Bohatnout tempem 14 milionů dolarů za hodinu

V lednovém kalendáři mají každý rok pevné místo dvě události: jednak setkání globálních ekonomických a politických elit ve švýcarském Davosu, které si pak bere za příležitost organizace Oxfam, aby jim i světové veřejnosti předložila zprávu o stavu planetárních nerovností.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bohatství (ilustrační snímek)

Bohatství (ilustrační snímek) | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Jako už každoročně to není žádný překvapivý ani optimistický obrázek: ekonomická nesouměřitelnost i v uplynulém roce dál rostla do obscénních rozměrů. Zatímco se více než polovina lidstva, skoro pět miliard lidí, kvůli mnohočetným krizím poslední doby potýká s chudnutím, superbohatí bohatli od začátku této dekády absurdním tempem 14 milionů dolarů za hodinu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kateřina Smejkalová: Bohatnout tempem 14 milionů dolarů za hodinu

Majetek nejbohatších pěti mužů planety se od roku 2020 touto rychlostí zdvojnásobil a jeden z nich zřejmě v následujících deseti letech poprvé v historii dosáhne jmění ve výši jednoho bilionu dolarů, tedy těžko představitelného tisíce miliard. I kdyby z toho, co nyní tato pětka dohromady vlastní, každý z nich utrácel milion dolarů denně, trvalo by jim dostat se na mizinu skoro 500 let.

Jenom půl procenta z 1600 nejbohatších korporací se přitom zavázalo platit svým zaměstnancům mzdu, ze které se dá vyžít. Mnoho z nich naopak proslulo mimořádně špatnými pracovními a mzdovými podmínkami a setrvalými pokusy potlačovat odborovou činnost, jako Amazon jednoho z pěti superboháčů Jeffa Bezose.

Sestra versus management

Tristní je také pohled na obory lidské činnosti, jejichž kritický význam pro společnost nám údajně měla jednou provždy ukázat pandemie: průměrné pracovnici ve zdravotnictví nebo sociálních službách by trvalo 1200 let, než by si vydělala tolik, jako šéfové stovky nejbohatších korporací za pouhý rok.

Musk je znovu nejbohatším člověkem na světě, v květnu vzrostly akcie jeho Tesly

Číst článek

V době vyostřující se klimatické krize je pak důležitá také emisní bilance různých životních stylů, které s majetkem úzce souvisí: Dekadentní chování procenta nejbohatších nezřídka obsahující obří jachty či soukromé tryskáče produkuje stejně emisí oxidu uhličitého jako živoření nejméně majetných dvou třetin globální populace.

Jako již též každoročně Oxfam varuje, že tato situace je prostě a jednoduše neudržitelná a že čím déle se s ní nebude nic dělat, tím závažnější důsledky to bude mít.

Vykloubené korporace

Na paškál si tentokrát bere strmě stoupající korporátní moc – ukazuje, jak se mnoho klíčových branží v posledních dekádách zmonopolizovalo a jak akcionářský princip vede k hromadění nepoměrných odměn u podílníků a managementu na úkor zaměstnanců, kteří se z těch, jež bohatství ve skutečnosti vytváří, stali jen nepohodlnou výdajovou položkou ve firemní bilanci.

Kellnerová je nadále nejbohatší v Česku, do první pětice v žebříčku se posunul i Babiš

Číst článek

Upozorňují také na směšný příspěvek korporací k financování veřejných rozpočtů vlivem masivního snižování firemních daňových sazeb i agresivní daňové optimalizace, na rozsáhlé přesouvání dříve veřejných majetků do korporátních rukou v důsledku privatizací i na jejich bojkot opravdu účinné klimatické politiky ve prospěch setrvalého generování obřích zisků.

Obscénní majetky tak jdou nejen na úkor jednotlivých zaměstnanců těchto korporací, ale i států na pokraji bankrotu a přiostřující se klimatické krize.

Změnit byznysovou logiku

Cílem Oxfamu přitom není společnost, kde všichni mají stejně. S odvoláním na výzkumy říká, že jako legitimní se dá pohlížet na nerovnost až do stavu, kdy spodních 40 procent populace má stejně jako nejbohatších 10 procent.

K dosažení takového cíle doporučuje trojí: posílit oproti korporátní moci stát, který může dopady nerovností redukovat například poskytnutím robustních bezplatných veřejných služeb. Pak také přísněji regulovat a danit korporace. A v neposlední řadě transformovat byznys směrem od škodlivé bezvýhradné akcionářské logiky směrem k širší společenské odpovědnosti a udržitelnosti.

Česko není výjimkou

Zprávy o globálních nerovnostech mohou být těžko uchopitelné, v Česku však naštěstí máme čím je konkretizovat: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí v prosinci zveřejnil výsledky výzkumu, podle kterých jsou i u nás nerovnosti masivní, lidé ale mají tendenci je hrubě podceňovat. Každopádně si ale přejí společnost daleko rovnostářštější než nyní.

Nejvyšší čas, aby se tak nerovnosti, ať už ve světle analýzy a doporučení mezinárodních či tuzemských odborníků, dostaly i u nás konečně na pořad dne.

Autorka je politoložka, působí ve Friedrich-Ebert-Stiftung

Kateřina Smejkalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme