V úterý bude zdanění tichých vín probírat pracovní skupina, ve které jsou jak zástupci několika ministerstev i vinaři. Ve vysílání Radiožurnálu odpovídal prezident Svazu vinařů Martin Chlad.
Zavedení spotřební daně na tiché víno vypadlo především péčí jihomoravských koaličních politiků z konsolidačního balíčku, který teď schvaluje Sněmovna.
Lidovci při příprav ozdravného balíčku prosadili zachování nulové spotřební daně. Po kritice vznikla pracovní skupina zástupců koalice a vinařů, se závěry by podle Výborného měla přijít do konce roku.
„V ceně ještě není promítnutý celý rozdíl. Nemohu ale říct do médií, o kolik by ještě měla cena vzrůst. To by bylo v rozporu s pravidly hospodářské soutěže,“ říká v rozhovoru Ivan Indráček.
Snížení sazby daně loni navrhla vláda kvůli tehdejším vysokým cenám, aby hlavně ulevila dopravcům. Snížená sazba měla původně platit do konce letošního roku.
Snížení sazby daně loni navrhla vláda kvůli tehdejším vysokým cenám, aby hlavně ulevila dopravcům. Zvýšení sazby by mělo státu přinést za každý měsíc asi 800 milionů korun navíc.
„Nelíbí se mi tón, jakým způsobem člověk může přirovnat a zjednodušit celou tu situaci. Nazývat to Palermem je za hranou,“ říká k neuvalení spotřební daně na víno Jiří Maděřič.
„Z hlediska dopadu na nízkopříjmové skupiny obyvatel lze pozitivně hodnotit skutečnost, že ve snížené sazbě budou položky jako teplo a vodné a stočné,“ říká Jelínek.
Zavedení spotřební daně navrhl už na podzim NERV s tím, že by do rozpočtu přinesla pět miliard korun ročně. Nyní se platí z piva, lihovin a šumivého vína. Proč by mělo být klasické víno výjimkou?
Stát by mohl díky úpravám daně z příjmů od zaměstnanců vybrat o 30 až 60 miliard korun navíc. Nedopadlo by to přitom ani na chudé a nijak významně ani na střední třídu.
Kabinet plánuje snížit počet sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) z nynějších tří, tedy 10, 15 a 21 procent jen na dvě. Vznikla by jedna nová ve výši 14 procent a druhá by zůstala na 21 procentech.
Stačí napsat do vyhledávače na internetu slovo „daně“ a pak už nezbývá než čelit nepřehlednému výčtu návrhů, kde se odvody občanů a podniků budou pokud možno už od příštího roku zvyšovat.
„Česko je asi v půlce zemí Evropské unie, která na tichá vína nemá spotřební daň. Jsme ale jedna ze zemí, která jich má většinu z dovozu,“ říká v rozhovoru sociolog Daniel Prokop.
V minulém týdnu se cena benzinu dostala na nejnižší úroveň od vypuknutí války na Ukrajině. Na začátku října se však spotřební daň vrátila na 12,84 koruny za litr, analytici tak tento vývoj očekávali.
Benzinu se nynější novela netýká. Spotřební daň z této pohonné hmoty se vrátí z nynějších 11,34 koruny na původní částku 12,84 Kč na litr od letošního října.
Benzinu se nynější vládní novela o spotřebních daních netýká. Spotřební daň z této pohonné hmoty se vrátí z nynějších 11,34 koruny na původní částku 12,84 Kč na litr od letošního října.
Podle středečního vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by sněmovna mohla návrh schvalovat ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze v pátek.
Před rokem byla paliva výrazně levnější. Průměrná cena za jeden litr benzinu byla o 15,28 koruny nižší, za naftu tehdy motoristé platili o 16,66 koruny na litru méně.
Z litru benzinu se nyní odvádí daň 12,84 koruny a u nafty 9,95 koruny. Ministerstvo financí uvedlo, že ceny u čerpacích stanic by mohly díky snížení spotřební daně klesnout až o 1,80 Kč na litr.
Do konce září budou podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) pokračovat kontroly marží prodejců pohonných hmot. Ministr chce docílit toho, že se snížení spotřební daně promítne do celkových cen.
Kabinet také rozhodl o částečném zrušení silniční daňě či přimíchávání biosložky. Na Ukrajinu pak poputuje další dodávka vojenského materiálu. U jiného vojenského materiálu se urychlí nákup.
