Stanjura: Nemůže se stát, že firma jinde v Unii dostane větší podporu než v Česku. Suma je stejná
Koaliční vláda Petra Fialy (ODS) má za sebou rok vládnutí. Ten ale končí mírnou ekonomickou recesí a přinesl nejvyšší inflaci za poslední čtvrtstoletí. „Čeká nás těžký příští rok, ale nebude tak těžký jako rok 2022,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v podcastu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.
Schodek státního rozpočtu klesl, ale mnohem méně, než si ministr před rokem přál. Snížení dluhu nevyšlo vůbec. Ten letos za tři čtvrtletí naopak narostl o 425 miliard korun, což je více než za celý minulý rok.
Poslechněte si nový podcast Jany Klímové Peníze a vliv. Hostem je ministr financí Zbyněk Stanjura
„Nejtěžším úkolem vlády bylo připravit podmínky pro to, abychom zvládli vysoké ceny energií. Myslím, že jsme postupovali uvážlivě, i když někdo říká, že pomalu, ale nepostupovali jsme zbrkle,“ shrnuje Stanjura.
„Dlouhodobě jsme usilovali o zvýšení povinného limitu pro DPH a o to, abychom zvýšený limit mohli využívat pro paušální daň. To jsme splnili. A právě toto může pomoci desetitisícům drobných podnikatelů a živnostníků,“ vyzdvihuje ministr.
„Stát má sice všechny informace, které potřebuje ke svému rozhodování, ale bohužel je nemá v jednom systému.“
Plošnou pomoc, kterou získali i dostatečně zajištění občané a stát tak zbytečně tratil, odůvodnil Stanjura tím, že už bylo nutné jednat a z praktického hlediska to nešlo udělat jinak než plošně.
„Stát má sice všechny informace, které potřebuje ke svému rozhodování, ale bohužel je nemá v jednom systému,“ uznává a vysvětluje:
Ekonomika bude příští rok stagnovat a inflace zpomalí, uvádí průzkum ministerstva financí
Číst článek
„Proto jsme nebyli schopni rychle a efektivně zjistit například příjmové poměry všech domácností a na základě toho lépe zacílit pomoc.“
Do budoucna chceme právě toto změnit, plánuje ministr:
„Musíme propojit data z finanční správy, správy sociálního zabezpečení, zdravotních pojišťoven a pak s těmi daty můžeme pracovat mnohem efektivněji.“
Stejně v celé Evropě
Vláda od ledna zastropovala ceny energií pro domácnosti, menší firmy i veřejné instituce. Nyní chce stropy cen zavést i pro velké podniky.
Bývalý guvernér Rusnok: Pocit materiální ztráty tu bude dál. Ceny zůstanou vysoko, i když inflace klesne
Číst článek
„Jako předsednické zemi se nám povedlo změnit pravidla pro podporu velkých firem a v rámci těchto pravidel to jde administrativně velmi jednoduchým způsobem, kterým jsou stropy,“ těší Stanjuru.
„Když se reálně podíváme na to, jaká byla pravidla v roce 2022 v Evropě, tak to byly také stropy, jenom se to počítalo jinak. Bylo to ale hrozně složité. Museli jste si vést náklady na energie, porovnat to s předchozím rokem, a když to překročilo určitou hranici, mohli jste požádat a část té ztráty vám stát uhradil.“
„Odstranili jsme riziko potenciální konkurenční nevýhody pro naše firmy.“
Vláda má tak v plánu tuto metodu administrativního zastropování v Česku využít, a to na hodnotách 70 až 80 procent spotřebované energie. Důvodem těchto vyšších čísel je podle Stanjury motivace k úsporám.
„Výhodou je, že v rámci této podpory v Evropě je maximální pomoc pro jeden podnik. Nemůže se tedy stát, že by firma v jiném členském státě dostala vyšší podporu než česká firma. Ta maximální suma podpory bude všude stejná. Odstranili jsme tudíž riziko potenciální konkurenční nevýhody pro naše firmy,“ dodává ministr financí.
Poslechněte si celý podcast Peníze a vliv, audio je výše v článku.
