V Česku hledáte jakoukoliv práci co nejdřív, v Dánsku tu nejlepší a pomůžou vám s tím, srovnává sociolog
Novela zákoníku práce se nakonec v Dánsku inspirovala jen málo, kritizuje v rozhovoru pro Radiožurnál sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research. „V Dánsku jsou flexibilní prvky doplněné tím, že je tam větší procentuální podpora v nezaměstnanosti. Podmíněná tím, že se člověk rekvalifikuje,“ upozorňuje. Česko chce například prodloužit zkušební lhůtu. Prokop varuje, že by toho mohly zneužívat firmy pro zaměstnávání lidí na sezonní práce.
Část expertů už nějaký čas volá po inspiraci dánským modelem flexsecurity, a to v případě novely zákoníku práce. Ten pojem se skládá ze slov flexibilita a pružnost, zabezpečení. Současný návrh ministerstva práce a sociálních věcí je tímto dánským modelem inspirován hodně, trochu, nebo vůbec?
Nakonec spíš málo. Dánský flexsecurity funguje při výpovědi z práce tak, že když teprve začínáte pro firmu pracovat a jste tam třeba rok, tak výpovědní doba je krátká. A když tam jste 20 let, tak je výrazně delší. Tedy že se výpovědní doba nastavuje podle toho, jak dlouho tam pracujete.
Sloučení dávek zdvojnásobí motivaci pracovat lidem s těmi nejnižšími příjmy, pokud nejsou v insolvenci. Těm novela situaci ještě zhorší, vysvětluje Daniel Prokop
Zároveň v Dánsku platí ve chvíli, kdy zaměstnavatel dává výpověď zaměstnanci, menší administrativní proces. Je tam trochu jednodušší doložit ta pochybení zaměstnance a podobně.
Také to přináší velkou flexibilitu v tom, že když podává výpověď zaměstnanec, tak má jednoměsíční výpovědní dobu. Takže když se rozhodne změnit práci, netrvá to dva nebo dva a půl měsíce.
Nebo tři, pokud dá výpověď hned na začátku měsíce.
Když nabíráte nového člověka, musí dát nejdřív výpověď někde jinde a čeká se tři měsíce. A když potřebujete zaměstnance dřív, vezmete někoho horšího...
A tyhle flexibilní prvky jsou doplněné tím, že je tam větší procentuální podpora v nezaměstnanosti. A zároveň je podmíněná tím, že se člověk rekvalifikuje. Už po několika měsících, po jednom dvou, se jde do rekvalifikačních programů.
Najít si jakoukoliv práci?
Když se zastavíme u navrhované české novely zákoníku práce, tak jeden bod, který je alespoň trochu podobný dánskému modelu, říká, že výpovědní lhůta by mohla být zkrácena na měsíc v případě závažného porušení pracovní kázně. A to je asi tak všechno, co je podobné Dánsku.
Záleží, jak bude to porušení pracovní kázně definované, jestli to budou jenom výjimečné případy, anebo to půjde vztáhnout na všechno.
Uvolnění pracovního trhu po vzoru Dánska má smysl se souběžnou podporou v nezaměstnanosti, míní Prokop
Číst článek
Jestli to dobře chápu, tak by ta výpověď měla začít platit už v den jejího udělení, nečekalo by se na další měsíc.
To mi dává smysl. To, že se délka liší podle toho, jestli podáte výpověď na začátku měsíce, nebo v polovině, nebo na konci, to je v Česku dost zvláštní.
U toho závažného porušení kázně je opravdu otázka, jak to bude definováno, aby to nakonec nešlo vztáhnout na všechno.
A do dánského modelu chybí ještě větší flexibilita zaměstnance. To už se tolik nelíbí těm firmám, které navrhovaly flexibilitu.
Zároveň je v Dánsku vyšší podpora v nezaměstnanosti. Když lidé víc střídají práce, tak aby měli jeden dva měsíce větší podporu a našli si dobrou práci.
Protože v Česku funguje podpora tak, že se s vámi dlouho nic nedělá, pět měsíců. A pak jdete na veřejně prospěšné práce. Jen minimum lidí míří do rekvalifikačních programů. A zároveň tam jdou pozdě, ne po jednom či dvou měsících na úřadu práce.
V Česku je totiž cílem, aby si člověk našel práci – jakoukoliv. V Dánsku je cílem, aby si našel co nejlepší práci.
Tím pádem tolik neredukují podporu, zejména ne v první fázi, aby lidi netlačili do jakékoliv práce, ale do takové, která je ta nejlepší s ohledem na kvalifikaci každého.
Delší zkušební doba
V návrhu ministerstva práce se také píše, že zkušební lhůta se u řadových zaměstnanců prodlouží ze tří měsíců na čtyři a u vedoucích pracovníků z šesti na osm. K čemu je to dobré?
Zrovna tohle v Dánsku funguje tak, že pro zaměstnance není zkušební doba, ale v prvním půl roce je výpovědní lhůta kratší, což zkušební dobu simuluje.
Výpověď bez důvodu nepatří do 21. století, varuje Středula. Vlnu propuštění nezpůsobí, oponuje Zikeš
Číst článek
Nejsem schopný okomentovat, jestli zaměstnavatelé se rozhodují až po čtyřech měsících, že je ten pracovník špatný, nebo jestli to už neví po třech měsících.
Je tady ale jedno nebezpečí. Flexibilita se totiž využívá pro střídání zaměstnanců. Tedy že máte sezonní práci, dáte zkušební dobu na čtyři měsíce a potom toho člověka bez větších nákladů vyhodíte, protože v zimě už se třeba nestaví nebo zkrátka sezonní práce skončila.
Je potřeba říct, že v řadě zemí, stejně jako v Česku, se odvádí z rozpočtu nějaká procenta na politiku zaměstnanosti, na její podporu a na rekvalifikace. To odvádí každá firma za každého zaměstnance.
V jiných zemích je to ale tak, že to odvádí firmy, které propouští. Spočítá se, kolik firma propustila lidí za posledních pět let, a podle toho přispívají.
To mi dává smysl. Pokud je tam flexibilita, tak by ty firmy, které ji využívají, měly z velké části platit úřady práce.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
