí, kteří pracují v oboru.
S uvalením jakékoliv spotřební daně na víno rozhodně nesouhlasí ani předseda Svazu vinařů Jiří Sedlo.
Předseda Svazu vinařů Jiří Sedlo a agrární analytik Jiří Havel diskutují o návrhu na uvalení spotřební daně na víno v Ozvěnách dne na Radiožurnálu.mp3
„Vinařství je v podstatě zemědělství, na rozdíl od průmyslu. Závislost na počasí zde dělá velké kolísání výnosů hroznů. To znamená, že my si nemůžeme naplánovat, kolik vína vyprodukujeme v kterém roce. My jsem závislí na tom, co sklidíme v našich vinicích,“ řekl Jiří Sedlo.
Agrární analytik Petr Havel připomněl, že výroba piva a lihovin, na něž je spotřební daň uvalena, je také závislá na zemědělských surovinách, konkrétně třeba na obilovinách.
„Zatímco pivo se vyrábí ze surovin v České republice a tady se taky konzumuje, lihoviny se obvykle vyrábějí ze surovin produkovaných v České republice a tady se také spotřebují, tak 60 až 70 procent vína do České republiky dovážíme. To znamená, že my naší nulovou spotřební daní fakticky dotujeme zahraniční producenty vín, a to si myslím, že tak úplně spravedlivé není,“ uvedl Petr Havel.
Do České republiky se dovážejí levná vína, která válcují konkurenci především levných domácích lihovin.
Například v Německu, Itálii, Španělsku, Rakousku a Maďarsku je na víno nulová spotřební daň, takže by to české vinaře mohlo znevýhodnit. Jestli by daň byla uvalená i na vína dovezená ze zahraničí, pak by to nemuselo být pro tuzemské výrobce tak zásadní.
Jiří Sedlo uvedl, že při spotřební dani 10 korun za litr by se cena pro spotřebitele zvýšila až dvojnásobně. Petr Havel v tom naopak vidí nástroj zkvalitnění struktury vín prodávaných v České republice a zájem spotřebitele, protože zavedením spotřební daně budou znevýhodněna méně kvalitní vína než ta více kvalitní.
